Již je to dlouho, co jsme si s M někam vyjeli. Dneska se naskytla příležitost jednak zábavná a druhak i užitečná - zavést ji na chatu Lopeník na soustřeďko s kapelou. S nově nabytými zkušenostmi z alpských průsmyků sem se na to těšil, neboť cesta na lopeník jsou docela pěkné kopečkovité zatáčky.
Než jsem přijel k M, tak jsem cestou vzal i Micka na jeho ČeZetě, který nás poté zvěčnil...
 |
| Caprica Six, já, M a baťůžek = 2 baťůžky |
Projeli jsme se rychle po obchvatu, udělali menší předjížděníčko pomalých aut, v obci jsme se trochu vyblbli ala "kyvadlo" a pak hurá na kopcovité zatáčky. Mašinu jsem točil hodně vysoko, takže byly cítit příjemné vibrace. Větší sranda nastala až při parkování u chaty. Poměrně zběsile jsem vjel do areálu chaty, kde jsem očekával betonové, nebo asfaltové parkoviště. Mýlil jsem se. Ihned za zatáčkou na mě čekalo spousta štěrku. Ještěže jsem zachoval chladnou hlavu a nebrzdil, ale naopak přidal plyn.
Prokličkoval jsem mezi zaparkovanými auty, a nakonec rychle zabrzdil na rovince (stále na štěrku). Zastavili jsme bez pádu. Tak se má jezdit offroud, s plynem!
Pak jsme asi 8 minut čekali, než se ukáže Mick. No dobře, jel delší trasou, a taky trochu zabloudil. Jinak by přijel rychleji než my. Je to totiž hell rider!
M se tahle rychlo-jízda velice líbila, a už uvažuje o stroji vlastním. Uvidí se. A hurá v pátek zpátky pro ni. Jenom mě trochu nepotěšilo, že si nevzala ani kolenní chrániče. Zlobivá to dívčina!
Žádné komentáře:
Okomentovat