středa 20. června 2012

Chrastění v předním válci

Již delší dobu mě trápí podivný zvuk ozývající se z předního válce z levé strany (tj. kudy vede rozvodový řetěz). Zvuk se objeví pouze při zahřátém motoru a to pouze na volnoběh, při vyšších otáčkách (nad 2.5k) zmizí (a nebo není slyšet vlivem hluku motoru).

V servise mi bylo řečeno, že je to naprosto normální zvuk. Ale jelikož jsem člověk tvrdohlavý, a když se mi něco nelíbí, tak do toho prostě šťourám, dokud to není podle mých představ.
Zvuk je podobný jako u vytahaného rozvoďáku na feldě, a rozhodně třeba při jízdě městem z kopce (na neutral) je to docela do uší bijící. Kouknul jsem tedy na schéma, jak je řešeno napínání rozvoďáku a proč zrovna přední chrastí.
Schéma rozvoďáků a napínáků

Rozvoďák zadního válce vcelku nemá ani důvod chrastit, protože je uložen vertikálně a tak na něj gravitace působí pouze ve směru posuvu (taktéž vertikálně).
Nicméně přední rozvoďák je horizontálně (směr posuvu) a gravitace na něj působí kolmo na směr pohybu. Dochází tedy tak k silnějšímu prohnutí směrem dolů a je potřeba tento problém kompenzovat automatickým napínákem.
Ten funguje velice jednoduše. Je zde pouze jezdicí čep, který je vytlačován z pouzdra pomocí pružiny. Tento čep dále tlačí na plastové vodítko rozvoďáku, jenž se poté dotýká přímo řetězu. Pokud je ovšem napínák zaseknutý, případně pružina je příliš unavená a nebo je rozvoďák prostě příliš vytáhlý, tak je problém.
Řetěz (po prodloužení vlivem zahřátí) skáče nahoru a dolů (v nízkých otáčkách) a ohlodává ozubená kola jak na hřídeli klikovky, tak na vačkách.
Při vyšších otáčkách, pravděpodobně vlivem setrvačnosti dané rychlostí pohybu řetězu, již k chrastění nedochází.
To kulaté vysoké vlevo - přední napínák
Inu tedy, co s tím? První jsem si řekl, že zkontroluji napínák, jestli opravdu funguje. Začalo zdlouhavé dolování napínáku, neboť je uložen za rámem motoru a přístup je tam jako k nedostupné ženské. Nicméně všechno má své řešení, a za pomoci imbusů s kuličkou na konci se podařilo mechanismus od bloku motoru odmontovat.
Vysunutý napínák na max
Po vymontování se pochopitelně natáhne na svou maximální délku, protože mu nic neklade odpor. Vyzkoušel jsem jej vzadu pomocí šroubu natáhnout zpátky, a poté opět pustit - pružina uvnitř funguje. Otázkou je, jestli není již příliš unavená a nemá dostatek síly na napnutí řetězu.
Natáhnutý napínák
Jelikož jsem na napínáku neshledal žádný problém, rozhodl jsem se jej namontovat zpátky na motor. Je zde ovšem problém, že natažený napínák by se těžko šruboval, jelikož proti působí síla pružiny. Proto jsem vyrobil menší nástavec, který napínák zajistí v zatažené poloze a až po namontování na motor (vytaženém nástavce) dojde k vysunutí čepu.
Nástavec na aretaci
Natočil jsem vnitřní šroub šrubovákem na minimum (po směru hodinových ručiček), čep palcem podržel v dané poloze a místo šrubováku zasunul aretační nástavec. Tenká část zajede do šroubku, a širší část se zachytí za postraní drážky v pouzdře (jsou k tomu určeny).
Natočený napínák
Nyní stačí celou věc našrubovat zpátky na motor a po dotažení šroubů vytáhnout nástavec. Ozve se zpětný natočení a cvaknutí čepu (jakmile se potká s lištou uvnitř motoru).
Zpětné montování napínáku
Inu, naivně jsem doufal, že toto protáhnutí napínáku ho dá nějako do formy a začne pracovat tak jak má - mýlil jsem se. Po natočení motoru a zahřátí se opět objevilo klepání.
Vzal jsem tedy stetoskop, a začal hledat kde to přesně klepe. Zjistil jsem, že nejvíce je slyšet klepání v napínáku, resp. na rozhraní mezi blokem motoru a napínákem.
Rozhodl jsem se tedy opět napínák vytáhnout, ale tentokrát v zajištěné poloze, abych zjistil, jak MOC je vytažený, když napíná řetěz.
Po vytáhnutí jsem zjistil, že je napnutý na 23 mm (maximum je 33 mm). Nějaké dvě třetiny, to je OK. Ovšem ouha, napínák v této poloze má vůli asi 1.5 mm! (toho jsem si předtím nevšimnul). Bohužel vůle není pružná, protože se hýbe celý mechanismus uvnitř hliníkového pouzdra a na konci bouchá do ocelové vložky.
Rozdělaný napínák
Bohužel ocelový čep bouchá do hliníkového pouzdra (které má ocelovou vložku) a postupně jej vymlátí. Za tu dobu života motoru se tak již stalo. S bráchou jsme tedy vyrobili podložku přesně na míru s tloušťkou 1.5 mm. Bohužel ta byla velká natolik, že napínák nechtěl vůbec vyjet (jelikož pružina je natáčecí a čep se při vysouvání otáčí). Teď se to otáčet nemohlo, protože to dřelo. Nakonec jsme se dostali až na tloušťku 1 mm a tato velikost se zdá býti optimální.
Soustružení podložky

Díly napínáku a kýžená podložka
Napínák jsem zkompletoval, dal nové těsnění a namontoval na moto. Natočil motor, nechal pár minut zahřát a NIC. Žádné klepání, pouze krásný zvuk dvouválce, ventilů a rozvoďáku. Vzal jsem tedy stetoskop a přiložil k místu vypodložení. Bylo slyšet jak vnitřní čep bouchá do podložky a následně do pouzdra. Ale díky tomu, že tam nyní vůle pouze 0.5 mm (kterou stejně vyplní olej), tak to uvnitř kmitá tak rychle (resp. skoro vůbec, díky oleji) že je slyšet pouze lehký šelest, a žádné bouchání.

Oprava se tedy zdařila, jistě vydrží dalších xy tisíc km.

Fotky z celého snažení jsou ZDE

Žádné komentáře:

Okomentovat