Motomuzeum ve Znojmě a okolí

Bylo nebylo jedno překrásné slunné ráno (pravděpodobně poslední tento rok) a byla škoda ho nevyužít. Proto jsme se s Mickem rozhodli, že si dáme delší projížďku, směrem na Znojmo a jeho okolí, resp. navštívení tamních muzeí motorismu. Jeli jsme přes pěkné okresky, hezky zatáčkovité, to proto, aby Mick nemusel jeho ČeZetu 125 pořád trápit na plný plyn. Já se dost nudil, protože jsme jeli pomalu, ale vynahradily to zatáčky a pak menší tankodrom, kde jsem myslel že se mi mašina rozsype. I sám Mick poté přiznal špatný terén slovy "tyjo, tak to sem kurva nečekal".

Dvě hustomašiny a jeden hell rider

Mám skvělé zjištění - Mick mně už neujíždí v zatáčkách. A jak jsme to poznali? Jednoduše, dusím se splodinami z jeho 2T stroje :D
Muzea to byla vskutku zajímavá, viděli jsme třeba motor Wright R-1820-97 a rozbitou jeho klikovku ze spadlého bombardéru B17 z roku 1940 u Trenčína.

Rozjebaná klikovka, písty, válce...

Dále tu mají největší sbírku olejniček v republice, opravdu každá olejnička jiná. A taky heverů! Každý hever originální. Očividně důsledek toho, že výroba v té době ještě nebyla nijak centralizovaná a normalizovaná, tak se všechno dělalo tak jak koho napadlo.

čuník, chro chro.... a spousta olejniček

Také jsme natrefili na sbírku svíček a spínacích skříněk. Též jsme zde našli spínačku z Mickova stroje, a neodpustili si poznámku "Hmm, pěkná spínačka, ale potřebovala by promazat!".
pozn. To takhle ke mně klučina přijel na stroji svém, kecáme, kecáme.. pak zase jede pryč, ale po 50ti metrech se vrací se slovy "Mám problém". Nutno dodat, že tohle byla jeho poslední pozitivní slova, neboť poté následovalo neustálé opakování věty "To už nikdy nepojede!".

A co že se vlastně přihodilo? Nevypínalo mu dobíjení baterky na mašině. Prý vadný regulátor, který je tam ale nový. Jakožto zdatný elektrotechnik jsem se tedy pustil do bádání. Napadlo mě, že asi budou spečené kontakty ve spínačce, a tak jsem se ji rozhodnul rozdělat a promazat. No jo, ale to byl velice špatný nápad, protože spínačka byla vevnitř jako nová a já si jenom přidělal zbytečnou práci s její montáží zpátky. Proto tedy hláška "Ta spínačka by potřebovala určitě promazat!"...

Montování spínačky dokupy

Inu, zpátky k muzeu! Natrefili jsme také na nějaké závodní speciály, a také na tehdejší plochodrážka, se suchou spojkou. Aneb taková czech-ducati, jak já říkám.

český ducati

Poměrně mě překvapili tehdejší cedule. Poctivá litinová deska. Tenkrát si mladíci asi cedule jen tak neodnesli domů, oproti dnešní době.

Dobové značení

Největší stroj co tam měli, byl stabilní motor, který byl opravdu obludný. Škoda jen, že nebyl v provozu.

obří stabilák

Mno, a zbytek fotek je galerii. Jawa tenkrát prostě válela!

A pro mě sezóna zdá se končí, jelikož jsem zjistil, že mám zničenou přední pneu - nerovnoměrně sjetou, resp. vyskákanou. A důvod? Zničené přední tlumiče, takže mi to na nerovnostech skáče a moc nedrží. A jelikož je teď vyskákaná přední pneu, tak to skáče i lehce na rovince. V zatáčce, při sebemenší nerovnosti, nepoužitelné. Málem mě to stálo život. No, přes zimu pujdou všechny tlumiče na repasi, už na to mají věk =)

A tady jsou další hustofotky.