Lifter

LIFTER == Levitující asymetrický vzduchový kondenzátor - proudový iontový motor. 

Po postavení tohoto zařízení jsem byl svědkem zajímavého jevu, který mi doslova vyrazil dech. Doufám, že i vy budete okouzleni tímto strojem a budete stavět další a další :)

Výroba vznášedla

Co budeme potřebovat, aneb seznam materiálu

• 6x balzové třísky, 200x2 mm
• 3x balzové třísky, 75x2 mm
• 3x proužky alobalu, 210x45 mm
• kyanoakrylátové lepidlo
• 850 mm tenkého drátku
• trpělivost a schopnost dotáhnout to do konce

Postup práce

1. Seženeme si potřebný materiál.
2. Nejdříve ze všeho by se měl udělat pořádek na stole, pokud jej máte, pokračujte v bodě 3.
3. Uklidníme se (tato práce vyžaduje velkou preciznost, doslova záleží na desetinách gramů navíc).
4. Pohodlně se usadíme ke stolu a pustíme se do díla!

• Na kousek balzy si narýsujeme potřebné rozměry a buď je vyřežeme pilkou nebo si vezmeme plechové pravítko a VELMI ostrý nůž a nařežeme to nožem (je to rychlejší a přesnější).
  Když máme vše nařezáno, tak si vezmeme papír, třeba A4, a na něj si narýsujeme rovnostranný trojúhelník o straně a=20 cm. Tímto  jsme si vytvořili jakousi šablonu pro naši hlavní konstrukci lifteru.

• Vezmeme si 3 třísky o stranách 200 mm a 3 o straně 75 mm a přiložíme je k šabloně, respektivě na ni. Delší podélně kolem trojúhelníku a kratší postavíme do rohů. Vezneme kyanoakrylátové lepidlo a jemně zakápneme. Já jsem použil místo kyanoakrylátového lepidla (komu se chce jít do obchodu) polystyren rozpuštěný v acetonu. Musím podotknout, abyste lepidla nedávaly mnoho, stačí opravdu kapka či dvě, pak bude model zbytečně težký (záleží jaké lepidlo použijete, ale abyste se pak nedivily že vám to nelítá). Odspodu si naměříme zhruba 4 cm a uděláme rysku (na všech 3 třískách). Tyto rysky jsou nám na to, abychom věděli kam máme dát další 3 delší 200 mm třísky. Po přilepení a zaschnutí všech třísek máme hlavní konstukci. Hurá! Jen ji nerozbijte, je docela chatrná ;)

Balzová konstrukce

• Vezmeme si alobalovou fólii a narýsujeme si na ni lihovou fixou 3 proužky 210x45 mm a vystřihneme je. Jak jste si jistě všimli, jsou větší než jejich konstrukce na kterou půjdou. Nebojte se, půjdou zahnout dovnitř. Nalepíme je tak, že potřeme postupně všechny boční třísky, vždy 2 a 2 a 2, a lepíme ihned po natření, tzn. natřeme jeden pár, přilepíme atd. Opatrně ať se vám konstrukce nerozpadne v rukou!

Pásky alobalu

• Hlavní konstrukci a zápornou elektrodu máme za sebou, teď jdeme na kladnou. Kladná je VŽDY menší, jinak model nelítá, nebo lítá těžce. Tu uděláme tak, že na zbylých koncích třísek napneme tenký drátek. Dávejte pozor, ať vám neprasknou třísky - už se mi jednou stalo!

Hotový lifter

• K lifteru nějak musíme připojit napájení, to provedeme tak, že další tenké drátky připojíme na kladnou a druhý na zápornou elektrodu, přičemž záporný drátek bude uzemněn dole ke zdroji a kledný bude viset sz nějakého dobře izolovaného stojanu. K lifteru budou přilepeny nějakou lepící páskou.

Jestli jste se dostali až sem, tak vám blahopřeji, protože jste úspěšně dokončili svůj vlastní lifter!

Trocha teorie

Praxe je jednoduchá - lítá to. Horší je to s teorií. Nebudu to tady moc rozebírat, jen vysvětlím vám oč jde. Ti bádavější ať si o tom něco podrobnějšího najdou na Internetu.

Jak už jsem řekl v úvodu, lifter je levitující asymetrický vzduchový kondenzátor a to tak, že větší elektroda (alobal) a menší (tenký drátek)  + vzduch jako dielektrikum. Okolní vzduch kolem kladné elektrody je ionizován a přitahován k záporné-vzniká tzv. iontový vítr, které žene celý přistroj nahoru-kupředu...

Ale dávejte pozor, lifter potřebuje ke svému napájení životu nebezpečné napětí, řádově desítky kilovoltů. Další hrozbou je vznik ozónu ionizací kyslíku. 

Možná si říkáte, že je to prospěšné, že ho bude v atmosféře víc. Ani ne ;). Ale za to dlouhodobé působení ozónu může zkrátit život o léta. Proto k tomu radší moc nečuchejte, ozón je JEDOVATÝ.

A na závěr menší videjko, jak se to vznáší.