Motorka chtěla na výlet a já taky!

Tenhle prosinec byl obzvláště teplý a tak by bylo naškodu, kdyby se toho patřičně nevyužilo. Po dlouhém čase bylo potřeba provětrat Capricu a poškádlit obyvatele sousedních měst a vesnic charismatickým zvukem dvouválce.

Byl to standardní výlet po vidlákově (i s Mickem), kde si postarší a otrávení lidé klepali na čela, kdo může v tomhle zimním počasí jezdit na dvou kolech. Přitom bylo krásných +13 °C, ovšem poměrně foukalo.

VZ 32 let - PUNK´S NOT DEAD, VY VOLOVÉ!

Visací zámek a jeho inženýrské kulatiny (32 let) se uskutečnily v komorním prostředí Lucerna Music Baru. Jako předkapela zahráli Plexis, pokračoval mistr Záviš a nakonec samotní VZ.

Zábava to byla převeliká

Jakožto vyznavač punku bylo vhodné se patřičně na punkový večírek zkulturnit.

Megačíro (46 cm)

Mickova Jawa 350, model 639 - alternátor nedobíjí

Začátek byl takový, že si Mick všimnul malého napětí na akumulátoru, těsně po jízdě. Hodnota se pohybovala kolem 12.3 V u tři měsíce starého akumulátoru po přibližně sto kilometrové jízdě. Vypadá to, že Jawa prostě nedobíjí. Ale kde bude problém? Vadný regulátor jsem zavrhnul téměř ihned, je to totiž regulátor buzení alternátoru + 3f usměrňovač a tam se prakticky nemá co pokazit, resp. ne tak pravděpodobně jako zkratovací regulátory pro alternátory s permanentními magnety (většina motorek) kde se přebytečná energie mění v teplo a regulátor většinou umře na nedostatečné vyzařování tepla.

Měření rotoru alternátoru

Při měření napětí akumulátoru se zapnutými světly a okolo 3000 RPM bylo napětí přibližně 12.5 V, což je velmi málo (mělo by být asi 13.8 V). Přitom budicí proud do rotoru alternátoru byl v pořádku. Zaměřil jsem se tedy na proměření 3f statoru a hle - problém nalezen!
Stator je zapojen do hvězdy (X-Y-Z) s vyvedeným středem na pinu s číslem 86. Aby byla identifikace vadného vinutí co nejpřesnější, je třeba měřit každé vinutí zvlášť, tedy proti středu - označme jej jako S.

Naměřené indukčnosti vadného statoru

Vinutí	Indukčnost [µH]
X-S	290
Y-S	133
Z-S	333

Spojková páčka story

Všiml jsem si, že spojka na motorce se "vypne" až při úplném zmáčknutí spojky + chybí vůle na spojkovém lanku. Začal jsem tedy tento problém řešit, neboť při delším zmáčknutí spojky začíná bolet zápěstí a obecně to není zcela pohodlné (nutnost zmáčknou páčku až na doraz).
Při demontování páčky, resp. čepu co ji drží v držáku na řídítka jsem byl překvapen.
Nějaký KOKOT (pravděpodobně absolvent fakulty strojní nebo ekonomiky) vyvrtal vedle díry pro čep další díru a prostor mezi nimi propiloval. Vznikla tedy jakási pseudodrážka, ve které se čep volně pohyboval.

KOKOT tuning

Pepa Sršeň a jeho občasné technobláboly

Trocha úvodu - Pepa Sršeň je velkým hitem nejenom v Autosalonu na Primě, kde testuje motorky, ale hlavně také na internetu a mezi motorkářskou komunitou obecně. Má také za co - bývalý stunt rider a držitel 8 světových rekordů (např. jízda po předním kole rychlostí 234 km/h), dnes pořádající svou motoškolu a také testujíc motocykly. Je to opravdu skvělý jezdec a pohodový řízek, bohužel má i stinnou stránku. Mnohdy vysloví nějaké technobláboly, kterým bohužel spousta řidičů (těch popírajících racionální logiku) věří ať se děje co se děje - ještě aby ne, tvrdí to přeci sám Sršeň! Já osobně tedy doufám, že to říká jenom tak, a sám tomu nevěří, protože občas je to opravdu nonsense. Pojďme se nyní na pár takových věcí podívat.

Science bitches!

První je tvrzení, že motorka se řídí pouze přenášením váhy a nikoliv rukama, tj. zatáčením pomocí řídítek. Tohle tvrzení padne v čase cca 4m40s následujícího videa:

Jak je tomu doopravdy? Řídí se motorka jenom naklopením? A co to vlastně to naklopení je?

M1T330 a výměna TTL obvodů

Tyto multimetry jsou pověstné svou nespolehlivostí - většinou selžou propojovací kabely mezi deskami a nebo FRB konektory. Často se však stává, že se multimetr při provozu jen tak zasekne. Na vině jsou zvláštně chovající se TTL obvody TESLA (TEchnika SLAbá). Pravděpodobně za to může rozdílná teplotní roztažnost křemíku a použitého materiálu na výrobu pouzder (po 40 letech). Při zahřátí pak můžou vzniknout různé studené spoje, případně přímo poškození čipu.

Vystřihané staré obvody

Rozhodnul jsem se tedy co nejvíce obvodů nahradil novými CMOS, řady HCT (TTL kompatibilní).

100W LED pole

Delší dobu si stěžuji na málo světla při osazování PCB SMD součástkami. Bohužel standardní žárovky nedokázaly uspokojit mou potřebu dostatečně silného a koncentrovaného světla. Koupil jsem tedy 100W LED pole (studená bílá) i s čočkou a upevňovacím rámem.
Pochopitelně takto výkonný zdroj světla (polovodičový) již potřebuje adekvátní chlazení. Vzal jsem tedy chladič z nějakého Athlon64 a udělal do něj díry + závity na upevnění LED pole.

Vrták pro díru na M3 závit

Zářivka nad stůl

Při menším úklidu jsem našel zářivkový předřadník pro jednu zářivku a ke vší náhodě i nějakou 40 cm zářivku. Byl to jasný signál udělat z toho nějaké mini svítidlo. A jelikož světla na pájení není nikdy dost, tohle hi-tech svítidlo jsem umístil pod poličku s laboratorním zdrojem.

Kus dřeva, předřadník, patice a magnetický úchyt

Odporová dekáda

Podařilo se mi ukořistit odporovou dekádu od Metry, ročník 1972 s rozsahem do 100 kΩ. Je to již novější kompaktní typ, který má ovšem i své neduhy. Používá totiž otočné přepínače s postříbřenými kontakty - stříbro se po čase pokryje vrstvou sulfidu stříbrného. Starší typ dekády používal standardní otočné přepínače s mosaznými kontakty - tam to nebylo tak kritické.

Odporová dekáda

Sulfid stříbrný má značný měrný elektrický odpor a dochází pak k blbnutí dekády (převážně na nižších rozsazích). Bohužel přítlačná pružina na zkratovací kontakt má příliš malou sílu na obroušení sulfidu pomocí několikanásobného točení přepínačem a tak je třeba dekádu rozdělat a ručně vyčistit.

M1T390 a jeho pseudo-kalibrace

Jelikož kalibrační data v eeprom SDA2526 jsou opatřena nějakým algoritmem pro paritu, lze jenom těžko je násilně přepsat (multimetr to pochopitelně pozná a nové koeficienty neakceptuje). Prozatím nemám návod (ale už se pracuje na jeho získání), nicméně se mi však podařilo získat schéma přístroje. Zajímavé jsou změny oproti mé verzi (prototypová), kde např. napájecí zdroj na sekundární straně je impulzní měnič, kdežto v oficiálním schématu to jsou lineární stabilizátory 78xx. Pravděpodobně zdroj časem upravím, neboť se po čase neuvěřitelně rozpíská.

Schéma analogové části

Ze schématu si lze všimnout, že měření napětí a odporu (teploty) je vzájemně oddělené. Dokazuje to skutečnost, že podle měření bylo mimo toleranci pouze napětí a proud, odpory seděly. Pro proměření jsem si postavil napěťový kalibrátor s tepelně vyhřívanou referencí MAB399 a odporovou síť z několika 0805 odporů, čili takový pseudo odporový etalon (jelikož ty odpory mají asi 200 ppm/K).

Oprava multimetru M1T390

Podařilo se mi získat poslední výrobek ČSSR Metra Blansko a to je 4.5 místný digitální multimetr M1T390. Je velmi podobný svému předchůdci M1T380 s tím, že používá modernější technologii a obsahuje patřičně méně součástek a je spolehlivější. Např. kalibrační data jsou uložena v externí sériové EEPROM SDA2526-2 (256x8) a řízení obstarává MCU D8751 od AMD a o komunikaci/zobrazování se stará MCU MHB8748.

M1T390 v provozu

Multimetr umí měřit napětí a proud (DC/AC), odpor dvouvodičově nebo čtyřvodičově a teplotu. Bohužel k multimetru nemohu sehnat žádný servisní ani uživatelský manuál, protože se jich na trh dostalo pravděpodobně velmi málo.

Kalibrace voltmetru M1T330

Před nedávnem jsem se [zde] zmiňoval o opravě tohoto voltmetru. Bohužel vlivem stáří některým kusům již přesně nesedí kalibrační konstanty v paměti a je s tím potřeba něco udělat.
Tyto hodnoty se nacházejí na posledních 8 pozicích (1016.-1023. bajt) v druhé ROM paměti (ta prostřední).

Číslicová část M1T330

Kalibrační konstanty jsou 16 bitové s pravděpodobným pořadím LSB-MSB s tím, že pořadí pro jednotlivé rozsahy (300 mV, 3 V, 30 V a 300 V) je od nejvyššího po nejnižší.

Příprava na sezónu - oprava plynové rukojeti, nějaké šrouby, seřízení světel a nové plexi

Začalo se mi protáčet uchycení pravého gripu na řídítkách - za ty roky je stahovací konstrukce vymačkaná, že se to prostě protáčí. Řešení byla tři - 1) koupit nové uchycení, 2) přilepit to a nebo 3) dát tam něco k vymezení vůle.

Kus duše z kola v místě dotyku

Caprica dostala novej filtr a olej

Každému motoru sedne jinší olej (většinou uplně něco jiného, nežli doporučuje výrobce), to ví snad každý. U motoru SV 650 se mi nejvíce osvědčil olej ELF 10W50. Celý agregát má klidnější zvuk, prostě takový, že všechno funguje bez problémů. Také se s tímto olejem lépe řadí (vyřadit z jedničky na neutral naprosto bez problému, což s předchozím Motul 10W40(50) byl občas problém).

Klíč na olejový filtr

Rum's crash & Mick's damage

S Mickem a Rumem jsme se rozhodli, že bychom si udělali dlouhý výlet plný nekonečného údivu, tj. do hutnického muzea v Ostravě. Já jsem samozřejmě na místo setkání přijel později, ale ne uplně jako poslední! Rum chyběl. Od Micka jsem se dozvěděl, že rozbil svůj stroj. Načež jsem se dozvěděl detaily - Rum své YBR pujčil, a sám jel jako spolujezdec v tandemu. Ovšem při cestě do kopce nastala poněkud kuriózní situace - YBR se postavilo na zadní! (vlivem velké váhy vzadu).
Což by nebylo nic neuřiditelného, bohužel dopad na vozovku byl s vytočeným kolem == smyk a okamžitý pád.

Rum si leští zrcátko

Caprica dostala nový šaty!

Již se na ty tříbarevné šaty nedalo dívat a tak jsem se rozhodl, že je třeba jednotný kabát. Červeno-oranžová Suzuki barva s jemnou metalízou. A k tomu vyleštěný světlomety a perforované plechy - to přidá dalších 5 poníků minimálně!

Caprica Six regenerated

Jako nová!

Oprava snímače rezervy

Spousta motorek používá pro tzv. hladové oko snímání hladiny benzínu pomocí NTC termistoru (buď jednostavové, nebo dvou). V případě SV 650 se jedná o dvoustavové snímání, kde první stav je asi 4 l paliva a druhý 2 l paliva.

Princip je prostý - na nosné konstrukci jsou připevněny dva NTC termistory (ve vzájemné vzdálenosti asi 7 cm). 

Senzor rezervy SV 650

Na termistory je připojeno napětí přes rezistory - vytvoří se takto dělič napětí, který je závislý na ohřátí termistoru. Když je termistor ochlazován (je ponořen v benzínu a nebo se přes něj benzín přelívá), tak je napětí na termistoru poměrně velké. Jakmile ovšem přestane být termistor ochlazován a zahřeje se na poměrně vysokou teplotu (měřeno asi >60 °C), tak poklesne napětí na děliči přibližně na 6.8 V a řídicí jednotka vyhodnotí tento stav jako nedostatek paliva (jedna z úrovní). Podle toho se také odvíjí frekvence blikání/svícení hladového oka.

Punk's not dead, vy Volové!

Visací zámek - co více dodat, snad jenom to, že ve stejné sestavě hrají již přes 30 let a všichni jsou to inženýři z ČVUT. No a po vystoupení jsem se nechal zvěčnit s Hony Ušatcem, jenž pojídal domácí paštiku a zapíjel ji vínem =)

Z povzdálí

Hony a Pixies

Slečna to dotáhla rovných 8 metrů daleko

Úprava palubního podsvícení na LED

Všechny nové palubovky mají jak podsvícení, tak i kontrolky řešené pomocí LED diod. Jelikož mám stroj poněkud postarší, mám žárovky. Je ale zvláštní, že varovná kontrolka přehřátí motoru je čirá červená LED se svítivostí tak 4 cd (odhaduji). Pravděpodobně v té době byly ještě výkonné LED příliš drahé, a tak se neosazovaly na všechno. Jako varovná kontrolka je pravděpodobně proto, že je namířeno přímo k hlavě řidiče a při výstraze si ji nelze nevšimnout (hodně oslňuje).
Nicméně, pro spolehlivost palubovky (a v případě že odejde nějaká žárovka a já nemusel rozebírat polovinu kapotáže) jsem se rozhodl postupně všechny žárovky nahradit LED.

Bílá 5mm LED v pouzdře pro žárovku v porovnání se žárovkou

AST - palubní počítač nejenom pro motocykly

Celý projekt začal přibližně v březnu minulého roku, kdy mně kolega Tyf sdělil, že v dubnu jede na nějaké rallye a potřeboval by tripmaster. Inu, proč ne, trocha elektroniky, programování a inženýrského ducha a za měsíc měl na řídítkách funkční tripmaster s možností měřit teplotu a palubní napětí stroje.

AST1 - firmware ver. 1.1