neděle 19. srpna 2012

Cesta ze země české, do země rakouské, přes průsmyky alpské a odtud dále až do Itálie

Co si takhle zajet k moři do Itálie, ale rovnou na motorce a přes luxusní alpské průsmyky? Inu proč ne. Velký Karlos se slečnou E naplánovali moc pěknou trasu, ala špagety (jak taky jinak) a už se jelo.
Naši skupinku jsem si dovolil pojmenovat jako "Trhlí mopeďáci", inspirován filmem "Freebird".
Jeli jsme ve složení Suzuki V-Strom, Honda Hornet 900, Kawasaki GPZ 1100 a nakonec Suzuki SV650S.
Naše partička trhlých mopeďáků v jednom z průsmyků
Projeli jsme Grossglockner Hochalpenstrasse - kde je převýšení až 3500 metrů a jelikož jsme to jeli kolem poledne, tak nás zastihla v některých úsesecích docela brutální mlha. Pohoří bylo natolik krásné, že jsem si ho projel 2x, tam i zpět.
Poté přišlo Passo de Stelvio, což bylo více záživnější, jelikož má krutější zatáčky a o to je více nebezpečné (úzká vozovka, a ten kdo se rozhodne jet do nepřehledné zatáčky, troubí, aby dal najevo, že prostě jede).
Nejednou mi takhle vjelo doprotisměru auto (bez troubení). Naštěstí na mašině se jde krásně vyhnout střetu...
Poté jsme jeli i další passa, ale nejvíc na mě zapůsobilo Passo de Gavio, které bylo opravdu přímo smrtící, bo zatáčky v některých úsecích nebyly ohraničeny ani mantinely. Pod nimi poté byl pěkně hluboký a členitý sráz. Člověk by to přežil, mašina už ne.
Grossglockner a moje mašina s věcmi na 12 dnů
 Spali jsme většinou po kempech ve stanu, ale občas i jenom tak venku na louce nebo parkovišti. Já se teda od své holky nehnul, a vždy jsem spal co nejblíž jí, nejlépe na hezky tvrdém betonu :)
Prostě mašiny nesmí spát o samotě =)
 Jednou se mi to podařilo dokonce i položit v Grossetu, když jsem lehce oděn (plavky, triko, sandále a helma) si jel rovnou z pláže do restaurace na pravou pizzu. Po dešti mi narezavěl brzdový pístek přední brzdy (na řídítku), a při brzdění ve městě se celá soustava zasekla, a já se pěkně sklouznul po asfaltu.
Mašinu jsem zvednul, znovu nastartoval a do restaurace jsem dojel celý od krve. Budilo to trochu zvědavosti, aspoň bylo trochu srandy se slečnou servírkou, jenž se mě neustále chodila ptát, jestli mě může ošetřit :)))
Caprica Six přímo na pláži
Jelikož mám lehkou mašinu, tak nebyl problém vjet přímo na pláž, aniž by se nějak výrazně propadala, tedy kromě bočního stojánku.
Hurá, pravé moře, vlny! Nejlépe s jablkem...
Výlet to byl skvělý, celkem jsem najel 3811 km (o trochu více než kolegové, protože jsem si ve chvílích volna jezdil po okolí a zkoumal tamější kulturu). Taky se mi podařilo v Grossetu vzít jednu italku na rande. Sice nevydařené, bo italsky jsem neuměl a ona anglicky taky moc dobře ne, ale byla to legrace :)
Epic fail - u šikmé věže z rovné strany :D
Jediné co mě nepotěšilo je, že továrnu a muzeum Ducati v Boloni měli přes prázdniny zavřenou. Žeby potenciální výlet na podzim? Uvidím...

Kompletní trasa je tady.
A galerie dalších fotek tady.

Žádné komentáře:

Okomentovat