Výlet na Ještěd, tentokráte se dvěma baťůžky!

Bylo to krásného dne, kdy se do Phy přijela podívat slečna H z hlavního města moravy - Brna, a tak bylo na mně, jakožto pražanovi, vymyslet nějaký ten program. Řekl jsem tedy, ať se nechá překvapit, ale ať si s sebou vezme nějaký šaty a pevnější boty (kombinace, která moc nejde k sobě, což?).
Naplánoval jsem večeři, jelikož přijela později odpoledne. A to rovnou v Café Imperial, což sem jí samozřejmě řekl až asi 20 metrů před restaurací :))

Číšníci byli přívětiví jako vždy, no a aby to nebylo málo, tak si pánové mysleli že jsme pár, a ihned po příchodu nám zapálili svíčku a nabízeli nějaká vínka. Bylo to velmi veselé :D
Hanča prohlásila, že nechce jinší jídlo nežli z Imperialu, takže asi chutnalo =)
A na druhý den, hezky napapaní, jsme si dali menší mototrip do Liberce -> Ještěd.

Uměle vytvořený kopec za dob soudruhů

Zpočátku sem měl trochu obavy, jet 120 km dlouhý, pro slečnu první, výlet na mašině. Ale před cestou jsem vysvětlil co a jak, ukázal i instruktážní video. Přibližně asi 20 minut jsme se motali po Praze v zácpách, než jsme přijeli konečně na dálnici, ale ještě předem zastavili na benzince, jednak dát napapat Caprice a nám nějakou svačinu. Hanča byla celá nadšená z toho kousku cesty, a hned chtěla jet dále.

Pojeďme už!

Takže super, líbí se jí to, jenom to prý vzadu nějak vrní do nohou, tak jestli můžu dělat častější přestávky. Inu proč ne.
Cesta byla parádní, rychle ubíhala a hlavně bylo krásně slunečno a teplo. Ale čím blíže jsme byli severu, tak teplota klesala a bundy přišly konečně vhod. Ještědovité zatáčky jsme si pěkně užili a na vrcholem dorazili za pískotu nějakého školního zájezdu.

Pohled na Liberec

Byl zrovna čas oběda, rozhodli jsme se tedy otestovat kvalitu restaurace Ještěd. Inu, jídlo nic moc, ale citronová zmrzlina a pěkný výhled to zachránili.

H a kuskus

Co dodat na závěr? Snad jenom pěknou fotku dvou slečen se slovy "A kdy pojedeme zase?"

Vzum!