tag:blogger.com,1999:blog-75238151576493575862024-03-19T07:56:32.441+01:00Anubis' blog- forever engineerAnubishttp://www.blogger.com/profile/12609335137227836814noreply@blogger.comBlogger103125tag:blogger.com,1999:blog-7523815157649357586.post-4750676434718478412017-10-18T10:00:00.000+02:002017-10-18T10:22:28.180+02:00Úprava M1T380, part VI - redesign vstupního díluAktuálně probíhá předělání vstupní analogové části, resp. její redesign s úmyslem dosažení stabilnějších výsledků měření + ochrany na vstupech.<br />
Na tomto odkazu <a href="https://uloz.to/!JtFWmx7KdbB3/004-analog-board-pdf" target="_blank">https://uloz.to/!JtFWmx7KdbB3/004-analog-board-pdf</a> je schéma analogové části k revizi/oponentuře.<br />
Prosím patřičné odporné komentáře dolů do diskuze...Anubishttp://www.blogger.com/profile/12609335137227836814noreply@blogger.com6tag:blogger.com,1999:blog-7523815157649357586.post-1844161504736411382017-09-03T02:00:00.000+02:002017-09-03T02:27:56.364+02:00Renovace karburátoru Solex 35 PDSI (T)Má buggy (o které by se dalo napsat několik story - možná taky bude i napsáno) má favoriťácký motor a jednokomorový karburátor Solex 35 PDSI (T). Bohužel po několika projížďkách v autodromu na Junktownu motor začal běžet nerovnoměrně (otáčky na volnoběh kolísat 500-1300), při lehkém sešlápnutí plynu (kdy má být motor krmen z přechodových trysek) tak chcípnul. Začal jsem tedy podezřívat karburátor, že se v něm něco uvolnilo a nebo že se ucpal nečistotami z nádrže, jelikož za AC pumpou (tedy před karburátorem) nebyl jemný palivový filtr na nečistoty.<br />
Po prvotním otevření karburátoru se nečistoty ukázaly jako pravděpodobný viník celého faux pas.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjhe_seQuQQtx869VW_w4Ygcv0PnPL5jweVjFMeLeF7cYr_r0vOAbuQOu4gDnoLPFVCw5UHMSjsn505_j5XLfH05_3nsw9u-Gt0axA7eT6v3kkNuyYa4mqYaAkfmcAUUM1Vy27FtrNLRw8/s1600/IMG_3679.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjhe_seQuQQtx869VW_w4Ygcv0PnPL5jweVjFMeLeF7cYr_r0vOAbuQOu4gDnoLPFVCw5UHMSjsn505_j5XLfH05_3nsw9u-Gt0axA7eT6v3kkNuyYa4mqYaAkfmcAUUM1Vy27FtrNLRw8/s400/IMG_3679.JPG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">No fuj, co to je na dně plovákové komory?</td></tr>
</tbody></table>
Rovnou na dně plovákové komory byly velmi jemné usazeniny z nádrže (má zde zrovna sání hlavní tryska a také emulzní trubice pro přípravu volnoběžné směsi). Konkrétně sání emulzní trubice má velmi malý otvor. Po fouknutí vzduchu do tohoto otvoru z protější strany vyletěly další usazeniny.<br />
<a name='more'></a>U akcelerační pumpičky byly přítomny ještě větší nečistoty.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjaL7eTyKY6AJaQ5zza_jBUqXe7QGQg7nCGyZ3S7ivEMd0OSg6WR6QAVzAxbXLhb2hmRxqJY3D2ooFeVkm6iZNPmURtJpehcMCbjyZQvEg8EtX60yOo5M7eQcR57IrciG7Npy2ajUAEj98/s1600/IMG_3683.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjaL7eTyKY6AJaQ5zza_jBUqXe7QGQg7nCGyZ3S7ivEMd0OSg6WR6QAVzAxbXLhb2hmRxqJY3D2ooFeVkm6iZNPmURtJpehcMCbjyZQvEg8EtX60yOo5M7eQcR57IrciG7Npy2ajUAEj98/s400/IMG_3683.JPG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Komora akcelerační pumpičky</td></tr>
</tbody></table>
Investigace usazen pokračovala dále. Nejvíce jich asi bylo u šroubu nastavující bohatost směsi v klidu (šroub zakončený velmi dlouhým a úzkým kuželem) a také u šroubu volnoběžných otáček (ten už má větší kužel, tam toho tolik moc nebylo).<br />
Začal jsem se tedy s karburátorem postupně seznamovat co která část dělá a jak to vlastně celé funguje. Velmi nápomocné byly dokumenty k Solex karburátorům, které jsem pro přehlednost dal do jednoho archivu [<a href="https://uloz.to/!SvcCdoWsZ8xY/solex-carburetors-zip" target="_blank">zde</a>].<br />
<br />
První na řadu přišlo čištění v ultrazvuku v horkém Arva roztoku pro odmaštění částí. Bylo to opravdu hodně humusu. Bohužel Arva nebyla všemocná.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjgzA2ydJiOV34wbA82xmtSohaFBxZbgz2_a7XWTNeB_WRiHCqncZQZVzHs5MrJ5ObZAOYhYkzcHMmrJ_wxMywJUbnRV9L8eE2HXkozIiidVnri29Jx1ipyMQs-Cg3BXmaMnH4Vun0mHm4/s1600/IMG_3676.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjgzA2ydJiOV34wbA82xmtSohaFBxZbgz2_a7XWTNeB_WRiHCqncZQZVzHs5MrJ5ObZAOYhYkzcHMmrJ_wxMywJUbnRV9L8eE2HXkozIiidVnri29Jx1ipyMQs-Cg3BXmaMnH4Vun0mHm4/s400/IMG_3676.JPG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Zvenku znečištěný karburátor</td></tr>
</tbody></table>
Jelikož některé části karburátoru jsou v jeho těle pevně zalisovány (třeba právě emulzní trubice, vzduchové trysky...) rozhodl jsem se pro agresivnější čištění za pomoci zředěné kyseliny fosforečná. Kyselina fosforečná bravurně rozpouští rez a zároveň ji lze použít k elektrochemickému leštění kovů.<br />
Smíchal jsem tedy poměrově 15ml koncentrované kyseliny fosforečné s 90ml destilované vody (patřičně namnoženo asi na jeden litr roztoku), do misky s roztokem vložil nerezový plech jako katodu a z těla karburátoru udělal anodu. Karburátor byl celý ponořen do tohoto leptacího roztoku. Při určité proudové hustotě (jednoduše řečeno) přestane hloubkové leptání materiálu a probíhá pouze velmi zlehka povrchové leptání, kde se právě odstraňují kousky nečistot a nerovný povrch == dochází k leštění.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiyjbAfKHLkkmfSn6KclhmPQdV6qY1aHdVvZ4KRQiLp0fc9JrdwAnAU-JeLYGMgwpM3sVP3KFCAiFS09_pViAXDW8bBnrRmfkpjiDfrfJOW1kqbTr2Dex7-CuB_bZbzJdEbM8KY5MTVWoY/s1600/IMG_3697.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiyjbAfKHLkkmfSn6KclhmPQdV6qY1aHdVvZ4KRQiLp0fc9JrdwAnAU-JeLYGMgwpM3sVP3KFCAiFS09_pViAXDW8bBnrRmfkpjiDfrfJOW1kqbTr2Dex7-CuB_bZbzJdEbM8KY5MTVWoY/s400/IMG_3697.JPG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Karburátor vytažený z leštící lázně</td></tr>
</tbody></table>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
Karburátor byl lehce matný po vytažení z leštící lázně, jelikož na sobě měl "prach" po zbytku odleptaných nečistot a kovů. Lehce jsem jej tedy přejel mosazným drátěným kotoučem v dremlu a pak několikrát očistil v benzínu + profoukal stlačeným vzduchem.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEioYVZmzpZ_y9w5Ew_lu1FwbBPXiaPWs_roYe-7kV4WOzRXwqHk6ZFca_GDhRmQXx_NOh0d_UVIcZxPks2FxXgonb8ZryN1lxgyXCWhOY03qT0fMdJ3p4jH8qjl-yzs7i2ES7Ux5Msqwq0/s1600/IMG_3692.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEioYVZmzpZ_y9w5Ew_lu1FwbBPXiaPWs_roYe-7kV4WOzRXwqHk6ZFca_GDhRmQXx_NOh0d_UVIcZxPks2FxXgonb8ZryN1lxgyXCWhOY03qT0fMdJ3p4jH8qjl-yzs7i2ES7Ux5Msqwq0/s400/IMG_3692.JPG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Dremel s kartáčem a schéma karburátoru</td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg3gBOi73MKuWfSopTde3LXJCkOHkI_Q2DslJMQaWJJmnXx3p5m6j_60-BtD4gjxCALcURH3ZX2kHBfcqwrJ8WIxyAIDcsKDg7Hq_NhBB-HtSF4KvdK_LogV2EPcQvvqt-03eILAQioXLA/s1600/IMG_3691.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg3gBOi73MKuWfSopTde3LXJCkOHkI_Q2DslJMQaWJJmnXx3p5m6j_60-BtD4gjxCALcURH3ZX2kHBfcqwrJ8WIxyAIDcsKDg7Hq_NhBB-HtSF4KvdK_LogV2EPcQvvqt-03eILAQioXLA/s400/IMG_3691.JPG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Finální čištění v benzínu</td></tr>
</tbody></table>
Po kompletním vyčištění všech komponent (hlavně tedy uvnitř) přišlo na sestavení karburátoru. První se seřídila hladina benzínu v plovákové komoře, která má být v rozmezí 14-19 mm od dělící roviny horního víka. Hladina se seřizuje buď podložkami u jehlového ventilu (nastavuje se jeho offset) a nebo se ohne rameno na plováku. Dále přišlo vyčištění venturiho trubice (difuzor) a izolace teflonovou páskou jejího průměru z venku - aby vzduch obtékal pouze vnitřní částí. Měla zbytečně velkou vůli v těle karburátoru.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiIsyXGw2on5eHvj4EYR8mV4kFfxehaXAbMRhB8KkHLDBFzSoYehPY-2cHd8jsX2bqtn-fSG4oVrFuAcTDeHqUBWB9LVmo_ErQaosh7b7OCmOLl9XYhn-cQxbyEI1gU2Npzv-9i_Gy1D60/s1600/IMG_3696.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiIsyXGw2on5eHvj4EYR8mV4kFfxehaXAbMRhB8KkHLDBFzSoYehPY-2cHd8jsX2bqtn-fSG4oVrFuAcTDeHqUBWB9LVmo_ErQaosh7b7OCmOLl9XYhn-cQxbyEI1gU2Npzv-9i_Gy1D60/s400/IMG_3696.JPG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Venturiho trubice jako vložka do karburátoru</td></tr>
</tbody></table>
Po kompletaci karburátoru jsem začal seřizovat doraz škrtící klapky. Bohužel se ukázalo, že dorazový šroub má velkou vůli u páčky limitující doraz. Páčka byla nevhodně ohnutá a taká zdeformovaná natolik, že po ní šroub podivně klouzal a náhodně měnil doraz klapky. Což pochopitelně není dobré, protože je to další důvod proč kolísají volnoběžné otáčky (otevírají/zavírají se přechodové trysky).<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgi0PfSsoQX7nOqcNr6rl81gglMQTq7muN4qas32AomIOG3kvITmBob7bB79LWRP-icMsuALt3MH85WPWe9OvcIlk36ekRnFoIhL05a9NX6xjZvApVdzHkZ60sBbRTY7zo8u1KkJOxAU8I/s1600/IMG_3702.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgi0PfSsoQX7nOqcNr6rl81gglMQTq7muN4qas32AomIOG3kvITmBob7bB79LWRP-icMsuALt3MH85WPWe9OvcIlk36ekRnFoIhL05a9NX6xjZvApVdzHkZ60sBbRTY7zo8u1KkJOxAU8I/s400/IMG_3702.JPG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Dvě trysky volnoběhu aktivní při zavřené klapce a jedna podtlaková tryska</td></tr>
</tbody></table>
Správné nastavení dorazu škrtící klapky při volnoběhu je takové, že těsně sedí na přechodových tryskách. Tedy při sebemenším pohybu je začne zapojovat do sání motoru.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEguA8s_V9hx8ZnrWCjlOJmpl2M75J9sHwa6wKMX9a2yCsK47VYS2ZGFx1-ykxH1T_3NsMcFZWGgwKqucFlLpteyx2mvpukcc5Mk8oVgNK4e9Xmt6Nv5QrHPgeOGlI61WlhwMgsAuoEvoeA/s1600/IMG_3701.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEguA8s_V9hx8ZnrWCjlOJmpl2M75J9sHwa6wKMX9a2yCsK47VYS2ZGFx1-ykxH1T_3NsMcFZWGgwKqucFlLpteyx2mvpukcc5Mk8oVgNK4e9Xmt6Nv5QrHPgeOGlI61WlhwMgsAuoEvoeA/s400/IMG_3701.JPG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Mnoho přechodových trysek při zavřené škrtící klapce</td></tr>
</tbody></table>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
Přechodové trysky (tzv. by-pass orifices) mají zajistit hladký přechod průběhu motoru z volnoběhu do normálního jízdního stavu (tj. motor saje palivo přes hlavní trysku).<br />
Karburátor ještě obsahuje bimetalový ventil, který je umístěn pod škrtící klapkou, jenž se otevírá nad teplotu 40 °C. Způsobí pokles podtlaku v systému, směs začne být chudší a motor začne běžet na vyšších otáčkách. Asi to funguje jako takový automatický sytič, kdy po zahřátí motoru se sám vypne.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjucnYtUrFEwQw63flVh_f13VjG_iHHl2AjWcNrwf4zh7w416TeoKe_0hvJL2hV_1SlSSzF63diGYVjr6z41jL6kprQxKjg8EDXI1vU67heBXX6sjgjComVjX7vnRlM0qO6GmanA1ZVAKo/s1600/IMG_3709.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjucnYtUrFEwQw63flVh_f13VjG_iHHl2AjWcNrwf4zh7w416TeoKe_0hvJL2hV_1SlSSzF63diGYVjr6z41jL6kprQxKjg8EDXI1vU67heBXX6sjgjComVjX7vnRlM0qO6GmanA1ZVAKo/s400/IMG_3709.JPG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Záslepka místo bimetalového ventilu</td></tr>
</tbody></table>
Bohužel bimetal byl v klidu někým vyhnut tak, že to neustále bylo otevřeno. Rozhodl jsem se tedy tento ventil odstranit a nahradit jej záslepkou. Žádné úniky podtlaku! Byla také vyměněna všechna těsnění a membrána akcelerační pumpičky. Skvělá česká firma dodávající komponenty pro karburátory [<a href="https://www.skodateam.cz/Tesneni_pro_Solex_35_PDSI_komplet/eshop?idz=1941" target="_blank">zde</a>].<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjhqdsuRLZx-XBd-tg0UcETlAy8c1I-zP5qXM0UERTibeZopbntFilN1Ma1vmcn8geaRA7pR2N3v0WIW2XR_pTYk2ncsqjcUaQNtmYNf8d5eG_fCWQFGlnBQBuQmDbZNblWcYeIDcg93_Q/s1600/IMG_3704.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjhqdsuRLZx-XBd-tg0UcETlAy8c1I-zP5qXM0UERTibeZopbntFilN1Ma1vmcn8geaRA7pR2N3v0WIW2XR_pTYk2ncsqjcUaQNtmYNf8d5eG_fCWQFGlnBQBuQmDbZNblWcYeIDcg93_Q/s400/IMG_3704.JPG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Zkompletovaný karburátor</td></tr>
</tbody></table>
Po kompletaci následovalo namontování na buggy a otestování. Jestli motor pojede už správně. Seřízení na motoru vyžaduje pouze dva šrouby - jeden na nastavení bohatosti volnoběžné směsi a druhý otáček volnoběhu (tj. množství směsi).<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi7kFh-MI85Qo61thtiYzSEtEv0TidWwH3202SC_fLjGttxjP_9C4FuglzmY1JsyfU3myp7D46OWpX48yutU56FfBDqExcCjAOEUsKO6P_oA6N6rFcnWGt4ponMS6jqW7lGAEnYe2rioXo/s1600/diagram.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1341" data-original-width="1600" height="335" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi7kFh-MI85Qo61thtiYzSEtEv0TidWwH3202SC_fLjGttxjP_9C4FuglzmY1JsyfU3myp7D46OWpX48yutU56FfBDqExcCjAOEUsKO6P_oA6N6rFcnWGt4ponMS6jqW7lGAEnYe2rioXo/s400/diagram.jpg" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Důležité seřizovací body</td></tr>
</tbody></table>
Bohatost volnoběžné směsi (AFR) je nastavena už z výroby malým ukrytým šroubem, který mívá na sobě pečeť aby se do toho nikdo nehrabal. Bohužel čištění vyžádalo vytažení tohoto šroubu a ztracení továrního nastavení (beztak s tím už někdo kroutil).<br />
Druhý šroub (ten velký s pružinou a nejvíce ohlodaný) je pak pro nastavení volnoběžných otáček.<br />
Šrouby jsem jenom tak odhadem zašrouboval jak jsem uznal za vhodné. Následovalo namontování na buggy a první start.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgVj6YMGgkKEOf_KXBMxlF2OsLLzPV8KyZT7Wyd4GjYvVN8339_HtkJ06rQwoFSIMqdlMU5b8LwlCro5KVm5hl0Rq2_oXAkvAkHjiuanu64miiavmZcUmpuRS2p8Nr1QK5csdJFeoJO9SI/s1600/IMG_3716.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgVj6YMGgkKEOf_KXBMxlF2OsLLzPV8KyZT7Wyd4GjYvVN8339_HtkJ06rQwoFSIMqdlMU5b8LwlCro5KVm5hl0Rq2_oXAkvAkHjiuanu64miiavmZcUmpuRS2p8Nr1QK5csdJFeoJO9SI/s400/IMG_3716.JPG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Instalace hotového karburátoru</td></tr>
</tbody></table>
Motor kupodivu nádherně nastartoval (se sytičem v podobě sešlápnutí plynového pedálu - akcelerační pumpička) a nádherně za studena držel volnoběžné otáčky asi 800. Přitom nebylo přítomno žádné kolísání otáček, prostě to drželo krásně jako stříkačka.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgrYjXJt36YYk2vUY78IPUEHwayFz6fVakW7GiDacMu4JoSfcEIfma_P7skNWI8oWFrODq9-HRrqk-z0NynoKXAQLxEoOuQ7WBChYIecHdi-wz7Fp-aieVpfr1LN-V_1z2ub2JZ_EtdyqY/s1600/DSC_0957.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="225" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgrYjXJt36YYk2vUY78IPUEHwayFz6fVakW7GiDacMu4JoSfcEIfma_P7skNWI8oWFrODq9-HRrqk-z0NynoKXAQLxEoOuQ7WBChYIecHdi-wz7Fp-aieVpfr1LN-V_1z2ub2JZ_EtdyqY/s400/DSC_0957.JPG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Lehce zahřátý motor</td></tr>
</tbody></table>
Po zahřátí motoru jsem vložil do výfuku s vysoustruženou koncovkou a škrtícím ventilem přípravek s lambda sondou a nestačil se divit naměřené hodnoty.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjX3JctbN16-oS9FsA2dGOAEFKQbK9V9jpn21cI4ALCNSDpic1_ZMsVa9tMdG3JbMvr7eqIffXBBFakSPhKoobQWW3X9kQdOz5OsSwRl1eBogfHxSizMCY_kxfegbcCTnUfq5us9XO3oEs/s1600/DSC_0960.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="225" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjX3JctbN16-oS9FsA2dGOAEFKQbK9V9jpn21cI4ALCNSDpic1_ZMsVa9tMdG3JbMvr7eqIffXBBFakSPhKoobQWW3X9kQdOz5OsSwRl1eBogfHxSizMCY_kxfegbcCTnUfq5us9XO3oEs/s400/DSC_0960.JPG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Měřící sonda vložená do výfuku</td></tr>
</tbody></table>
A jaká že to byla hodnota AFR s pouze od oka utaženými šrouby?<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgzRG2UN4kX1dn8xgoNpfKrwGcvn1FbkDmlb8-u0KMCW5JEr4qhgYVaCSfDN87Z6lGbgq7qJpzf6Z3KitnlU4G06qnHNqUU7bOdYNZEpp91RAnT40hnrPCr4lZDG9VK0ngrQIq7Youjpx4/s1600/DSC_0959.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="225" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgzRG2UN4kX1dn8xgoNpfKrwGcvn1FbkDmlb8-u0KMCW5JEr4qhgYVaCSfDN87Z6lGbgq7qJpzf6Z3KitnlU4G06qnHNqUU7bOdYNZEpp91RAnT40hnrPCr4lZDG9VK0ngrQIq7Youjpx4/s400/DSC_0959.JPG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Bohatá směs + měřič má magnetický držák pomocí magnetu z HDD (velmi praktická věc)</td></tr>
</tbody></table>
Tak trochu bohatá směs, ale to vůbec ničemu nevadí. Ostatně je to krásný provozní stav. Lehce jsem seřídil hodnotu asi na 12,5.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen="" class="YOUTUBE-iframe-video" data-thumbnail-src="https://i.ytimg.com/vi/ioA5FL1kh80/0.jpg" frameborder="0" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/ioA5FL1kh80?feature=player_embedded" width="320"></iframe></div>
<br />
Seřizování pomocí dvou šroubů probíhá tak, že se první nastaví bohatost, pak se nastaví volnoběžné otáčky. A takto se to pořád opakuje, dokud se to nedostane na požadovanou hodnotu AFR a volnoběžných otáček. V tomto případě jsem volnoběh nastavil asi na 1100 otáček - má to krásný zvuk a alternátor pořádně dobíjí. Zároveň se lépe maže motor. No, jenom to trochu více papá, ale to nikoho nezajímá.<br />
Bez měření AFR to lze také seřídit, ale je to docela opičí metoda s neprokazatelným správným nastavením.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen="" class="YOUTUBE-iframe-video" data-thumbnail-src="https://i.ytimg.com/vi/kUHQpsFXHOs/0.jpg" frameborder="0" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/kUHQpsFXHOs?feature=player_embedded" width="320"></iframe></div>
It pours like a kitten! Teď jde motor za plynem jako alkoholik po chlastu...<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<br />
<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<br />Anubishttp://www.blogger.com/profile/12609335137227836814noreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-7523815157649357586.post-4469685809306272982017-09-02T23:30:00.000+02:002017-09-03T00:46:26.213+02:00Měření bohatosti palivové směsiV dnešní moderní době je ve většině dopravních prostředků příprava paliva řešena elektronicky se zpětnou vazbou z analýzy výfukových plynů. Pokud je ale oldschool vozidlo s přípravou směsi pomocí karburátoru a je potřeba tento systém seřídit, přijde velmi vhod přenosný analyzátor výfukových plynů. A proč? No protože seřizování karburátorových systémů pomocí jiných metod je většinou dobově někde u opolidí.<br />
Jak to tedy vlastně funguje? Spalovací proces uvnitř válce motoru s vnitřním spalováním krásně popisuje následující stechiometrická rovnice:<br />
$$25\, O_2 + 2\, C_8H_{18}\rightarrow 16 \, CO_2+18\, H_2O + energie$$<br />
Prakticky to popisuje "dokonalé" spalování, kde se 1 gram paliva s 15 gramy vzduchu přemění s nejlepší účinností na oxid uhličitý, vodu a energii (převážně teplo). Zavedlo se používání tzv. bohatosti palivové směsi, což není nic jiného nežli hmotnostní poměr vzduch/palivo, anglicky zkratkou AFR (air-fuel ratio). Směs tedy může být stechiometrická, bohatá (rich) a nebo chudá (lean).<br />
<br />
<a name='more'></a>Stechiometrický poměr (podobně jako chudý) směsi sice přináší nejlepší efektivitu spalování, avšak směs hoří vysokou teplotou a značně namáhá části motoru. Proto se bohatost směsi nastavuje spíše na lehce bohatou. Proč? Spalování je sice méně efektivní, teplota spalovacího prostoru je však nižší a výkon motoru může být o něco větší. Spotřeba paliva taky. Detaily jsou objasněny [<a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Air%E2%80%93fuel_ratio" target="_blank">zde</a>].<br />
Pro měření bohatosti směsi paliva se běžně používá kyslíkový senzor, v česku nejčastěji znám jako lambda sonda. Je to senzor, který právě měří poměr kyslíku vůči zbytku plynné směsi (v našem případě výfukových plynech). O jeho funkci se nebudu rozepisovat, snad jen stojí za zmínku že v dnešní době se používají širokopásmové sondy se kterými je měření velmi přesné.<br />
Taková sonda (nebo i více) je dnes přítomna v každém autě a řídicí jednotka podle toho upravuje bohatost směsi, aby motor běžel optimálně. Hodnota ze senzoru je přepočítána na "reálný" poměr bohatosti paliva, což je bezrozměrné číslo definováno jako<br />
$$AFR=\frac{m_{air}}{m_{fuel}}.$$<br />
Pro čistý oktan je stechiometrický poměr 14,7:1. Hodnota $<14{,}7$ je směs bohatá, hodnota $>14{,}7$ je směs chudá. U atmosférických oktanových motorů je největšího výkonu dosaženo v rozmezí $12{,}5-13{,}3$.<br />
<br />
Lambda sondu lze poměrně levně koupit (cena kolem 2k CZK), ale vyplatí se rovnou pořídit komplet se zobrazovací jednotkou, kde tento set je navíc kalibrován výrobcem (cena kolem 4k CZK). Za tu cenu to doma opravdu nikdo nevyrobí, nejvýhodnější je si to prostě koupit. Pořídil jsem tedy jednu jednotku a to konkrétně typ AEM 30-0300.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjLm9olsEcw6JN6K1rcWPtoK3uvDwFcV4qIERiLfwdfGqeQsmyac42vbK5GofqO-pHcTosv6AymQsyKJRgmWRmZEZbEGo1Tf__ztW3EW34fj_Ty693FNbsJFia3neJOZvMETK9yAInj-XQ/s1600/IMG_3655.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjLm9olsEcw6JN6K1rcWPtoK3uvDwFcV4qIERiLfwdfGqeQsmyac42vbK5GofqO-pHcTosv6AymQsyKJRgmWRmZEZbEGo1Tf__ztW3EW34fj_Ty693FNbsJFia3neJOZvMETK9yAInj-XQ/s400/IMG_3655.JPG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Vyhřívání lambda sondy v homemade držáku</td></tr>
</tbody></table>
Tento set obsahuje lambda sondu, zobrazovací jednotku, kabely a upevňovací příslušenství včetně navařovací matice pro lambda sondu. Jednotka také disponuje analogovým a digitálními výstupy, lze ji tedy použít i pro logy. Nádhera.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhmubMXsGFd9A0Nh5NGDlVMfzvFfH3ipWre_52nrrU_YRawXL2FIDi_MQR7h1swiK9M2ZVvz3LtWJ_nBrt_Uhz76xIGt7j-tMZHfEzY8pU82ps9ja6qu_08fPPDqL8GYz4mATVQL_7zFbU/s1600/IMG_3651.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhmubMXsGFd9A0Nh5NGDlVMfzvFfH3ipWre_52nrrU_YRawXL2FIDi_MQR7h1swiK9M2ZVvz3LtWJ_nBrt_Uhz76xIGt7j-tMZHfEzY8pU82ps9ja6qu_08fPPDqL8GYz4mATVQL_7zFbU/s400/IMG_3651.JPG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Držák lambda sondy</td></tr>
</tbody></table>
Pro sondu jsem vyrobil menší držák/přípravek, který lze nastrčit přímo do výfuku, v tomto případě do IXIL výfuku u SV650.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEitqhzQlSeMZ1WKioPdaSdFrXAXyebkUhOChsFPjmHRo3z62BxPmje-Lp7Yee72pX55sP0On-jBew5h7Jl5PKLaAReHejHBdybC2eTmNBmj3qRyHFQxj2xfPdpos6K0wz6ITI3jgYe52w4/s1600/IMG_3659.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEitqhzQlSeMZ1WKioPdaSdFrXAXyebkUhOChsFPjmHRo3z62BxPmje-Lp7Yee72pX55sP0On-jBew5h7Jl5PKLaAReHejHBdybC2eTmNBmj3qRyHFQxj2xfPdpos6K0wz6ITI3jgYe52w4/s400/IMG_3659.JPG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Měření AFR u SV650</td></tr>
</tbody></table>
Zprvu měření AFR bylo poměrně divoké (poměr kolísal v rozmezí 15-19). Na vině bylo příliš otevřené ústí trubky, kde docházelo k turbulencím a míchání s okolním vzduchem. Bylo tedy třeba výfukové plyny zpomalit a zajistit, aby se dovnitř nedostával okolní vzduch. Jinými slovy trochu ucpat ústí trubky ven do okolí. Pak se hodnota krásně ustálila s rozptylem 0,3. Do příště to bude chtít vyrobit regulovatelnou škrtící klapku.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgA87skaeBcd8qbfw5SBFOg6eJQg8ouyyJ-ugJJ6Gn-R__2HYzDQQhHQD5jJ2joJ6ApPmwwSVxKwwRqh_lRhsrMh2xpDXD0LGM39-LLpJTo0nPuT38gxhF-qnM1jR_7lgT9ZlxZBlMfohk/s1600/IMG_3661.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgA87skaeBcd8qbfw5SBFOg6eJQg8ouyyJ-ugJJ6Gn-R__2HYzDQQhHQD5jJ2joJ6ApPmwwSVxKwwRqh_lRhsrMh2xpDXD0LGM39-LLpJTo0nPuT38gxhF-qnM1jR_7lgT9ZlxZBlMfohk/s400/IMG_3661.JPG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">AFR u SV650 při volnoběhu a zahřátém motoru</td></tr>
</tbody></table>
Měření s tímto přípravkem je velice jednoduché a praktické. Byla překontrolována bohatost směsi u SV650 (2x MIKUNI karburátor) a nebylo potřeba nic seřizovat.<br />
<br />Anubishttp://www.blogger.com/profile/12609335137227836814noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-7523815157649357586.post-61681560694150128522017-03-19T21:00:00.000+01:002017-03-19T21:28:55.084+01:00Regulátor dobíjení pro motocykly s permanentními magnety, part 1/3 - analýza problémuVelmi často se u motorek stává, že shoří regulátor dobíjení nebo vinutí alternátoru. Pro objasnění příčiny je třeba se nejdříve seznámit s principem elektrické sítě motocyklu.<br />
U moderních motorek je nejčastější zdroj energie 3 fázový alternátor s permanentními magnety. Konstrukčně se jedná o stacionární vinutí (stator) kolem kterého obíhá kolo s nalepenými magnety (rotor). Jelikož při běhu motoru je magnetické pole nestacionární (magnety rotují), dochází k elektromagnetické indukci, tzn. že se na vinutí indukuje napětí, resp. proud. A čím větší je změna magnetického pole (motor se točí rychleji), tím je i větší naindukované napětí.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjQfT7yfN_5Pm28WSWzpxpoelCC4VBCub3hoa1NmQTFuZAxF8ZNfq_Sjvh-XevkfVF5jjEP0dmyddreCVFVdCgP9FQVcBXz5uTOufaS2-2_UKdfX_xtA8g5qKd8vdbFGHWzrFkJSHaG9IY/s1600/YMAIL_ATTACH_1403184893238_image_zps35dfde44.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjQfT7yfN_5Pm28WSWzpxpoelCC4VBCub3hoa1NmQTFuZAxF8ZNfq_Sjvh-XevkfVF5jjEP0dmyddreCVFVdCgP9FQVcBXz5uTOufaS2-2_UKdfX_xtA8g5qKd8vdbFGHWzrFkJSHaG9IY/s400/YMAIL_ATTACH_1403184893238_image_zps35dfde44.JPG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Shořená část vinutí alternátoru u DL650</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<a name='more'></a>Bohužel toto napětí je zaprvé střídavé a zadruhé je zcela závislé na otáčkách motoru. Je tedy potřeba jej usměrnit a stabilizovat - toto dělá zařízení, kterému se běžně říká regulátor dobíjení. Většina regulátorů funguje tak, že obsahují 3 fázový diodový usměrňovač a poté 3 tyristory pro regulaci napětí (SCR shunt type). Regulace funguje tak, že když je napětí příliš vysoké (většinou dosáhne hranice 14,4 V), tak řídící logika regulátoru pomocí těchto tyristorů zkratuje všechny 3 vinutí alternátoru a krátkodobě tak přeruší dodávanou energii z alternátoru do elektrické sítě motorky. Takový regulátor se nazývá zkratový, neboli shunt type. Má to jednu velkou nevýhodu - protože během zkratu dochází k toku poměrně velkého proudu v celém obvodu, tak všechny části na dané trase neuvěřitelně disipují teplo (prostě hřejí a to moc). Nejvíce topí regulátor samotný a pak alternátor, což při nedostatečném chlazení má za následek překročení kritické teploty komponenty (buď křemíkového polovodiče nebo izolace vinutí) a ta se prostě spálí, shoří a přestane fungovat. U alternátoru se vinutí může přerušit, zkratovat o kostru nebo jenom tak mezi vlastními závity. Regulátor se zase natrvalo zkratuje a zanedlouho s sebou vezme i alternátor (protože mu bude neustále držet vinutí ve zkratu).<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-7_GGs6hrZ7w/WM1MmHQ-xaI/AAAAAAAAEwc/rvF-SkxFVRwba6qDsSV9F6-fz6VdM05uwCPcB/s1600/types.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="127" src="https://1.bp.blogspot.com/-7_GGs6hrZ7w/WM1MmHQ-xaI/AAAAAAAAEwc/rvF-SkxFVRwba6qDsSV9F6-fz6VdM05uwCPcB/s400/types.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Dvě verze shunt type regulátorů</td></tr>
</tbody></table>
Další problém tyristorového regulátoru je ten, že tyristor ve chvíli kdy je sepnut do zkratu, tak jej nelze jen tak rozepnout - musí se počkat dokud jím nepřestane protékat proud, což se děje každou půlperiodu (výstup alternátoru je střídavé napětí - sinusovka). Je to vlastnost této součástky, resp. její polovodičové struktury, která ve chvíli kdy se ionizuje tak "není cesty zpět". Vyrábějí se sice i rozepínatelné tyristory (GTO), ale ty potřebují minimálně 1/3 vedeného proudu do vypínací elektrody s opačnou polaritou.<br />
Tyristorová regulace je tedy poměrně hodně hovězí (jakoby ji vymyslel absolvent ekonomického nebo strojního zaměření) a neumožňuje precizní regulaci. Navíc provedení regulátoru uvnitř je také velmi politování hodné - polovodičový modul nalepen nějakým teplovodivým lepidlem na kusu hliníkového odlitku jehož povrch nebyl ani opracován pro lepší odvod tepla. Odvod tepla je tedy nedokonalý a polovodiče shoří - na fotce si lze všimnout teplem zbarvených míst na mědi.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://3.bp.blogspot.com/-ePqT9Ap9JGo/WM1OP7QzjPI/AAAAAAAAExA/ZoqCMV-JFIYCraftI1VzxWhylMO1RsOUQCPcB/s1600/DSC00635.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="266" src="https://3.bp.blogspot.com/-ePqT9Ap9JGo/WM1OP7QzjPI/AAAAAAAAExA/ZoqCMV-JFIYCraftI1VzxWhylMO1RsOUQCPcB/s400/DSC00635.JPG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Výkonový modul tyristorového regulátoru</td></tr>
</tbody></table>
Poslední dobou se na trhu objevily tzv. mosfetové regulátory (výrobce je japonská firma <a href="http://www.shindengen.co.jp/product_e/electro/catalog.html" target="_blank">Shindengen</a>), které fungují sice úplně stejně jako tyristorové (jsou prostě zkratové), ale mají dvě velké výhody - regulace je preciznější (mosfetový tranzistor lze rozepnout v jakékoliv době) a tento regulační tranzistor zároveň slouží jako řízená dioda pro 3 fázový usměrňovač. Regulátor má v sobě logiku, která monitoruje velikost napětí na každé fázi a dle toho otevře příslušný tranzistor do vodivého stavu. Proč je to tak skvělé? Protože úbytek na obyčejné usměrňovací diodě je asi 0,7 V, při větších proudech se samozřejmě zvětšuje a tím i disipovaný tepelný výkon na rozdíl od otevřeného tranzistoru, který má pouze odpor v sepnutém stavu (v datashitu pod označením jako RDSon - odpor mezi drainem a sourcem) a tento odpor bývá velmi malý - řádově desítky miliohmů. Prakticky je to skvělý spínač s minimálními ztrátami.<br />
A při regulaci je stejná situace - krátkodobý zkrat, malé disipované teplo. Regulátor by se dal ještě vylepšit na variantu s kompletním řízeným usměrňovačem, tj. 6 řízených mosfetů a jeho tepelná ztráta by byla minimální a účinnost největší.<br />
<br />
A jak to všechno bude vypadat reálně? Pro porovnání jsem se rozhodl vytvořit pár modelů (elektrických i tepelných) a nasimulovat dané situace. Problém byl sice obstarat model tyristoru, protože se už moc o této struktuře neví - součástka která se dlouhou dobu nevyvíjí a pouze se velikostně zvětšují již vyvinuté struktury před 40 lety. Je sice hezké, že je někde v literatuře uvedena VA charakteristika tyristoru a jeho PNPN struktura, ale to je tak všechno. Nicméně, pro tuhle situaci je pouze klíčový parametr napěťový úbytek při určitém proudu, což se mi podařilo do simulátoru dostat. Simulace jsou pro otáčky motoru 5000 RPM, tedy kdy alternátor dodává největší výkon do regulátoru a zároveň to jsou střední otáčky provozu motoru při jízdě.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjVOhQ9daDLdsgFg4elwtovhwpR-4VNxU6WA7JCTETFtM2OBVWF7KdTafHk3Ag00w9bkwedZfYY0XLVw35CEEouTUvGAGK2Ia2zeocelDeLFSGBVqOCL3odsHOB91UukdDHXxsLsDXR_9I/s1600/SCR_sch.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="202" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjVOhQ9daDLdsgFg4elwtovhwpR-4VNxU6WA7JCTETFtM2OBVWF7KdTafHk3Ag00w9bkwedZfYY0XLVw35CEEouTUvGAGK2Ia2zeocelDeLFSGBVqOCL3odsHOB91UukdDHXxsLsDXR_9I/s400/SCR_sch.PNG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Schéma tyristorového regulátoru</td></tr>
</tbody></table>
Celkově jsem odsimuloval 4 varianty regulátorů (mosfet full active, mosfet half active, SCR+normal D, SCR+Schottky D) při 3 proudových zatížení - 1, 21 a 35 A. Namodeloval jsem i vinutí alternátoru, ale jeho tepelný ztrátový výkon bude nepřesný, protože odpory vinutí jsem si vycucal z prstu. Jakmile budu mít nejbližší příležitost, tak odpory vinutí změřím a provedu korekci modelu. Nicméně provedené simulace to nikterak nedegraduje v měřítku zájmu - analýza regulátoru.<br />
V následující tabulce jsou teplotní ztráty na regulátorech při daných proudech (menší hodnota je lepší).<br />
<br />
<table border="2" bordercolor="#FFFFFF" cellpadding="3" cellspacing="3" style="background-color: #222222; border-collapse: collapse; margin: 0 auto; width: 100%px;">
<caption>Výkonová ztráta na regulátoru</caption>
<tbody>
<tr style="background-color: black; color: #01980c; padding-bottom: 4px; padding-top: 5px;">
<th>Zátěž [A]</th>
<th>FULL ACTIVE [W]</th>
<th>HALF ACTIVE [W]</th>
<th>SCR normal [W]</th>
<th>SCR schottky [W]</th>
</tr>
<tr>
<th>1</th>
<th style="background-color: #01980c;">9,174 </th>
<th>9,807 </th>
<th style="background-color: red;">220,3 </th>
<th>162,0 </th>
</tr>
<tr style="background-color: black;">
<th>21</th>
<th style="background-color: #01980c;">8,985 </th>
<th>31,600 </th>
<th style="background-color: red;">164,5 </th>
<th>100,5 </th>
</tr>
<tr style="background-color: #222222;">
<th>35</th>
<th style="background-color: #01980c;">5,238 </th>
<th>29,180 </th>
<th>44,3 </th>
<th style="background-color: red;">60,5 </th>
</tr>
</tbody></table>
<br />
Z tabulky vyplývá, že tyristorové regulátory jsou hezké topení a nezachrání to ani "custom" verze se schottky diodami (mají menší úbytek). Pro simulaci byl použit model diody MBRB4060 (dvojitá schottky v TO-247 pouzdru). Plně aktivní mosfetový usměrňovač (full active) je naopak téměř bez ztráty v porovnání s "klasikou". Začíná to být docela zajímavé, co?<br />
Další srovnání bude celkový odebíraný výkon z alternátoru a pak jeho tepelná ztráta - zde to bude trochu nepřesné, protože jsem nadefinoval odpor každého vinutí jako 0,5 ohmu - ve skutečnosti bude však menší (odhaduju kolem 0,26 ohmu). Nutno zmínit informaci, že v simulaci nebyl nikterak omezen výkon alternátoru - u Suzuki DL650 je to maximálně 375 W, od roku výroby 2008 pak 400 W.<br />
<br />
<table border="2" bordercolor="#FFFFFF" cellpadding="3" cellspacing="3" style="background-color: #222222; border-collapse: collapse; margin: 0 auto; width: 100%px;">
<caption>Celkový výkon alternátoru (výstup+ztráty)</caption>
<tbody>
<tr style="background-color: black; color: #01980c; padding-bottom: 4px; padding-top: 5px;">
<th>Zátěž [A]</th>
<th>FULL ACTIVE [W]</th>
<th>HALF ACTIVE [W]</th>
<th>SCR normal [W]</th>
<th>SCR schottky [W]</th>
</tr>
<tr>
<th>1</th>
<th>43 </th>
<th>45 </th>
<th>265 </th>
<th>208 </th>
</tr>
<tr style="background-color: black;">
<th>21</th>
<th>359 </th>
<th>373 </th>
<th>499 </th>
<th>435 </th>
</tr>
<tr style="background-color: #222222;">
<th>35</th>
<th>533 </th>
<th>550 </th>
<th>615 </th>
<th>563 </th>
</tr>
</tbody></table>
<br />
Prozatím výsledky nejvíce nahrávají plně aktivnímu mosfetovému regulátoru - bude to i nadále?<br />
<br />
<table border="2" bordercolor="#FFFFFF" cellpadding="3" cellspacing="3" style="background-color: #222222; border-collapse: collapse; margin: 0 auto; width: 100%px;">
<caption>Ztrátový tepelný výkon alternátoru</caption>
<tbody>
<tr style="background-color: black; color: #01980c; padding-bottom: 4px; padding-top: 5px;">
<th>Zátěž [A]</th>
<th>FULL ACTIVE [W]</th>
<th>HALF ACTIVE [W]</th>
<th>SCR normal [W]</th>
<th>SCR schottky [W]</th>
</tr>
<tr>
<th>1</th>
<th>29 </th>
<th style="background-color: #01980c;">21 </th>
<th style="background-color: red;">251 </th>
<th>194 </th>
</tr>
<tr style="background-color: black;">
<th>21</th>
<th style="background-color: #01980c;">65 </th>
<th>79 </th>
<th style="background-color: red;">205 </th>
<th>141 </th>
</tr>
<tr style="background-color: #222222;">
<th>35</th>
<th style="background-color: #01980c;">43 </th>
<th>60 </th>
<th style="background-color: red;">125 </th>
<th>73 </th>
</tr>
</tbody></table>
<br />
Z tabulky ztrátového výkonu alternátoru lze prezentovat fakt, že při použití mosfetového regulátoru je největší využití energie z alternátoru do sítě - protože se ho co nejméně propálí v teplo. Je vcelku jedno, jestli je to full nebo half (vzhledem ke ztrátám na alternátoru).<br />
<br />
Inu tedy dobrá - již víme, že mosfetový regulátor je ta správná cesta, teď už jenom se rozhodnout, zdali full či half. Rozhodnutí záleží prakticky pouze na možnostech chlazení regulátoru. Jelikož regulátory nejsou moc dobře chlazeny (třeba u SV650 je regulátor v kapotáži u zadního sedadla), jinde je zase umístěn v blízkosti tepelného sálání motoru apod. Poslední dobou však výrobci umisťují regulátory poměrně chytře ve směru jízdy a tím se snaží o náporové chlazení. Ono totiž už nepatrný pohyb vzduchu výrazně zvýší součinitel konvekce (tj. jak rychle daný povrch předává teplo).<br />
Nicméně, ve svých simulacích jsem vymodeloval standardní tvar chladiče regulátoru a také jednotlivé polovodičové zdroje tepla. Dále nadefinoval teplotní přechody od křemíkového čipu až po samotný chladič a nakonec teplotu okolí (vzduchu) zvolil jako worst case 40 °C. Tohle vše sice nebylo třeba teplotně simulovat, protože to vychází z Newtonova ochlazovacího zákona a jde to spočítat i ručně, ale to by pak nebyla výstupem tak krásná vizualizace...<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhuBwAV-f2Thn2ooB2xfRN8UY5s7ANe6bptqXE4amMuUhKhWKJzlbjnwe1v9vJ24kFMGciPM-TrIsIcnnlTuq6eunwgpXco_eRxQVSCRGmUSeb_t2Z5HRHwFfviudmXI22DA9HuZqPfWr0/s1600/SCR_NORMAL_21A_313K_thermal.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="273" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhuBwAV-f2Thn2ooB2xfRN8UY5s7ANe6bptqXE4amMuUhKhWKJzlbjnwe1v9vJ24kFMGciPM-TrIsIcnnlTuq6eunwgpXco_eRxQVSCRGmUSeb_t2Z5HRHwFfviudmXI22DA9HuZqPfWr0/s400/SCR_NORMAL_21A_313K_thermal.PNG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Tyristorový regulátor, 21 A, max teplota čipu 275 °C</td></tr>
</tbody></table>
Crazy co? Tyristorovej regulátor při proudovém odběru 21 A a pasivním chlazení prostě shoří! (maximální provozní teplota křemíku je ~175 °C).<br />
Ve srovnání full active mosfet regulátor je zcela studený.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://2.bp.blogspot.com/-7sBXQeiv80w/WM1Ll5fO-qI/AAAAAAAAEwI/Vr16DXbr3YMV-ykZXCqTc8Jmr7EYLXDKACPcB/s1600/ASR001_35A_313K_thermal.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="251" src="https://2.bp.blogspot.com/-7sBXQeiv80w/WM1Ll5fO-qI/AAAAAAAAEwI/Vr16DXbr3YMV-ykZXCqTc8Jmr7EYLXDKACPcB/s400/ASR001_35A_313K_thermal.PNG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Full active mosfet, 35 A, max teplota čipu 47 °C</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<table border="2" bordercolor="#FFFFFF" cellpadding="3" cellspacing="3" style="background-color: #222222; border-collapse: collapse; margin: 0 auto; width: 100%px;">
<caption>Maximální teplota čipů v polovodičích</caption>
<tbody>
<tr style="background-color: black; color: #01980c; padding-bottom: 4px; padding-top: 5px;">
<th>Zátěž [A]</th>
<th>FULL ACTIVE [°C]</th>
<th>HALF ACTIVE [°C]</th>
<th>SCR normal [°C]</th>
<th>SCR schottky [°C]</th>
</tr>
<tr>
<th>1</th>
<th style="background-color: #01980c;">54,2 </th>
<th style="background-color: #01980c;">54,5 </th>
<th style="background-color: red;">389 </th>
<th>298 </th>
</tr>
<tr style="background-color: black;">
<th>21</th>
<th style="background-color: #01980c;">52,7 </th>
<th style="background-color: #01980c;">90,1 </th>
<th style="background-color: red;">275 </th>
<th>190 </th>
</tr>
<tr style="background-color: #222222;">
<th>35</th>
<th style="background-color: #01980c;">46,6 </th>
<th style="background-color: #01980c;">89,2 </th>
<th style="background-color: red;">218 </th>
<th>119 </th>
</tr>
</tbody></table>
<br />
Z tabulky teplot čipů uvnitř součástek je zřejmé, že i half active mosfet regulátor se bez problému uchladí. Výrobně je totiž tento regulátor velmi jednoduchý, protože nepotřebuje plovoucí buzení high side tranzistorů.<br />
Ty brutální teploty u tyristorového regulátoru vysvětlují to, proč byly měděné chladicí plošky polovodičového modulu tak zbarvené...<br />
<br />
V následujícím díle bude představena praktická konstrukce full active mosfet regulátoru a měření jeho reálných parametrů.Anubishttp://www.blogger.com/profile/12609335137227836814noreply@blogger.com8tag:blogger.com,1999:blog-7523815157649357586.post-73230478468714172532017-03-05T23:00:00.000+01:002017-04-13T00:31:28.772+02:00Úprava M1T380, part V - USB kartaMultimetr disponuje FRB konektorem pro komunikační kartu, tzv. stykový modul, který bývá dvojího druhu - RS232 a GPIB. Jelikož pro amatérské podmínky se více hodí varianta RS232, byla postavena a otestována varianta převodníku na USB, resp. virtuální sériový port.<br />
Na následujícím obrázku je schéma zapojení interface karty.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEik9PSVdVu3yArt_YbgdYyUc4FCILSp_Cik6whsC1cQOGhSkGci7X77N7GsACObg-6LX4n18Hs39ZVFvCOOlNIRWVSKiICs4ueJYtC2u2eV4mHWGGJw6bVs6K2PNsvINs0OGj-Wnuw67Co/s1600/M1T382USB100_sch.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="282" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEik9PSVdVu3yArt_YbgdYyUc4FCILSp_Cik6whsC1cQOGhSkGci7X77N7GsACObg-6LX4n18Hs39ZVFvCOOlNIRWVSKiICs4ueJYtC2u2eV4mHWGGJw6bVs6K2PNsvINs0OGj-Wnuw67Co/s400/M1T382USB100_sch.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Schéma zapojení interface karty</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<a name='more'></a>Původně bylo překresleno schéma z originální karty na RS232 a upraveno pro použití s dnešními součástkami (např. oscilátor s 4060, FTDI převodník na USB a galvanické oddělení USB).<br />
Princip karty je poměrně zřejmý ze schématu, jenom bych snad doplnil, že pro korektní funkci multimetru je třeba signál DSR u 8251 připojit na GND. Pokud zůstane v logické jedničce, činnost multimetru bude blokována pro normální operaci, resp. ovládání z panelu. V EPROM paměti jsou rutiny pro komunikaci a také definice textových zpráv.<br />
Originální návod ke kartě [<a href="https://uloz.to/!tJHPtJhBu1hD/stykovy-modul-m1t382-pdf" target="_blank">1</a>] popisuje princip činnosti a syntaxi příkazů detailněji.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjI_-EdL9JsJyyVJiGcSNGSEyyAOTzK7tuV2ztSWCDnz6EJoxtlHasi_DswYXnkKHxtqfXaNnuDZ-3Ee3npxayRb8KdehxgrBnHLhPDX0WViyIbR8tjzkc8IhSIaCQwUwcwAlDfcKgLC_0/s1600/IMG_2750.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjI_-EdL9JsJyyVJiGcSNGSEyyAOTzK7tuV2ztSWCDnz6EJoxtlHasi_DswYXnkKHxtqfXaNnuDZ-3Ee3npxayRb8KdehxgrBnHLhPDX0WViyIbR8tjzkc8IhSIaCQwUwcwAlDfcKgLC_0/s400/IMG_2750.JPG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Prototyp komunikační karty</td></tr>
</tbody></table>
První prototyp karty s ještě mnoha použitými hradly byl úspěšně vyroben a po otestování se přešlo k realizaci finální desky i se zadním panelem pro zakrytí velké díry (původně určené pro velký 25 pin konektor).<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjhiZETeI_RQYmCvncDDLjY9dzxzj0u6ON_Yek-w2h8O3uoAf3Pz20ylmWXYa2_Q0psOPWWAKQyWkFt5KjEFf4ykNU32ve8z4aKnuBuRRQUXwM6SmL1AEqTzo-Ry_dDboPiO1edkPYc4SA/s1600/P3070171.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjhiZETeI_RQYmCvncDDLjY9dzxzj0u6ON_Yek-w2h8O3uoAf3Pz20ylmWXYa2_Q0psOPWWAKQyWkFt5KjEFf4ykNU32ve8z4aKnuBuRRQUXwM6SmL1AEqTzo-Ry_dDboPiO1edkPYc4SA/s400/P3070171.JPG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Finální verze karty</td></tr>
</tbody></table>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
A pro zájemce o stavbu je zde i osazovák.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiELEgvzjyT0Bl8SiB_4lwAlNGYsTT17x1ZndApZcxgw8E8ql_rkDgyTQ9qWnAXKW9t5EM4U5TG3Ua1ZMONa0H0MoYLXpmD2WXim1zhyOk2Sxe9GsDf2fviN2ghwKTkz4h6LWivLL92eKc/s1600/M1T382USB100_osazovak.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="368" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiELEgvzjyT0Bl8SiB_4lwAlNGYsTT17x1ZndApZcxgw8E8ql_rkDgyTQ9qWnAXKW9t5EM4U5TG3Ua1ZMONa0H0MoYLXpmD2WXim1zhyOk2Sxe9GsDf2fviN2ghwKTkz4h6LWivLL92eKc/s400/M1T382USB100_osazovak.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Rozmístění součástek na kartě</td></tr>
</tbody></table>
Multimetr lze ovládat z běžného terminálu, protože pakety mají textovou podobu. Avšak pro pohodlnější použití byl vytvořen jednoduchý program v C++ Builderu, který umožňuje základní operace s multimetrem, dále pak logování měření do CSV souboru a v neposlední řadě obsahuje terminálové okno pro uživatelské příkazy. Program je zatím v testovací verzi a nejedná se o finální build. V plánu je také interface pro LabVIEW. Komunikační rychlost je pevně nastavena na maximum, tj. 4800 Bd.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhgK-uGQnp1BfbTKVhBBOgKbj0Obyuxl99qxKDUPhrCFFC37RGvQYcEeGBiQWGRxOEdLHNn5is1PfKgPdKz6bc-NbLu7tO_q9bGbILlLLsqH4QFU3ULEyX5vHMkQAzEvrug7nRKZUJ8OCw/s1600/Console_M1T382.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="295" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhgK-uGQnp1BfbTKVhBBOgKbj0Obyuxl99qxKDUPhrCFFC37RGvQYcEeGBiQWGRxOEdLHNn5is1PfKgPdKz6bc-NbLu7tO_q9bGbILlLLsqH4QFU3ULEyX5vHMkQAzEvrug7nRKZUJ8OCw/s400/Console_M1T382.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Obslužný program</td></tr>
</tbody></table>
Program je otestován na FW verzích 3.6 a 3.9 a je volně dostupný [<a href="https://uloz.to/!AnunJiBVzjxq/m1t380-terminal-exe" target="_blank">2</a>]. Bohužel bylo zjištěno, že když se multimetru překalibruje některý z rozsahů, přestane akceptovat textové zprávy - dochází k přetečení přijímacího bufferu. Tento problém zatím nebyl vyřešen, zdá se však, že kalibrační data přestanou být konzistentní a FW se s tím nedokáže vypořádat. Pravděpodobně je třeba vždy překalibrovat všechny rozsahy, nikoliv pouze jeden - tohle bude ještě ověřeno, kde je skutečná příčina. Nicméně, na zkalibrovaných multimetrech z výroby funguje karta i program bezchybnatě.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgmIg6HY52wcpCTKPelAtrynb8FKV3bPpc7YFjISTe32hXsNla5R6RdIv8v_L34FAI13L-F5y8hbNE9O2La-GrSxFs1OXUr-YfhZ3DqfZQ1rxpT9fYe90mEQIku1hlQ5eZwJ8h05RaUAyA/s1600/P3070176.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgmIg6HY52wcpCTKPelAtrynb8FKV3bPpc7YFjISTe32hXsNla5R6RdIv8v_L34FAI13L-F5y8hbNE9O2La-GrSxFs1OXUr-YfhZ3DqfZQ1rxpT9fYe90mEQIku1hlQ5eZwJ8h05RaUAyA/s400/P3070176.JPG" width="300" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Pohled ze zadní strany přístroje</td></tr>
</tbody></table>
Nakonec bych ještě přidal binárku pro obsah komunikační EPROM [<a href="https://uloz.to/!VQFl9dGxbg16/m1t382-eprom-bin" target="_blank">3</a>].<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<br />Anubishttp://www.blogger.com/profile/12609335137227836814noreply@blogger.com4tag:blogger.com,1999:blog-7523815157649357586.post-69567141957129040982016-11-20T01:26:00.004+01:002016-11-20T01:30:58.150+01:00Upgrade M1T380, part IV - teplotní analýzaTrochu mne iritovalo, že celý multimetr uvnitř neuvěřitelně topí (MHB8080 a další). Teplota PCB kolem vstupního zesilovače 43 °C, teplota vnitřního vzduchu 38 °C a příkon přístroje pouze 30 VA.<br />
Mrknul jsem tedy na jednotlivé desky termokamerou a byl poměrně překvapen povrchovou teplotou.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh6MGrSih15V4LdTd0GIg5137IvG_7smcIXlW3En2GMZqh1q1X21jGsGGLLVVqCsCCXS1aI66OO8zBTiMz2XWBJPIkHtF57GG1Y1g_cC3DPZqqPoXSTtJ21BJF1C0UcxmNzhCEVn3JNJIM/s1600/MHB8080.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="252" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh6MGrSih15V4LdTd0GIg5137IvG_7smcIXlW3En2GMZqh1q1X21jGsGGLLVVqCsCCXS1aI66OO8zBTiMz2XWBJPIkHtF57GG1Y1g_cC3DPZqqPoXSTtJ21BJF1C0UcxmNzhCEVn3JNJIM/s400/MHB8080.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Deska s MHB8080 a paměťmi</td></tr>
</tbody></table>
Emisivita jednotlivých bodů je samozřejmě nastavena dle patřičného materiálu (0,95 pro černý epoxid; 0,84 pro bílý plast).<br />
<br />
<a name='more'></a>Teplota CPU je enormni - 88,7 °C na povrchu! Teplota čipu uvnitř musí být tak 120 °C! Není divu, že se občas na tyto procesory umisťoval i chladič. Technika Slabá.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-iM0pYrCyGPk/WDCBt36q16I/AAAAAAAAEm0/jNDGxO95nnAlyMoRYBxhwVm8f-D4sw50wCPcB/s1600/MHB8251.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="252" src="https://1.bp.blogspot.com/-iM0pYrCyGPk/WDCBt36q16I/AAAAAAAAEm0/jNDGxO95nnAlyMoRYBxhwVm8f-D4sw50wCPcB/s400/MHB8251.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">MHB8251, M2716</td></tr>
</tbody></table>
Komunikační modul pro RS232, resp. USB (o tom až v part V) také docela smaží, obvod UART MHB8251 má 58,6 °C! Inu, kdybych se hodně nudil, celý bych to zadrátoval na FPGA nebo CPLD. Ostatně, IP jádra 8080 a dalších obvodů nejsou problém, ale ta práce pro 6,5 místný multimetr za to nestojí. I když by to bylo zajímavé proniknutí do VHDL a synchronizace =)<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-yl3qXO7VCuE/WDCBtzipDEI/AAAAAAAAEm0/XB4Xo82liagdkZYOtE5fpXVIxbai2MbGACPcB/s1600/ACDC_board.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="252" src="https://1.bp.blogspot.com/-yl3qXO7VCuE/WDCBtzipDEI/AAAAAAAAEm0/XB4Xo82liagdkZYOtE5fpXVIxbai2MbGACPcB/s400/ACDC_board.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">AC/DC převodník</td></tr>
</tbody></table>
Deska AC/DC převodníku také docela mocně svítí - OP07 mají 79,7 °C! Hrome, buď jimi teče brutální proud a nebo mají takový klidový odběr při ±15 V.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-K0VlFEKSZz8/WDCBt15RfDI/AAAAAAAAEm0/YB1uMNBXXLUmA0EJoRVdGaRhjbNCLy35ACPcB/s1600/MAB399_isol2.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="252" src="https://1.bp.blogspot.com/-K0VlFEKSZz8/WDCBt15RfDI/AAAAAAAAEm0/YB1uMNBXXLUmA0EJoRVdGaRhjbNCLy35ACPcB/s400/MAB399_isol2.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">MAB399 v pěně</td></tr>
</tbody></table>
Pohled na izolovanou vytápěnou referenci je také poněkud fascinující - unikající teplo, stěna je zde příliš tenká!<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-LfKdTU_8kn8/WDCBt9Ahl8I/AAAAAAAAEm0/TBb0h1puxREzgdbzpMC7bxlHXZh3alGLACPcB/s1600/OP07_LTC_DG408.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="252" src="https://1.bp.blogspot.com/-LfKdTU_8kn8/WDCBt9Ahl8I/AAAAAAAAEm0/TBb0h1puxREzgdbzpMC7bxlHXZh3alGLACPcB/s400/OP07_LTC_DG408.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">LTC2057, OP07E, DG408, MAB399 a MAB355</td></tr>
</tbody></table>
Je vidět, že nové multiplexery DG408 se prakticky nehřejí a jsou pouze ohřívány teplem vzduchu a deskou. Naopak operační zesilovače hřejí ukrutně. Kovová blyštící se pouzdra byla přelepena černou PVC páskou pro lepší emisivitu tepla. I když trochu izoluje, stále lepší nežli koukat na leštěný kov.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://3.bp.blogspot.com/-ESkoLAiyViM/WDCBKEEy52I/AAAAAAAAEmM/uNhx9Ve_fK8Dd2YFg5GY3Qix3IVu-9uSwCPcB/s1600/IMG_2795.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="300" src="https://3.bp.blogspot.com/-ESkoLAiyViM/WDCBKEEy52I/AAAAAAAAEmM/uNhx9Ve_fK8Dd2YFg5GY3Qix3IVu-9uSwCPcB/s400/IMG_2795.JPG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Černá páska na kovových pouzdrech</td></tr>
</tbody></table>
A co obvody kolem reference?<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://4.bp.blogspot.com/-jDkZCTfNeZ0/WDCBt38asmI/AAAAAAAAEm0/d-ubrGRAB90pEYY5WWGhCmX9xmRh0qxMACPcB/s1600/OP07_REF.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="252" src="https://4.bp.blogspot.com/-jDkZCTfNeZ0/WDCBt38asmI/AAAAAAAAEm0/d-ubrGRAB90pEYY5WWGhCmX9xmRh0qxMACPcB/s400/OP07_REF.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">OP07 invertující napětí reference</td></tr>
</tbody></table>
Je zvláštní, že OZ invertující napětí reference je o několik stupňů teplejší nežli OZ co dělá jenom buffer. Odpověď je prostá - invertující je napájen ±15 V, kdežto buffer pouze +15 V.<br />
Za všechno tedy může klidový odběr obvodů. Fuuuu!<br />
A jakpak je na tom samotný integrátor?<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhq7IEWXSIhohHc2X4hkI7oxkFDJsgMwBdcVIRE5kV5KNAO8S0M3xIdAwswztSkAqu4mVCkvTBdGqtbBCgPG8S35FWLHAutYEWTW8uuwE2617p4szwzsCyocZBJXVnaZDrYvbAG4eSeWzI/s1600/Integrator.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="252" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhq7IEWXSIhohHc2X4hkI7oxkFDJsgMwBdcVIRE5kV5KNAO8S0M3xIdAwswztSkAqu4mVCkvTBdGqtbBCgPG8S35FWLHAutYEWTW8uuwE2617p4szwzsCyocZBJXVnaZDrYvbAG4eSeWzI/s400/Integrator.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Integrační OZ 49,4 °C</td></tr>
</tbody></table>
Mno, všechno hřeje. Na čase se na to podívat trochu sofistikovaným přístupem - výpočtem ztrátového výkonu. Z datasheetů jsem mrknul na klidový odběr jednotlivých obvodů při daném napájecím napětí a nestačil se divit.<br />
<br />
<table border="2" bordercolor="#FFFFFF" cellpadding="3" cellspacing="3" style="background-color: #222222; border-collapse: collapse; margin: 0 auto; width: 100%px;">
<caption>Srovnání multiplexerů</caption>
<tbody>
<tr style="background-color: black; color: #01980c; padding-bottom: 4px; padding-top: 5px;">
<th>Multiplexer</th>
<th>Svod [nA]</th>
<th>Proud +15V [mA]</th>
<th>Proud -15V [mA]</th>
<th>Příkon [mW]</th>
</tr>
<tr>
<th>MAC08A</th>
<th>100 </th>
<th>12 </th>
<th>3,8 </th>
<th style="color: red;">237 </th>
</tr>
<tr style="background-color: #01980c;">
<th>DG408</th>
<th>0,5 </th>
<th>0,2 </th>
<th>0,2 </th>
<th>6 </th>
</tr>
</tbody></table>
<br />
U všech skotů! MAC08A má odběr 237 mW v klidu! To je neuvěřitelné, když se to porovná s novodobým ekvivalentem DG408, 6 mW. To je 40x menší spotřeba! Kde asi udělali soudruzi chybu?<br />
<br />
Operační zesilovače už na tom nejsou zase tak špatně. Tedy, jak se to vezme, když OP07 je pouze vylepšená 741, bohužel ne o moc (hlavně co se týká příkonu).<br />
<br />
<table border="2" bordercolor="#FFFFFF" cellpadding="3" cellspacing="3" style="background-color: #222222; border-collapse: collapse; margin: 0 auto; width: 100%px;">
<caption>Vybrané náhrady OZ za 741</caption>
<tbody>
<tr style="background-color: black; color: #01980c; padding-bottom: 4px; padding-top: 5px;">
<th>Typ OZ</th>
<th>Offset [µV]</th>
<th>Drift [µV/K]</th>
<th>Strmost [V/µs]</th>
<th>Šum [µV p-p]</th>
<th>Příkon ±15V [mW]</th>
</tr>
<tr>
<th>MAA741</th>
<th>1500 </th>
<th>10 </th>
<th>0,5 </th>
<th>N/A </th>
<th style="color: red;">85 </th>
</tr>
<tr style="background-color: yellow; color: black;">
<th>OP07E</th>
<th>30 </th>
<th>0,3 </th>
<th>0,3 </th>
<th>0,35 </th>
<th style="color: red;">90 </th>
</tr>
<tr>
<th>OP27E</th>
<th>20 </th>
<th>0,2 </th>
<th>2,8 </th>
<th>0,08 </th>
<th style="color: red;">107 </th>
</tr>
<tr>
<th>LT1057CN8</th>
<th>200 </th>
<th>4 </th>
<th>13 </th>
<th>2,1 </th>
<th style="color: red;">64 </th>
</tr>
<tr style="background-color: #01980c;">
<th>LT1077CN8</th>
<th>25 </th>
<th>0,5 </th>
<th>0,12 </th>
<th>0,5 </th>
<th>12 </th>
</tr>
<tr style="background-color: #01980c;">
<th>LTC2057</th>
<th>0,5 </th>
<th>0,015 </th>
<th>1,3 </th>
<th>0,2 </th>
<th>22 </th>
</tr>
</tbody></table>
<br />
Jako vítěz vychází low power OZ LT1077 s pouze 12 mW příkonu. Minimálně u vstupního zesilovače místo OP07 by to byla skvělá náhrada. Abych měl lepší představu, jak tyhle příkony ovlivní teplotu pouzdra, vymodeloval jsem si ekvivalent křemíkového čipu a pouzdra DIP8. Čip OP07 má velikost 2,36x1,45x0,5 mm.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://4.bp.blogspot.com/-wstLRnfDRTU/WDCBt0dSmxI/AAAAAAAAEm0/9XrVI3fGAqMPu5gWAj-05cro0ZExrQCWQCPcB/s1600/DIP8_DIE.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="312" src="https://4.bp.blogspot.com/-wstLRnfDRTU/WDCBt0dSmxI/AAAAAAAAEm0/9XrVI3fGAqMPu5gWAj-05cro0ZExrQCWQCPcB/s400/DIP8_DIE.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">DIP8 s křemíkovým čipem</td></tr>
</tbody></table>
Dále stačí nadefinovat materiály jednotlivých dílů a teplotní přechod mezi nimi. Ten je pro křemík-vnější stěny pouzdra 43 °C/W a říká se tomu "thermal resistance junction-case". Poté je třeba nadefinovat zdroj tepla, v našem případě křemíkový čip, velikosti ztrátového výkonu.<br />
Nakonec se nadefinuje teplota okolního vzduchu (simuluje se čistě přirozená konvekce) v kelvinech, tj. v našem případě 311,15 K, a součinitel teplotní konvekce, který je pro epoxidové černé pouzdro $100 W/m^2K$. Lze nastavit i výměnu tepla sáláním (radiací), ale její efekt je naprosto zanedbatelný v tomto případě. Konec simulace se nastaví při vyváženém stavu.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiRy9yas_ZI2PhmOUpHoubNyGyatDS4hrYaIwsjFtiSF5JzkMPY6U9teqZaRxjO4NyAuTVkBj_k0D7LIrb5yZxtzUIHnNucVvKV9ZVlg2aZVdTqVyox0B2pryk-Vgudr0RlxFxmC5g5zMg/s1600/OP07_38st_90mW.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiRy9yas_ZI2PhmOUpHoubNyGyatDS4hrYaIwsjFtiSF5JzkMPY6U9teqZaRxjO4NyAuTVkBj_k0D7LIrb5yZxtzUIHnNucVvKV9ZVlg2aZVdTqVyox0B2pryk-Vgudr0RlxFxmC5g5zMg/s400/OP07_38st_90mW.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Teplota DIP8 při 90 mW</td></tr>
</tbody></table>
A takto vypadají výsledky simulace. Působivé, ne?<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://3.bp.blogspot.com/-ShkWm6p2BmA/WDCBt-mZ9II/AAAAAAAAEm0/Jx0NAts2FqE2JDwAQNztsBOQf-Jta1bTgCPcB/s1600/LT1077CN8_38st_12mW.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="266" src="https://3.bp.blogspot.com/-ShkWm6p2BmA/WDCBt-mZ9II/AAAAAAAAEm0/Jx0NAts2FqE2JDwAQNztsBOQf-Jta1bTgCPcB/s400/LT1077CN8_38st_12mW.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Teplota DIP8 při 12 mW</td></tr>
</tbody></table>
Pro lepší srovnání je zde tabulka:<br />
<table border="2" bordercolor="#FFFFFF" cellpadding="3" cellspacing="3" style="background-color: #222222; border-collapse: collapse; margin: 0 auto; width: 100%px;">
<caption>Teploty OZ v DIP8</caption>
<tbody>
<tr style="background-color: black; color: #01980c; padding-bottom: 4px; padding-top: 5px;">
<th>OZ</th>
<th>Příkon [mW]</th>
<th>Čip max [°C]</th>
<th>Pouzdro max [°C]</th>
</tr>
<tr>
<th>OP07</th>
<th>90 </th>
<th>60,5 </th>
<th>52,1 </th>
</tr>
<tr>
<th>LTC2057</th>
<th>22 </th>
<th>43,4 </th>
<th>41,3 </th>
</tr>
<tr>
<th>LT1077CN8</th>
<th>12 </th>
<th>41,0 </th>
<th>39,8 </th>
</tr>
</tbody></table>
<br />
Horký kandidát je tedy LT1077. Při menší teplotě nebude analogová část tolik šumět a bude mít také menší svody. Bohužel, digitální část bude stále topit a ohřívat zbytek přístroje.<br />
I samotné lineární zdroje pro napájení poměrně hodně vyzařují:<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://4.bp.blogspot.com/-wk3EYXFSAh0/WDCBt_RKjHI/AAAAAAAAEm0/op9U7UNeOR4W0vm2t1Y08ggDQfgq5Va6ACPcB/s1600/PS_analog.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="252" src="https://4.bp.blogspot.com/-wk3EYXFSAh0/WDCBt_RKjHI/AAAAAAAAEm0/op9U7UNeOR4W0vm2t1Y08ggDQfgq5Va6ACPcB/s400/PS_analog.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Výkonové tranzistory, LM723</td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj3j8JKOXnenSA3O9p0ODM6dV9KTbyGXJTwYMRHchegH2A0n_q6cdF6AWc-sh9diKdbgyYAnHnTi7WSAZs-xUtuamqGty-O-fxuPg4MUgjywEtS0M_MmY6vQ44ieReHzttlRLiZyiYA9Sw/s1600/IMG_2796.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj3j8JKOXnenSA3O9p0ODM6dV9KTbyGXJTwYMRHchegH2A0n_q6cdF6AWc-sh9diKdbgyYAnHnTi7WSAZs-xUtuamqGty-O-fxuPg4MUgjywEtS0M_MmY6vQ44ieReHzttlRLiZyiYA9Sw/s400/IMG_2796.JPG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Emisní plochy</td></tr>
</tbody></table>
Poměrně zajímavý pohled je na přední panel, ze kterého je patrné značné oteplení přívodních svorek - zde vzniká Te napětí na kontaktech, což způsobuje další drift měřeného údaje.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEirgNeFPUA5pksk1wH8k8UJZB5zQuMqcnzJVhdOnSjETrDPVNfME3_aRxx6CaT0g2YWRoH87N7mlLIb4H6K81-WRBOr93qwq8szAzaVslQ5QL5Zkvy4AvEvFrdr5RQ8wn9mox_E1I_vFiI/s1600/Metra_front.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="252" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEirgNeFPUA5pksk1wH8k8UJZB5zQuMqcnzJVhdOnSjETrDPVNfME3_aRxx6CaT0g2YWRoH87N7mlLIb4H6K81-WRBOr93qwq8szAzaVslQ5QL5Zkvy4AvEvFrdr5RQ8wn9mox_E1I_vFiI/s400/Metra_front.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Vyhřáté svorky a displej</td></tr>
</tbody></table>
Nakonec, pro zajímavost, přikládám termosnímek neizolované MAB399:<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://3.bp.blogspot.com/-dCBjLhmoas4/WDCBt2quWAI/AAAAAAAAEm0/WXuytbG4q7kVIMbOr6hvJZ8iNYuTqMDwACPcB/s1600/MAB399_3.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="252" src="https://3.bp.blogspot.com/-dCBjLhmoas4/WDCBt2quWAI/AAAAAAAAEm0/WXuytbG4q7kVIMbOr6hvJZ8iNYuTqMDwACPcB/s400/MAB399_3.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Horké MAB399</td></tr>
</tbody></table>
Reference budou potřebovat pořádnou izolaci a ne kousek pěny s tenkými stěnami.<br />
<br />Anubishttp://www.blogger.com/profile/12609335137227836814noreply@blogger.com6tag:blogger.com,1999:blog-7523815157649357586.post-66502971065568633352016-11-20T00:14:00.000+01:002016-11-20T16:06:02.258+01:00Upgrade M1T380, part III - analogová část před integrátoremV minulém díle jsem vzpomenul upgrade reference, z původní TKZD13 na vyhřívanou MAB399, resp. LM399. Sehnal jsem přibližně 30 ks MAB399 referencí, dle kódu na pouzdru rok výroby 1990.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://4.bp.blogspot.com/-AS7YTfWtPO8/WDCBeWBDlkI/AAAAAAAAEmM/qqu9eER6nIY0pJkRuWRkwO59NXow6jBkwCPcB/s1600/DSC00190.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="266" src="https://4.bp.blogspot.com/-AS7YTfWtPO8/WDCBeWBDlkI/AAAAAAAAEmM/qqu9eER6nIY0pJkRuWRkwO59NXow6jBkwCPcB/s400/DSC00190.JPG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">30 ks MAB399</td></tr>
</tbody></table>
Jelikož reference nebyly nikdy tříděny, natožpak řádně proměřeny, postavil jsem pro ně jednoduchou třídičku.<br />
<br />
<a name='more'></a>Jedná se o zdroj konstantního napětí cca +8,3 V, ze kterého jsou přes 1k rezistor postupně napájeny reference. Do každé tedy teče proud kolem 1 mA.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://4.bp.blogspot.com/-iF5VYPxpj9s/WDCBeTKJe_I/AAAAAAAAEmM/4N4zXekQP74YYw_91G8dJQM8EMTDfanHQCPcB/s1600/DSC00193.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="266" src="https://4.bp.blogspot.com/-iF5VYPxpj9s/WDCBeTKJe_I/AAAAAAAAEmM/4N4zXekQP74YYw_91G8dJQM8EMTDfanHQCPcB/s400/DSC00193.JPG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Měření MAB399 (10ks)</td></tr>
</tbody></table>
<div>
A jak třídění dopadlo? Dvěma kusům nefunguje vnitřní vyhřívání (je tedy na vyhození), jedna značně driftuje a všechny ostatní strašně šumí. Inu co taky čekat, ČSSR.</div>
<div>
Nicméně věřím, že onen šum se s časem zlepší, jakmile reference vystárnou (aging / burn in). Mám v plánu je nechat nepřetržitě 1k hodin vyhřívat a poté v mrazáku dalších tisíc hodin cyklovat on/off s periodou 2 minuty. Tohle by mělo křemík zbavit jakýchkoliv napětí.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-3htKx8pURvw/WDC7nYE8DKI/AAAAAAAAEos/UMkDW7d-zZYMVdCviQPKgO3qT3CyTOmAQCPcB/s1600/reference23_12h_mod_ppm.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="222" src="https://1.bp.blogspot.com/-3htKx8pURvw/WDC7nYE8DKI/AAAAAAAAEos/UMkDW7d-zZYMVdCviQPKgO3qT3CyTOmAQCPcB/s400/reference23_12h_mod_ppm.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Porovnání stabilit referencí MAB399 a TKZD13</td></tr>
</tbody></table>
<div>
Jak je z grafu patrné, tak všechny mé zakoupené MAB399 mají značně velký šum v porovnání s MAB399 co byla v #3 multimetru (ta byla pravděpodobně vytříděna a vystárnuta). O TKZD13 není třeba se ani bavit, ta je kompletně marná - ještě aby ne, vždyť nemá teplotní stabilizaci.</div>
<div>
Z grafu je dále třeba si všimnout teploty - ustálena je na 43 °C, předtím to byla hodnota 38 °C. Nyní je teplotní čidlo LM35DZ přilepeno přímo na PCB - neměří tedy vnitřní teplotu vzduchu, ale rovnou teplotu PCB.</div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgnPrrF6c85yLzn9rekRseUriNkuI-z0NG-sR3mh37pgBe_tcOstcDLapShyphenhyphenGeCfiIakxnxjd9bjjo3nZziXKwSwIFmSbYx48mFJ6AB9F1zMFMCTP-zCdn8EVM6sLbYODVh3byoZPvHJOo/s1600/temp_sensor.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="332" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgnPrrF6c85yLzn9rekRseUriNkuI-z0NG-sR3mh37pgBe_tcOstcDLapShyphenhyphenGeCfiIakxnxjd9bjjo3nZziXKwSwIFmSbYx48mFJ6AB9F1zMFMCTP-zCdn8EVM6sLbYODVh3byoZPvHJOo/s400/temp_sensor.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Provedené úpravy kolem vstupního zesilovacího dílu</td></tr>
</tbody></table>
<div>
Dále byly vyměněny všechny MAA741 s šílenou teplotní závislostí za OP07E (trochu lepší 741). V následující tabulce je srovnání vhodných náhrad. Poměrně lákavě vypadá LT1077, jenž má extrémně nízký příkon (bude málo hřát). Vyměněny byly také multiplexery MAC08A, které mají velký svodový proud a ještě větší příkon, za DG408 od Vishay. Stabilitě kupředu!</div>
<div>
<br /></div>
<div>
<div>
<table border="2" bordercolor="#FFFFFF" cellpadding="3" cellspacing="3" style="background-color: #222222; border-collapse: collapse; margin: 0 auto; width: 100%px;">
<caption>Vybrané náhrady OZ za 741</caption>
<tbody>
<tr style="background-color: black; color: #01980c; padding-bottom: 4px; padding-top: 5px;">
<th>Typ OZ</th>
<th>Offset [µV]</th>
<th>Drift [µV/K]</th>
<th>Strmost [V/µs]</th>
<th>Šum [µV p-p]</th>
<th>Příkon ±15V [mW]</th>
</tr>
<tr>
<th>MAA741</th>
<th>1500 </th>
<th>10 </th>
<th>0,5 </th>
<th>N/A </th>
<th>85 </th>
</tr>
<tr>
<th>OP07E</th>
<th>30 </th>
<th>0,3 </th>
<th>0,3 </th>
<th>0,35 </th>
<th>90 </th>
</tr>
<tr>
<th>OP27E</th>
<th>20 </th>
<th>0,2 </th>
<th>2,8 </th>
<th>0,08 </th>
<th>107 </th>
</tr>
<tr>
<th>LT1057CN8</th>
<th>200 </th>
<th>4 </th>
<th>13 </th>
<th>2,1 </th>
<th>64 </th>
</tr>
<tr>
<th>LT1077CN8</th>
<th>25 </th>
<th>0,5 </th>
<th>0,12 </th>
<th>0,5 </th>
<th>12 </th>
</tr>
<tr>
<th>LTC2057</th>
<th>0,5 </th>
<th>0,015 </th>
<th>1,3 </th>
<th>0,2 </th>
<th>22 </th>
</tr>
</tbody></table>
</div>
</div>
<div>
Mimochodem, takhle nějak vypadala deska po extrahované TKZD13, MAA741 a s původními MAC08A:</div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://3.bp.blogspot.com/-Ue58RbvPumg/WCTct2q8UXI/AAAAAAAAEe8/WhoyMs0XQMs9GX8Y3t81qMT9KfmDy3FkwCPcB/s1600/IMG_2781.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="300" src="https://3.bp.blogspot.com/-Ue58RbvPumg/WCTct2q8UXI/AAAAAAAAEe8/WhoyMs0XQMs9GX8Y3t81qMT9KfmDy3FkwCPcB/s400/IMG_2781.JPG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">MAA741 pryč, příprava pro OP07E</td></tr>
</tbody></table>
<div>
MAB399 jsou v multimetru napájeny přes modifikovaný proudový zdroj pro původní TKZD13, jenž byl doplněn o Vishay PTF56 3k rezistor s nízkým Tempco (< 10 ppm/K).</div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhoQ3GuT6ZhmdLbx5eneiiQfnRnpnkE6PYxGRMNeRTrDfOFBVybW0Gx5rfvxmqj8rFnD7dBiQAebZBM-56Kx3PguhcKPN9inJTAnSWc2Ids_EBFfrpJyiE9gB1M5JMcTZWeVGV5fOdaZek/s1600/reference_integrator_modifikace.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="208" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhoQ3GuT6ZhmdLbx5eneiiQfnRnpnkE6PYxGRMNeRTrDfOFBVybW0Gx5rfvxmqj8rFnD7dBiQAebZBM-56Kx3PguhcKPN9inJTAnSWc2Ids_EBFfrpJyiE9gB1M5JMcTZWeVGV5fOdaZek/s400/reference_integrator_modifikace.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Proudový zdroj s MAB399</td></tr>
</tbody></table>
<div>
Reference byla doplněna o teplotní izolaci v podobě pěny pro bezpečný transport přístrojů. Tepelný odpor bohužel není znám, ale pořád je to lepší nežli plastové izolační pouzdro ve vzduchu. Pěnou je také zespodu izolován i PCB.</div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://4.bp.blogspot.com/-ohd_NaAEDKw/WDDEcgt3TwI/AAAAAAAAEpg/Sp3U5SV8i5gYc56z3iN3c-7aAdmcdRi8ACPcB/s1600/DSC00198.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="266" src="https://4.bp.blogspot.com/-ohd_NaAEDKw/WDDEcgt3TwI/AAAAAAAAEpg/Sp3U5SV8i5gYc56z3iN3c-7aAdmcdRi8ACPcB/s400/DSC00198.JPG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Pěnová izolace na referenci</td></tr>
</tbody></table>
<div>
Stejnou úpravu čekalo i desku konstantních proudů pro měření odporu - obsahuje proudové zdroje a separátní, druhou, referenci. Protože napěťový dělič je trochu jiný než u reference pro integrátor, bylo potřeba upravit odpor R1 na hodnotu 3k65 (chtěl jsem zachovat proud 1 mA do zenerky - Mr. Dobkins prohlásil, že to je její nejoptimálnější pracovní proud). Jelikož napětí je asi o jeden volt menší než u původní zenerky, bylo potřeba patřičně zmenšit i rezistory snímající proud tekoucí do měřeného odporu.</div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjxXpu9OvUyV3B7cxheBBf8UlEZ8RT4mKZS0-7hlhA0c7W2YA4Q9thMYdGdreiue_5i7Hy62xnXm6la6PHVOf27ZGkxNjWMpFq4WrTQ24Y4gbaWllx7syuotfSl4-J3TZ8l8Qmq1BmW7GE/s1600/reference_CCS_modifikace.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="278" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjxXpu9OvUyV3B7cxheBBf8UlEZ8RT4mKZS0-7hlhA0c7W2YA4Q9thMYdGdreiue_5i7Hy62xnXm6la6PHVOf27ZGkxNjWMpFq4WrTQ24Y4gbaWllx7syuotfSl4-J3TZ8l8Qmq1BmW7GE/s400/reference_CCS_modifikace.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Úprava proudového zdroje pro měření odporů</td></tr>
</tbody></table>
<div>
Nakonec následovalo osazené "chytré" destičky s bistabilními relé TQ2-L2-5VDC (to je takové relé, kterýmu stačí jenom impuls na jeho přepnutí, tzv. RESET/SET signál). Původní relé LUN jsou ovládána jaksi pseudo-bistabilně a to tak, že při sepnutí cívka relé vidí asi 30V a poté napětí klesne na udržovací, přibližně 12 V. Přes cívku teče nějaký proud, ale díky velkým rozměrů relé se teplo z cívky moc nedostane ke kontaktům. Nenastává tedy příliš výrazný Te jev. Nicméně, rozhodl jsem se v rámci vylepšování multimetru tato archaická relé zaměnit za něco novějšího. Problém je ten, že logika není určena pro spínání bistabilního relé - navrhl jsem tedy malé zapojení s 74HC14, které ovládá cívky relé a zároveň zaručuje odpadnutí kontaktů do původního polohy při vypnutí přístroje. Vstupy schmitt invertoru se připojí přímo na vstupy OZ ovládajícího původní relé. Princip je fundamentální ze schématu.</div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://3.bp.blogspot.com/-6O0UWC7Vb1M/WDDHewjiM9I/AAAAAAAAEp4/DzupLaBZgHMsSTrj7oqlQ0poTrMt7_pLgCPcB/s1600/bistable_schematic.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="365" src="https://3.bp.blogspot.com/-6O0UWC7Vb1M/WDDHewjiM9I/AAAAAAAAEp4/DzupLaBZgHMsSTrj7oqlQ0poTrMt7_pLgCPcB/s400/bistable_schematic.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Logika pro ovládání bistabilního relé</td></tr>
</tbody></table>
<div>
Zapojení bylo realizováno na malou pocínovanou destičku a namontováno místo jednoho LUN relé. Odpory sériově s cívkami relé byly vyměněny za hodnotu 0R (původních 100R byla chyba v návrhu - návrh počítal s odporem cívky 2 880 ohmů).</div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://4.bp.blogspot.com/-VjlYY-cE5Pw/WDCBKIh8x8I/AAAAAAAAEmM/UpJHarXA_HY7pF6WuduAjJOGlKZHbKLtACPcB/s1600/IMG_2788.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="300" src="https://4.bp.blogspot.com/-VjlYY-cE5Pw/WDCBKIh8x8I/AAAAAAAAEmM/UpJHarXA_HY7pF6WuduAjJOGlKZHbKLtACPcB/s400/IMG_2788.JPG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Destička s bistabilními relé</td></tr>
</tbody></table>
<div>
Nakonec jsem ještě vyměnil síťový filtr za trochu lepší (původní měl nějaké 10uH proudově kompenzované tlumivky, nový asi 4,7 mH) a volné místo v síťové části doplnil malým trafem pro standby vyhřívání reference i když je multimetr vypnut.</div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi5jo4sRPuKGn9cRga-hwvNcqFs78Ian_b0CgQjl_MZm0HMM6UCb57T1L8jc5BFiJVkrGsT7k8hElvNKx9luG-DQam3DYj6G9CkKYIQzErvy12jgPjHAXsaS2qghj5XaCwPqajnnCiszjI/s1600/DSC00199.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi5jo4sRPuKGn9cRga-hwvNcqFs78Ian_b0CgQjl_MZm0HMM6UCb57T1L8jc5BFiJVkrGsT7k8hElvNKx9luG-DQam3DYj6G9CkKYIQzErvy12jgPjHAXsaS2qghj5XaCwPqajnnCiszjI/s400/DSC00199.JPG" width="266" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Vstupní filtr a standby zdrojík</td></tr>
</tbody></table>
<div>
Bohužel se v praxi ukázalo, že je zbytečné temperovat zenerku i v klidu, neboť po zapnutí se vnitřek přístroje ohřívá natolik, že se jeho offsety stejně stabilizují až vnitřní teploty dosáhne rovnovážného stavu.</div>
<div>
Inu, po zapnutí multimetr bez problému naběhl a pochopitelně má rozhozenou kalibraci (protože se mu změnilo referenční napětí). Velikost reference se změnila asi o -15,46 %, kdežto zobrazovaný údaj se změnil o -15,02 %. Ta chyba navíc (-0,4 %) bude chyba v offsetech a původní kalibraci.</div>
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://2.bp.blogspot.com/-NizOzdFkpQM/WDCBKBVKhII/AAAAAAAAEmM/hiF3n3kKRHA7gYwSHXpHw3MsCNPgO8UmQCPcB/s1600/IMG_2790.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="150" src="https://2.bp.blogspot.com/-NizOzdFkpQM/WDCBKBVKhII/AAAAAAAAEmM/hiF3n3kKRHA7gYwSHXpHw3MsCNPgO8UmQCPcB/s200/IMG_2790.JPG" width="200" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Normálové napětí</td></tr>
</tbody></table>
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; margin-left: 1em; text-align: right;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-ySifNoQrdeo/WDCBKLI_kbI/AAAAAAAAEmM/bDNkIvpDvfoXStL8hgUSL5vHnDXsMt7bgCPcB/s1600/IMG_2791.JPG" imageanchor="1" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="150" src="https://1.bp.blogspot.com/-ySifNoQrdeo/WDCBKLI_kbI/AAAAAAAAEmM/bDNkIvpDvfoXStL8hgUSL5vHnDXsMt7bgCPcB/s200/IMG_2791.JPG" width="200" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Změřené napětí</td></tr>
</tbody></table>
<div>
<br /></div>
<div>
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<br />
<div>
Bohužel napětí ještě před tímto měřením poměrně brutálně oscilovalo nahoru a dolů. Zdá se, že vstupnímu stupni se něco nelíbilo. Kouknutím na oscík zde opravdu byl kmitající výstup OP07E (před multiplexerem). Není se čemu divit, neboť OP07E je krapet pomalejší než původní MAA741 a zpětná vazba nefungovala zcela správně. Hodil jsem tedy celé schéma do simulace a nestačil jsem se divit.</div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://4.bp.blogspot.com/-hMol_CDnh94/WDCB8z7BtmI/AAAAAAAAEm0/1aYYGzl1ECMfKmWu9QWPJ6qgVrKfexnUwCPcB/s1600/ltspice_sch_filter_oscil.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="211" src="https://4.bp.blogspot.com/-hMol_CDnh94/WDCB8z7BtmI/AAAAAAAAEm0/1aYYGzl1ECMfKmWu9QWPJ6qgVrKfexnUwCPcB/s400/ltspice_sch_filter_oscil.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Ekvivalentní schéma vstupního zesilovače</td></tr>
</tbody></table>
<div>
Kmitalo to pouze při zesílení 1 a zapojeném filtru. Ze zapojení je jasné, že takto je na výstup zesilovače připojen kondenzátor přes malý oddělovací odpor R13 (1k). </div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-2W281NjgJbQ/WDCB8xQ97UI/AAAAAAAAEm0/xDIucWAo36YUZkmI-uGr2XyOXKKlpwyLgCPcB/s1600/ltspice_graph_filter_oscil.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="211" src="https://1.bp.blogspot.com/-2W281NjgJbQ/WDCB8xQ97UI/AAAAAAAAEm0/xDIucWAo36YUZkmI-uGr2XyOXKKlpwyLgCPcB/s400/ltspice_graph_filter_oscil.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Rozkmitaný zesilovač s C1 = 220 pF</td></tr>
</tbody></table>
<div>
Řešení bylo prosté - buď zvětším kapacitu C1 a nebo obdobného kondenzátoru u OP07 (ve schématu zakreslen není). Rozhodl jsem se zvětšit C1 z 220p na 1n, protože byl poměrně snadno přístupný. Poté se zapojení krásně ustálilo, jak na simulaci tak i ve skutečnosti.</div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://4.bp.blogspot.com/-h_79OP20h70/WDCB846U0II/AAAAAAAAEm0/BAzEK2bZb2ApVauiAv7_yfDezJrqxUg3QCPcB/s1600/ltspice_graph_filter_upgrade_C1.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="211" src="https://4.bp.blogspot.com/-h_79OP20h70/WDCB846U0II/AAAAAAAAEm0/BAzEK2bZb2ApVauiAv7_yfDezJrqxUg3QCPcB/s400/ltspice_graph_filter_upgrade_C1.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Stabilizovaný zesilovač s C1 = 1 nF</td></tr>
</tbody></table>
<div>
Celkem se tedy vstupní zesilovací díl dočkal následujících úprav:</div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://3.bp.blogspot.com/-0GMn8Y8odCw/WDDU3rC2VRI/AAAAAAAAEqk/gjBcQiEu7NUUnzg8M0a_Z57AQbGyGXIVgCPcB/s1600/vstupni_dil_modifikace.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="307" src="https://3.bp.blogspot.com/-0GMn8Y8odCw/WDDU3rC2VRI/AAAAAAAAEqk/gjBcQiEu7NUUnzg8M0a_Z57AQbGyGXIVgCPcB/s400/vstupni_dil_modifikace.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Celkové modifikace vstupního zesilovače</td></tr>
</tbody></table>
<div>
Nyní mě zajímaly dvě věci - drift offsetu se zkratovaným vstupem LTC2057 a poté se svorkami na panelu přístroje.</div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-xZUFcUMUQ3Y/WDCIygXSHxI/AAAAAAAAEoM/uqEQ4hALrZ4fyxRQI-UdMHQu2NHnXn21gCPcB/s1600/drift_2h_mod.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="221" src="https://1.bp.blogspot.com/-xZUFcUMUQ3Y/WDCIygXSHxI/AAAAAAAAEoM/uqEQ4hALrZ4fyxRQI-UdMHQu2NHnXn21gCPcB/s400/drift_2h_mod.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Drift offsetu (zkrat LTC o L)</td></tr>
</tbody></table>
<div>
Nehezká odchylka kolem 30. minuty byla způsobena zapnutím indukčního motoru pár metrů od multimetru. Z průběhu je ale patrné, že se přístroj poměrně rychle ustálí (de facto již splňuje čas 60 minut, co je v návodu).</div>
<div>
Následoval dlouhodobý log driftu termoelektrických napětí (svorky zkratovány) a porovnání s předchozími modifikacemi, resp. originálním stavem.</div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhJub4MeLkf3fXRKykY2IHjw-eq17P9EQCk2d3QsE8pFHsoxcSo7H16SLjDQrzlpZlb2gxkXSzaYmjJMFspj50y-cigG-MyH6ySS0z-FpobiAGhYVR2zKR43-XvK5ShcUk7NpqmuVSZfCk/s1600/RELAYS_TERMINALS.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="222" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhJub4MeLkf3fXRKykY2IHjw-eq17P9EQCk2d3QsE8pFHsoxcSo7H16SLjDQrzlpZlb2gxkXSzaYmjJMFspj50y-cigG-MyH6ySS0z-FpobiAGhYVR2zKR43-XvK5ShcUk7NpqmuVSZfCk/s400/RELAYS_TERMINALS.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Porovnání driftu Te napětí</td></tr>
</tbody></table>
<div>
Pokud bych hodil do tabulky MIN/MAX hodnoty rozkmitu pro každou zkoušenou kombinaci, vyšlo by asi něco takovýho:</div>
<div>
<br /></div>
<table border="2" bordercolor="#FFFFFF" cellpadding="3" cellspacing="3" style="background-color: #222222; border-collapse: collapse; margin: 0 auto; width: 100%px;">
<caption>Porovnání napěťových driftů</caption>
<tbody>
<tr style="background-color: black; color: #01980c; padding-bottom: 4px; padding-top: 5px;">
<th>Varianta</th>
<th>MIN [µV]</th>
<th>MAX [µV]</th>
<th>Delta [µV]</th>
</tr>
<tr>
<th>LTC zkrat</th>
<th>-2,4 </th>
<th>-0,2 </th>
<th>2,2 </th>
</tr>
<tr>
<th>TQ2-L2 relé</th>
<th>-9,8 </th>
<th>-5,7 </th>
<th>4,1 </th>
</tr>
<tr>
<th>LUN relé</th>
<th>-7,5 </th>
<th>-2,4 </th>
<th>5,1 </th>
</tr>
<tr>
<th>TQ2 relé</th>
<th>-7,0 </th>
<th>-0,3 </th>
<th>6,7 </th>
</tr>
<tr>
<th>DS2 relé</th>
<th>-6,5 </th>
<th>+6,1 </th>
<th>12,6 </th>
</tr>
</tbody></table>
<div>
<br /></div>
<div>
Všechna měření proběhla za stejných podmínek, kromě měření s bistabilním relé (to již proběhlo s OP07). Bistabilné relé tedy vychází nejlépe (kupodivu *ironie*).<br />
<br />
Zvláštní je však výkyv v grafu driftu u modifikace s novými OP07 (a bistabilními relé) - drift nejdříve rapidně klesá a pak začne postupně stoupat. Jakoby některé komponenty měly kladný teplotní drift a některé záporný. S tím, že se jeden z nich dříve ustálí. Nicméně to je detail, který již není třeba řešit u 6,5 místného multimetru, když se stejně po čase ustálí.<br />
<br />
Pokračování <a href="http://anubisuv.blogspot.cz/2016/11/upgrade-m1t380-part-iv-teplotni-analyza.html">ZDE</a>.<br />
<br /></div>
Anubishttp://www.blogger.com/profile/12609335137227836814noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-7523815157649357586.post-1988601735027737062016-11-10T23:42:00.002+01:002017-09-13T21:54:06.596+02:00Upgrade M1T380, part II - referenceUpgrade metry pokračuje... Po vylepšení vstupního dílu kvalitním auto-zero chopper zesilovačem LTC2057 údaj na multimetru neustále driftoval, dokud se teplota uvnitř přístroje po asi třech hodinách neustálila. Poté začal držet i vstupní offset. Měřením za zesilovačem jsem vyloučil vliv Te napětí (resp. zesílené napětí neodpovídalo tak velké změně co multimetr ukazoval na displeji). K odhalení příčiny driftu je potřeba se nejdříve seznámit s principem A/D převodu u přesnějších multimetrů, resp. s principem vícenásobné integrace. Multimetry běžně používají integrační A/D převodník, který je závislý na přesnosti a stabilitě několika komponent. Standardně se používají převodníky s dvojitou integrací, 380ka používá s trojí integrací pro větší stabilitu a přesnost. Hi-tech multimetry, např. HP 3458 (8,5 místný multimetr používaný v metrologii), používají vícenásobnou integraci s dodatečným SAR převodníkem pro měření integračního rezidua (ale tohle zde nebudu popisovat, možná až při stavbě vlastního multimetru). Pro nastínění problému, resp. stability převodníku, zde popíšu princip dvojité integrace.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://2.bp.blogspot.com/-L9tGK3Yaq1M/WCTkor8l9NI/AAAAAAAAEg4/bKEJ5TQ9OuMDSGqNL96tXxKWUZ-OhL0KACPcB/s1600/integrating_principle.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="168" src="https://2.bp.blogspot.com/-L9tGK3Yaq1M/WCTkor8l9NI/AAAAAAAAEg4/bKEJ5TQ9OuMDSGqNL96tXxKWUZ-OhL0KACPcB/s400/integrating_principle.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Blokové schéma A/D převodníku s dvojitou integrací</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<a name='more'></a>Na výše uvedeném obrázku je zjednodušené schéma integračního převodníku s dvojitou integrací. Převod je poměrně primitivní - na vynulovaný vstup se nejdříve přivede měřené napětí (absolutní hodnota integrátoru začíná růst) a spustí se čítač, který čítá až do svého přetečení ($t_1$). V tuto chvíli se přepínač na vstupu přepne a přivede se do integrátoru referenční napětí o opačné polaritě (reference tedy bývá bufferovaná jak pro kladnou tak i zápornou hodnotu). Opět se spustí čítač, který čítá pulzy oscilátoru a absolutní hodnota integrátoru klesá. Ve chvíli kdy dosáhne nulové hodnoty, překlopí se rychlý komparátor a ukončí počítání impulsů ($t_2$).<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://2.bp.blogspot.com/-Ue8jh3TQnms/WCTkoqkgVuI/AAAAAAAAEg4/IoZOSRzqoesBxhQG13eVyU4aLhjFIb0ogCPcB/s1600/integrating_timing.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="176" src="https://2.bp.blogspot.com/-Ue8jh3TQnms/WCTkoqkgVuI/AAAAAAAAEg4/IoZOSRzqoesBxhQG13eVyU4aLhjFIb0ogCPcB/s400/integrating_timing.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Časové znázornění průběhu napětí na integrátoru</td></tr>
</tbody></table>
Velikost naintegrovaného napětí ($V_m$) odpovídá následujícímu vztahu<br />
$$V_m=\frac{V_i}{RC} \cdot t_1=\frac{V_R}{RC}\cdot t_2$$<br />
kde po úpravě se dostane<br />
$$V_i=\frac{t_2}{t_1} \cdot V_R$$.<br />
<br />
Z dané rovnice plyne, že vůbec nezáleží na RC parametrech integrátoru, ani na frekvenci čítače. Z pohledu dlouhodobé stability se však kouká na stabilitu těchto komponent (a u integračního kondenzátoru ještě na svodové proudy), aby se časem výrazně nerozjížděla kalibrace.<br />
Velikost referenčního napětí je však potřeba znát, bez toho to prostě nepůjde. Dále je vhodné, aby se referenční napětí neměnilo v následujících cyklech, jinak i celková naměřená hodnota bude lítat.<br />
A to se zde právě děje do doby, dokud se neustabilizuje teplota přístroje na přibližně 38 °C po asi třech hodinách. Což je krutě dlouho, protože dle manuálu by měl být ready to use po jedné hodině.<br />
<br />
Rozhodnul jsem se tedy proměřit závislost napětí reference na teplotě, resp. času od zapnutí přístroje (vychladlýho na pokojovou teplotu). Teplota uvnitř je trochu chlupatá a to z toho důvodu, že byla měřena osciloskopem se špatně nastavenou citlivostí. V dalších měřeních je již méně kolísavá.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://4.bp.blogspot.com/-yZOqXSBsfKY/WCTfGr6JJBI/AAAAAAAAEf0/PSJOE9YhX905-vwSvge30FVXqUf9suDNwCPcB/s1600/Reference_15h.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="222" src="https://4.bp.blogspot.com/-yZOqXSBsfKY/WCTfGr6JJBI/AAAAAAAAEf0/PSJOE9YhX905-vwSvge30FVXqUf9suDNwCPcB/s400/Reference_15h.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Drift reference na teplotě</td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://2.bp.blogspot.com/--YDfAEIEU2w/WCTfGoKsTQI/AAAAAAAAEf0/lxwi1hbi58kg5F_v2xMjceEEkzt75RhUwCPcB/s1600/reference_15h_histogram.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="200" src="https://2.bp.blogspot.com/--YDfAEIEU2w/WCTfGoKsTQI/AAAAAAAAEf0/lxwi1hbi58kg5F_v2xMjceEEkzt75RhUwCPcB/s400/reference_15h_histogram.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"> Dlouhodobý log reference</td></tr>
</tbody></table>
Při tom brutálním driftu jsem se docela zhrozil. Metra používala u běžných typů teplotně kompenzované napěťové normály TKZD 13 (zenerka + vybrané antisériové diody se záporným teplotním koeficientem tak, aby se dostaly na minimální teplotní drift).<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhQSR6r-xGsplw1HlHhHy1Qa0vAh4J_wFZ8pmWSpuzj2cpPF5tlO10AyBInAn4LldwUNFXHcich5iDeTsNr5MLfY88djnObKueaMGlgKgEqD7HANrSv6LHhgfNPZg4IGSL29cIGBA4OuTg/s1600/IMG_2782.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhQSR6r-xGsplw1HlHhHy1Qa0vAh4J_wFZ8pmWSpuzj2cpPF5tlO10AyBInAn4LldwUNFXHcich5iDeTsNr5MLfY88djnObKueaMGlgKgEqD7HANrSv6LHhgfNPZg4IGSL29cIGBA4OuTg/s400/IMG_2782.JPG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Napěťový normál TKZD 13</td></tr>
</tbody></table>
Normál se pak napájel ze zdroje konstantního proudu, který byl referencován právě k napětí normálu. Prakticky si tohle zapojení vzájemně honí ocásek ve zpětný vazbě a je přibližně 10x více imunní vůči výkyvům napájecí větve, nežli kdyby byla zenerka napájena jenom přes předřadný odpor.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-WB28yC04EgE/WCTtYkKzwAI/AAAAAAAAEhg/d7-HRY0LqpARIGb0Oi013qclc6cH7mjYwCPcB/s1600/zener_CC.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="233" src="https://1.bp.blogspot.com/-WB28yC04EgE/WCTtYkKzwAI/AAAAAAAAEhg/d7-HRY0LqpARIGb0Oi013qclc6cH7mjYwCPcB/s400/zener_CC.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Zdroj konstantního proudu se zenerkou (normálem)</td></tr>
</tbody></table>
Dělala se poté ještě stabilnější verze, která obsahovala MAB399, což je ekvivalent LM399 - vyhřívané napěťové aktivní reference. Tato koncepce umožňuje běžně dosáhnout teplotní stability 1 ppm/K a dlouhodobé stálosti 20 ppm/rok.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://4.bp.blogspot.com/-NqlGNY7UsHI/WCT0ala70LI/AAAAAAAAEiE/q4YzflgnYgYOpIDi8OzOHA0CoJlvC_4awCPcB/s1600/IMG_2766.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="300" src="https://4.bp.blogspot.com/-NqlGNY7UsHI/WCT0ala70LI/AAAAAAAAEiE/q4YzflgnYgYOpIDi8OzOHA0CoJlvC_4awCPcB/s400/IMG_2766.JPG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">MAB399 s defaultním tepelným izolátorem</td></tr>
</tbody></table>
Bohužel Metra tuto referenci napájela pouze přes sériový odpor bez proudového zdroje (spolíhala na vnitřní aktivní zapojení, které tohle do jisté míry kompenzuje). Asi to stačilo, protože i Keithley 2000 to takhle má řešeno. Nicméně, pro svůj upgrade jsem se rozhodl MAB399 napájet z korektního zdroje konstantního proudu (CC).<br />
Jelikož jsem nechtěl hned experimentovat se svou M1T380 #2, přemluvil jsem kolegu, jenž má ve svém kuse #3 MAB399, aby ji zapojil na proudový zdroj. Výsledky jsme nalogovali a porovnali na následujících grafech.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-hk4OpJk7Uz4/WCTfGsi30DI/AAAAAAAAEf0/Og9G7HbkKkg4AYDvDyAmvPueGBGJKpEQACPcB/s1600/reference23_12h_histogram.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="200" src="https://1.bp.blogspot.com/-hk4OpJk7Uz4/WCTfGsi30DI/AAAAAAAAEf0/Og9G7HbkKkg4AYDvDyAmvPueGBGJKpEQACPcB/s400/reference23_12h_histogram.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">TKZD 13 vs. MAB399 (bez CC)</td></tr>
</tbody></table>
Z průběhu je patrné, že vyhřívaná reference má daleko menší drift od zapnutí a také její šum během provozu je daleko menší dle histogramu.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://2.bp.blogspot.com/-ZsL_PXF10MQ/WCTfGvOTaxI/AAAAAAAAEf0/3XN3KMlmxAQvuYUL1KJx9kz7DvqOVUS7gCPcB/s1600/reference23_12h_ppm.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="200" src="https://2.bp.blogspot.com/-ZsL_PXF10MQ/WCTfGvOTaxI/AAAAAAAAEf0/3XN3KMlmxAQvuYUL1KJx9kz7DvqOVUS7gCPcB/s400/reference23_12h_ppm.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">TKZD 13 vs. MAB399 (bez CC) v ppm</td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://4.bp.blogspot.com/-3hrV-BrLHoo/WCTfGpRRWyI/AAAAAAAAEf0/P3R99zL-FvwDXQ1tWDmOWLKXn-Phxft0ACPcB/s1600/metra3_MAB399_12h_ppm.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="222" src="https://4.bp.blogspot.com/-3hrV-BrLHoo/WCTfGpRRWyI/AAAAAAAAEf0/P3R99zL-FvwDXQ1tWDmOWLKXn-Phxft0ACPcB/s400/metra3_MAB399_12h_ppm.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Detail na ppm stabilitu MAB399 bez CC</td></tr>
</tbody></table>
Nakonec přišlo porovnání dvou typů napájení (odpor vs CC).<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiBd-F1NO19LAdoPAVCu_nbqnj4idKBGF9zhvlpBJkaUHc5xEjWoehrwo29sOEiSuZJRwah4SaIjDlOTQA0M9gqmtYgBkxIecX0v5zDW0vD98YC38CsgyTgMhsK_kb78pe6gNciqa2gDk8/s1600/reference3_12h_ppm_sourcing_stability.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="222" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiBd-F1NO19LAdoPAVCu_nbqnj4idKBGF9zhvlpBJkaUHc5xEjWoehrwo29sOEiSuZJRwah4SaIjDlOTQA0M9gqmtYgBkxIecX0v5zDW0vD98YC38CsgyTgMhsK_kb78pe6gNciqa2gDk8/s400/reference3_12h_ppm_sourcing_stability.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">MAB399 s/bez CC v ppm + teplota uvnitř přístroje</td></tr>
</tbody></table>
Šum reference při napájení z CC zůstal přibližně stejný, ale výrazně se změnil teplotní drift a rychlost ustálení od zapnutí přístroje.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi4ooX652TUJWc1pv6pVOe00H0JgPNahy0hMqDeAE4lMVRwe5hhLFv6in4Jxk8h8VAOOjpD3mXABkQ6Fk4SDNa8cBMiQMrGG0K6WnFmcgaEO9YY1lDkAKSCcsOKfdISrOmCgDK4KJ-wzeA/s1600/reference3_12h_sourcing_stability_histogram.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="222" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi4ooX652TUJWc1pv6pVOe00H0JgPNahy0hMqDeAE4lMVRwe5hhLFv6in4Jxk8h8VAOOjpD3mXABkQ6Fk4SDNa8cBMiQMrGG0K6WnFmcgaEO9YY1lDkAKSCcsOKfdISrOmCgDK4KJ-wzeA/s400/reference3_12h_sourcing_stability_histogram.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Histogramy šumu MAB399 s/bez CC</td></tr>
</tbody></table>
Graf offsetu M1T380 #3 s MAB399 napájenou konstantním proudem zde neuvádím. Jeho průběh je ovšem takový, že přibližně po 10 minutách od zapnutí offset již necestuje a drží na svém místě. Je to zároveň i doba, po které se ustálí teplota vyhřívané reference, resp. integrovaný topný element přejde do udržovacího režimu. Od Boba Dobkina (konstruktér LM399 a LTZ1000, mimo jiné) prosákla informace, že když se nadstandardně teplotně izoluje nejenom pouzdro reference, ale i PCB z druhé strany, teplotní drift se může snížit až na 0,1-0,3 ppm/K z toho důvodu, že integrované vyhřívání bude po většinu času vypnuto. Bohužel návrhy lepších multimetrů využívají pouze teplotní izolaci, co chodí defaultně s referencí. Zkusil jsem tedy experimentálně postavit destičku s 3x MAB399, paralelně zapojených přes odpory a CC zdrojem.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjUWfzEyB3gbDiBcWVuTBujuQ-_neAS3K1nbUOPk834UrMjHBx3-Hj4JGYWgDh_7ijTJm7ftXbi0iEf92Bj6dvv57oweQkavwZesQZajnxNwLxwZvG6dJkKfDsef8KSWjMWVcwWb_hrrNQ/s1600/IMG_2776.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjUWfzEyB3gbDiBcWVuTBujuQ-_neAS3K1nbUOPk834UrMjHBx3-Hj4JGYWgDh_7ijTJm7ftXbi0iEf92Bj6dvv57oweQkavwZesQZajnxNwLxwZvG6dJkKfDsef8KSWjMWVcwWb_hrrNQ/s400/IMG_2776.JPG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">3x MAB399 s LTC2057 jako CC</td></tr>
</tbody></table>
Takto zapojené reference zvýší svou stabilitu $\sqrt{2}$krát a zároveň se jim stejným poměrem sníží i šum (tyto reference mají přibližně 7 uV šum, což odpovídá 1 ppm jejich normálovému napětí). Pro reference jsem ještě vytvořil teplotní izolaci z polystyrenu, resp. pěny používané na výplň krabic pro transport citlivých přístrojů.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://4.bp.blogspot.com/-oviDwFmrM0Y/WCTct6o-9CI/AAAAAAAAEe8/doJJD0jwnhISajh5DDwOHky6pY5rE3mIgCPcB/s1600/IMG_2778.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="300" src="https://4.bp.blogspot.com/-oviDwFmrM0Y/WCTct6o-9CI/AAAAAAAAEe8/doJJD0jwnhISajh5DDwOHky6pY5rE3mIgCPcB/s400/IMG_2778.JPG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Teplotní izolace s výřezem pro reference</td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://4.bp.blogspot.com/-scACjoExAl0/WCTctyIFXMI/AAAAAAAAEe8/BJLQ4EmIxV8FZgI4Hdglej2zu3YheFA9ACPcB/s1600/IMG_2774.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="300" src="https://4.bp.blogspot.com/-scACjoExAl0/WCTctyIFXMI/AAAAAAAAEe8/BJLQ4EmIxV8FZgI4Hdglej2zu3YheFA9ACPcB/s400/IMG_2774.JPG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Nasazená teplotní izolace na PCB</td></tr>
</tbody></table>
Takto vytvořená reference byla proměřena a porovnána s originální, teplotně neizolovanou, referencí v multimetru.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://2.bp.blogspot.com/-U9P6w146PQs/WCT1AqK7EZI/AAAAAAAAEiU/igXjOhe34dgVmij0HhsaXhKfKSzjilKGgCPcB/s1600/TRIPLE_MAB399_12h_ppm_stability.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="222" src="https://2.bp.blogspot.com/-U9P6w146PQs/WCT1AqK7EZI/AAAAAAAAEiU/igXjOhe34dgVmij0HhsaXhKfKSzjilKGgCPcB/s400/TRIPLE_MAB399_12h_ppm_stability.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Tepelně izolovaná vs. neizolovaná reference</td></tr>
</tbody></table>
Jak je z průběhů patrné, izolovaná reference (modrý průběh) má několika násobnější rychlost ustálení nežli neizolovaná v metře (zelený průběh). Červená čára znázorňuje teplotu okolí, a červená šrafovaná teplotu destičky s referencí.<br />
Čekal jsem i menší šum, ale to se moc neprojevilo. Dávám to za vinu tomu, že měření destičky probíhalo jen tak na stole, s dlouhými přívodními kabely a napájením z laboratorního spínaného zdroje (rušení, šum...) a také tomu, že měřit šum těchto referencí je již na hranici rozlišení 6,5 místného multimetru - všechna měření a logy byly provedeny na Keysight 34461A. Sice tento multimetr umí po USB posílat i desetinné místo navíc, ale klimatické podmínky jsou příliš proměnné na to, aby se mohlo brát v potaz.<br />
Příště bude pokračování o finálním upgrade vstupního dílu a reference.<br />
Podklady pro konstrukci reference v AD <a href="https://uloz.to/!koYh92HoSUtm/m1t380-mab399-zip" target="_blank">ZDE</a>.<br />
<br />
Pokračování <a href="http://anubisuv.blogspot.cz/2016/11/upgrade-m1t380-part-iii-analogova-cast.html">ZDE</a>.<br />
<br />
<br />
<br />Anubishttp://www.blogger.com/profile/12609335137227836814noreply@blogger.com4tag:blogger.com,1999:blog-7523815157649357586.post-7232405495373850252016-10-30T02:18:00.000+02:002016-11-20T11:16:29.663+01:00Upgrade M1T380, part I - vstupní díl<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
S kolegou jsme se dostali ke dvěma M1T380 v ne moc dobrém stavu. Rozhodli jsme se proto pro jejich opravu, případné vylepšení. Ostatně, koncepce vícenásobného integračního převodníku je poměrně kvalitně realizována včetně referenčního zdroje, jenom to smetí kolem trochu zaostává.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://4.bp.blogspot.com/-_UQAMTraMS4/V5tZaFQIXxI/AAAAAAAAEV4/D8uYYWpTP3kHKr_lf-nIK8XdVrUXx2urgCPcB/s1600/IMG_2436.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="320" src="https://4.bp.blogspot.com/-_UQAMTraMS4/V5tZaFQIXxI/AAAAAAAAEV4/D8uYYWpTP3kHKr_lf-nIK8XdVrUXx2urgCPcB/s320/IMG_2436.JPG" width="240" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Výměna hrníčkového jádra za toroid</td></tr>
</tbody></table>
První problém byl nefunkční zdroj pro +20 V a -20 V, kde závada spočívala ve spáleném stabilizátoru, pár zenerek a několika oranžových tantalových kondenzátorů (TEchnika SLAbá).<br />
<a name='more'></a>Po této opravě multimetr oživl, avšak po nějaké době začal neuvěřitelně pískat. Závada byla "standardně" u spínaného zdroje pro +12 V a +5 V, jenž napájí digitální část s procesorem 8080, která se stará o interakci s okolím. Hrníčkové jádro tlumivky bylo částečně rozpadlé, bylo proto vyměněno za toroidní tlumivku s adekvátní indukčností. Už to nikdy nebude jednak pískat a hlavně také méně zářit do okolí, vzhledem k uzavřenému magnetickému toku uvnitř toroidu.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgz0AZE5LDPXcoJZPGRpW5pK_RR-W1COHkFdhyB9tvL6UjjQNWm-U_-pKNCuY06atl_8QR59cQjtR3N5gz3QPpYIMwIjQo_ioRlu0wFVTcCc_FIzyzVru_ct1wAWlwmq0qTvC4jOM1sMbI/s1600/IMG_9560+jadro.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgz0AZE5LDPXcoJZPGRpW5pK_RR-W1COHkFdhyB9tvL6UjjQNWm-U_-pKNCuY06atl_8QR59cQjtR3N5gz3QPpYIMwIjQo_ioRlu0wFVTcCc_FIzyzVru_ct1wAWlwmq0qTvC4jOM1sMbI/s400/IMG_9560+jadro.jpg" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Rozpadlý hrníčkový jádro</td></tr>
</tbody></table>
Dále při měření napětí na rozsahu 150 V a 1000 V docházelo ke značnému šumu. První nápad mne vedl ke vstupnímu děliči, který bude asi nějak poškozený. Nakonec se ukázal vadný rezistor 9M9, který je složen ze dvou, custom Metra vinutých, rezistorů 4M95. Jeden z nich měl uvnitř uklepaný drát. Tento Metra bastl byl vyměněn za kvalitní Caddock 9M9/5ppm rezistor (do napětí 15 kV).<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjY_S5xVydMax83f12Pj6Zo5vZG62q5-ggP_KLiUVrFoZMP1uloGV3jaScMJETjAsqKad0E0weeEB_pilm61ylmdCjckV1N37Pkey8IWTPWxJuC9g0TPp0gWw9lAVYG1-D3JdR4orkf7Rg/s1600/IMG_2754.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjY_S5xVydMax83f12Pj6Zo5vZG62q5-ggP_KLiUVrFoZMP1uloGV3jaScMJETjAsqKad0E0weeEB_pilm61ylmdCjckV1N37Pkey8IWTPWxJuC9g0TPp0gWw9lAVYG1-D3JdR4orkf7Rg/s400/IMG_2754.JPG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Caddock 9M9</td></tr>
</tbody></table>
Další problém nastal ve chvíli, kdy multimetr běžel určitou dobu, zahříval se a jeho offset při zkratovaným vstupních svorkách značně lítal s teplotou. Podezříval jsem termoelektrické napětí na svorkách, proto jsem je vyčistil od různých oxidů (např. oxidy mědi udělají Te napětí v řádu mV/K).<br />
Problém však nepřestal, stále se offset měnil s teplotou. Podezříval jsem driftující referenci a nebo integrační převodník (který si ovšem před každým měřením měří nulu).<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://3.bp.blogspot.com/-CIWV4hqyMxc/WBUzzMUvy2I/AAAAAAAAEbI/IDNPd6tNYbIRKmN5wMjeIQ7WH90WpmRkQCPcB/s1600/vstupni_dil.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="317" src="https://3.bp.blogspot.com/-CIWV4hqyMxc/WBUzzMUvy2I/AAAAAAAAEbI/IDNPd6tNYbIRKmN5wMjeIQ7WH90WpmRkQCPcB/s400/vstupni_dil.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Schéma vstupního zesilujícího dílu</td></tr>
</tbody></table>
Po vyloučení driftu integračního převodníku (zkratováním jeho vstupu, resp. vstupu 741 se zesílením 2 před MAC08) jsem se zaměřil na modulační zesilovač. Ve chvíli kdy jsem na něj fouknul, začal offset přístroje rapidně cestovat. Modulační zesilovač je vlastně chopper zesilovač, bohužel nemá auto-zero funkci. V tomto případě se jedná o modulační zesilovač AS131, jenž je složen ze dvou výběrových MAB355 (dle katalogu teplotní drift 3 uV/K). Tyto OZ byly pravděpodobně vybírány na vstupní offset a jeho drift, protože zapojení chybí nulovací obvody. Jelikož multimetr nemá žádnou ochranu na vstupu, je dost možný, že vlivem velkého ESD se poškodily JFET vstupy OZ a teď to driftuje jako drbnutý. Vzhledem k dnešním novějším technologiím, rozhodl jsem se pro náhradu AS131 za LTC2057, což je chopper auto-zero zesilovač víceméně určený pro 6,5 místné multimetry. S teplotním driftem 15 nV/K a šumem 200 nV/p-p je ideálním kandidátem náhrady.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgVWFbkFws7_yhPOi4Nl86Y_Xd7B7nUOMChcGu5R07ASME5AJ_5vU76czl7HuYfkYFaElA4QUHuwhKUfsrpi36R248UHybLrPahXTEKYzZXTqf02AOUCtJA7pWgDS9qse_642JT9zq0VuQ/s1600/DSC_0154.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="225" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgVWFbkFws7_yhPOi4Nl86Y_Xd7B7nUOMChcGu5R07ASME5AJ_5vU76czl7HuYfkYFaElA4QUHuwhKUfsrpi36R248UHybLrPahXTEKYzZXTqf02AOUCtJA7pWgDS9qse_642JT9zq0VuQ/s400/DSC_0154.JPG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="font-size: 12.8px;">LTC2057 jako náhrada AS131</td></tr>
</tbody></table>
Na vstup jsem pro ochranu umístil 1nF fóliový kondenzátor a celou destičku umístil do původního case AS131. Citlivý vstup jsem vyvedl ven z boku krabičky, aby se neplazil po PCB jako v původním návrhu.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-s6nQjZ52MMs/WBUopmH5amI/AAAAAAAAEac/Cv_DhAqPE88k_JyR0PJJ7D5VNK2mGBX2QCPcB/s1600/DSC_0158.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="225" src="https://1.bp.blogspot.com/-s6nQjZ52MMs/WBUopmH5amI/AAAAAAAAEac/Cv_DhAqPE88k_JyR0PJJ7D5VNK2mGBX2QCPcB/s400/DSC_0158.JPG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">LTC2057 v krabičce AS131</td></tr>
</tbody></table>
Po výměně začal být offset velmi kultivovaný. Pro porovnání mám ještě jednu M1T380, označme ji jako #1, která je original inside a sloužila jako porovnání s originálním stavem. Upgradovaný multimetr označme jako #2. Do tohoto multimetru jsem vedle modulačního zesilovače zabudoval teplotní čidlo LM35DZ, abych mohl sledovat vnitřní oteplení v okolí vstupního dílu.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg_GohEMDcWCgshAiQrfJMmn-ZqN96unHuuA1YDfxxTHYBjRYVn_Cg3BWyVi5mbo7v3_dhy-NZ3c61Gn-fi6nCAysLyytcjjgEpjdQ5St9KjjEmrg8lx-AwKP5WSHasTEGtEGEbq7vGk6w/s1600/IMG_2745.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg_GohEMDcWCgshAiQrfJMmn-ZqN96unHuuA1YDfxxTHYBjRYVn_Cg3BWyVi5mbo7v3_dhy-NZ3c61Gn-fi6nCAysLyytcjjgEpjdQ5St9KjjEmrg8lx-AwKP5WSHasTEGtEGEbq7vGk6w/s400/IMG_2745.JPG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">LM35DZ přilepen k odporu (část zpětné vazby pro vstupní díl)</td></tr>
</tbody></table>
Teplotní čidlo má analogový výstup 10 mV/K, lze jej tedy elegantně připojit k voltmetru a měřit přímo teplotu, resp. změnu teploty v tomto případě. Čidlo je napájeno z +5 V větve a jeho výstup vede na zadní panel přístroje, kde je zakončen BNC konektorem.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-55KrtfL4MQc/WBUopjz9heI/AAAAAAAAEac/i4U7kQTLd9EOzIkSUfIXetw9JQO0Au7FQCPcB/s1600/IMG_2748.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="300" src="https://1.bp.blogspot.com/-55KrtfL4MQc/WBUopjz9heI/AAAAAAAAEac/i4U7kQTLd9EOzIkSUfIXetw9JQO0Au7FQCPcB/s400/IMG_2748.JPG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">BNC konektor (výstup teplotního čidla LM35DZ)</td></tr>
</tbody></table>
Napětí teplotního senzoru bylo měřeno multimetrem HP/Agilent/Keysight/ZaRokJinýNázev 34461A.<br />
Provedl jsem teplotní a napěťové logy se zkratovanými svorkami pro několik případů (včetně #1 pro porovnání).<br />
Jak je z následujícího grafu patrné, původní verze #2 driftovala jako divá. Po úpravě s LTC2057 se již uklidnila a teplotně se stabilizuje dokonce i dříve nežli originální #1, která stále někam driftuje, i když pomalým tempem. V grafu je vynesen i poslední bit AD převodníku, jako errorbar (rozlišení 100 nV).<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiqLKOs3n45X3ctnpaM_7uWq6FFHlfd5Yspch6k6nBVOCJHItvXY7PSz_K7MgOfGYrLTzfJRQMsGae2ve-xbhVA09iekqwWBIreYczBDEjVtwnAn7whFb52ImN2acM4NiHgjyizfzyS1xc/s1600/original_LTC_3h.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="222" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiqLKOs3n45X3ctnpaM_7uWq6FFHlfd5Yspch6k6nBVOCJHItvXY7PSz_K7MgOfGYrLTzfJRQMsGae2ve-xbhVA09iekqwWBIreYczBDEjVtwnAn7whFb52ImN2acM4NiHgjyizfzyS1xc/s400/original_LTC_3h.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">M1T380 #2 (original/LTC) drift vs M1T380 #1 original</td></tr>
</tbody></table>
S LTC2057 se #2 teplotně stabilizuje již po cca 70 minutách od zapnutí, což odpovídá času v návodu k použití (uváděno 60 minut). Bez úpravy by to stále ujíždělo někam do pryč. Pro jistotu jsem vyzkoušel zkratovat přímo vstupní bod (za Re1) u zesilovače, abych vyloučil TeV na relé a na svorkách. Bohužel, drift zůstal přibližně stejný. Ještě mne napadlo, že možná odpory (R17-R20) ve zpětné vazbě nemají zcela zanedbatelný nebo nevyvážený Tempco. Jsou to rezistory produkce Metra, pravděpodobně vevnitř ručně vinuty.<br />
Podařilo se mi vytvořit kopii RS232 komunikačního modulu M1T382, resp. jeho upgrade ve formě USB (o tom ale až v dalších dílech) a využít jej pro rychlejší log napětí.<br />
Z níže uvedeného grafu je vidět jakýsi rozdíl oproti předchozímu ručnímu záznamu dat, kdy nyní multimetr pořád driftuje (červená křivka).<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjEb84l0ZgqZJF_IGDwmxREyJ9uToaJv92oN3iLjh_7RLtIZAYgPO092uuEgweYdUpo9An1GvYlyHQkwktRwd0w4TMHtB1bzFU8LeuEp5iWB3n0fWX3Y7AV7HTgSEMScT0oIcmOOIFZcrc/s1600/gold_plated.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="222" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjEb84l0ZgqZJF_IGDwmxREyJ9uToaJv92oN3iLjh_7RLtIZAYgPO092uuEgweYdUpo9An1GvYlyHQkwktRwd0w4TMHtB1bzFU8LeuEp5iWB3n0fWX3Y7AV7HTgSEMScT0oIcmOOIFZcrc/s400/gold_plated.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">#1 original a #2 s LTC2057 original/gold svorky vs. předchozí měření</td></tr>
</tbody></table>
Velmi zvláštní je také z ničeho nic propad kolem 8. minuty. Že by nějaký pokus o nulování? Dle schématu ale multimetr nemá jak se sám nulovat na vstupu. Spíše to vypadá na další potenciální závadu. Mezitím jsem pro jistotu vyměnil originální svorky za pozlacené (1kV/32A) a také dal nové silikonové kabely.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://4.bp.blogspot.com/-QUVi11DYDw4/WBUopvub68I/AAAAAAAAEac/LOVf5z2RudIg2orJIEfz1s_qXWyEyH3EwCPcB/s1600/IMG_2744.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="300" src="https://4.bp.blogspot.com/-QUVi11DYDw4/WBUopvub68I/AAAAAAAAEac/LOVf5z2RudIg2orJIEfz1s_qXWyEyH3EwCPcB/s400/IMG_2744.JPG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Zlacené konektory</td></tr>
</tbody></table>
Když už jsem měl sundaný přední panel, očistil jsem všechny zoxidované spoje na přepínačích a taky napájecích konektorech. Nakonec je ošetřil PTFE olejem, aby dál neoxidovali.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjG2X-bK5HUJ08GGAXX7UL1gWGwH5Dtg-CQ_eiN0d3mVCuSO3kMgC3aiVOFOljKc2buwO11K6H730ttE-hS5yKNU2iKw_pAeuuaiMnn15tGKXmqRiYjZ6PenCp9OtCkY7B49wxGJdZfB_k/s1600/before_after.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="186" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjG2X-bK5HUJ08GGAXX7UL1gWGwH5Dtg-CQ_eiN0d3mVCuSO3kMgC3aiVOFOljKc2buwO11K6H730ttE-hS5yKNU2iKw_pAeuuaiMnn15tGKXmqRiYjZ6PenCp9OtCkY7B49wxGJdZfB_k/s400/before_after.jpg" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Zoxidovaný přepínač before/after</td></tr>
</tbody></table>
Po vychladnutí multimetru a opětovném zapnutí + logování (růžový průběh), již nenastal žádný propad. Z růžového průběhu lze vidět, že zlacený svorky změnily trochu výsledné Te napětí. Při srovnání se zeleným průběhem (originální #1 bez úprav) lze konstatovat, že s LTC2057 celý přístroj méně šumí a je teplotně stabilnější. Menší drift po teplotní stabilizaci dávám za vinu napětí vznikajícímu na Te přechodech.<br />
Ještě vyzkouším vyměnit Re1 za relé se zlatými kontakty a najít další součástku, co teplotně driftuje (možná zpětnovazební dělič, ve stabilnější verzi byl osazen odpory VISHAY). Také umytí vstupních desek od mastnoty a nečistoty by nebyl špatný nápad (leakage currents).<br /><br />Pokračování <a href="http://anubisuv.blogspot.cz/2016/11/upgrade-m1t380-part-ii-reference.html">ZDE</a>.Anubishttp://www.blogger.com/profile/12609335137227836814noreply@blogger.com8tag:blogger.com,1999:blog-7523815157649357586.post-64203745763901138872016-09-13T10:00:00.000+02:002016-09-13T14:11:18.478+02:00Jak správně identifikovat vadný regulátor/alternátor na moto?Jedna z nejčastějších závad na moto bývá špatný regulátor alternátoru a nebo alternátor samotný<br />
který většinou sám od sebe neodejde, ale jeho shoření je důsledkem dlouhodobého zkratu regulátoru).<br />
První bych objasnil princip generace elektrické energie u většiny moderních motorek.<br />
Základem je 3f alternátor s rotorem z permanentních magnetů, kde stator je statický uprostřed a rotor s magnety rotuje na jeho obvodu.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgUwpbbp4m5hqmypRA8kkE5VNnvRGYwDOr9juYJ1_aT2XfrJzlwq-9b8m_nUSMIr2b8SSjHHqOtNLtVSp0NEB5jLanWUnEZL44X23-y8eDtJuf3Ba4xrByEqpGZAQtf018i44XHAf6O7_Q/s1600/altik.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="298" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgUwpbbp4m5hqmypRA8kkE5VNnvRGYwDOr9juYJ1_aT2XfrJzlwq-9b8m_nUSMIr2b8SSjHHqOtNLtVSp0NEB5jLanWUnEZL44X23-y8eDtJuf3Ba4xrByEqpGZAQtf018i44XHAf6O7_Q/s400/altik.jpg" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Alternátor SV650</td></tr>
</tbody></table>
<a name='more'></a>Z Faradayova zákona o elmag. indukci vyplývá, že když magnety rotují kolem cívek, lokálně se mění intenzita magnetického pole a dochází k indukci elektrického napětí na cívkách statoru. Čím rychleji se magnetické pole mění, tím je naindukované napětí větší (tj. i celková vygenerovaná energie roste).<br />
Už z tohoto pohledu je to primitivní stroj, který nemá žádnou regulaci a při přidání plynu vzroste špičkové napětí do obrovských výšin (cca 40-60 V na fázi). Mezi elektrickou síť motorky a alternátor je tedy třeba vřadit nějakej regulátor s usměrňovačem (protože výstup alternátoru je nejenom neregulovaný, ale také střídavý).<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg82cT8zE2UMlcD1m6RX5EvgGmW9SGTw0FVPwz3lFdzj26zBM0mMX1NG3xIK3f82zyTrFCZiBr9_th_jXKVo9YMgWY-3Ha-Lwo6tdSYgRMFznGWJe61M4eJz-QeAo8qsJ9tUjIOy3ErEDc/s1600/three+phase+shunt+reg.GIF" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="216" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg82cT8zE2UMlcD1m6RX5EvgGmW9SGTw0FVPwz3lFdzj26zBM0mMX1NG3xIK3f82zyTrFCZiBr9_th_jXKVo9YMgWY-3Ha-Lwo6tdSYgRMFznGWJe61M4eJz-QeAo8qsJ9tUjIOy3ErEDc/s400/three+phase+shunt+reg.GIF" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Schéma tyristorového regulátoru</td></tr>
</tbody></table>
Takový regulátor není nic jiného nežli třífázový usměrňovač (ten blok diod napravo) a zkratovací spínače (pro každou fázi jeden, zde ve formě tyristorů).<br />
Napětí za můstkem by totiž bez regulace bylo 20-35 VDC, dle otáček motoru. Vyhodnocovací elektronika nalevo hlídá napětí za usměrňovačem a při překročení limitní hodnoty (dána Z1, D1 a D2) se sepnou všechny tři spínače S1-S3 a zkratují vzájemně všechny fáze. Jaké mrhání energií, co? Při poklesu napětí pod danou mez se opět rozpojí a alternátor může generovat energii do sítě.<br />
<br />
Pojďme se na to podívat v číslech. Uvažujme moderní motorku se dvěma H4 žárovkami (2x 55 W) v předním reflektoru a v zadním také nějaké ty watty, řekněme že 10 W. K tomu se přidá ještě zapalování, třeba dalších +30 W. To je dohromady ňákejch 150 W, které trvale tečou z alternátoru přes diody do elektrické sítě motorky. Dobíjení akumulátoru je natolik zanedbatelné, jelikož akumulátor je dobit během prvních několika minut jízdy (to je reálný fakt, lze si spočítat kolik energie je třeba na nastartování motorky + k tomu účinnost akumulátoru, ale to není nyní těžejním předmětem úvahy).<br />
Rozložme 150 W na proud, což při 13.8 V dá 10,9 A. Tento proud reálně teče vodiči z regulátoru. Každá fáze alternátoru je tedy zatížena 10,9/3 A. Tak lze uvažovat i o diodách v usměrňovači.<br />
<br />
A teď se podívejme, jak moc nám regulátor topí. Na diodách je z důvodu PN přechodu ztrátové napětí/výkon, což při tak normálně zatížené diodě je asi 1 V, což při proudu 3,6 A na diodu dává výkonovou ztrátu 3,6 W. Ztrátový výkon se totiž (stejnosměrný) počítá jako<br />
$$P=U\cdot I=R\cdot I^2$$<br />
Diod je celkem šest, celková ztráta na usměrňovači je tedy 21,6 W. To se ještě dá ne? Ďyť jenom ta jedna primitivní H4 žárovka má tepelnou ztrátu 51W!<br />
Jenomže elektrická síť motorky už většinou nemá žádné jiné spotřebiče (vyjma různých signálek a případně dodatečného elektrického vybavení), ale alternátor je schopen dávat 300-500 W výkonu, dle otáček. A tahle energie musí někam jít, když ne do sítě (kde by všechno shořelo), tak je konvertována na teplo v regulátoru. Právě proto mají regulátory tak masivní žebrování, aby byly schopny tohle teplo odvést. Samozřejmě ne všechno teplo se objeví na chladiči regulátoru, ale také na vinutí alternátoru. Je to opět dáno ze vztahu uvedeného výše. Teplo se generuje tam, kde je nějaký úbytek napětí a nebo je tam výrazný odpor. Odpor vinutí je poměrně výrazný a napětí přechodu na tyristorech také (1,2 V a výše, záleží na proudu).<br />
Většina těchto shunt regulátorů je bohužel tyristorového typu, kde při zkratu (tj. regulaci) může tyristorem téci 30-50 A. Při napěťovém úbytku 1,2 V to už udělá pěkných 60 W. A tohle je tam třikrát. Hustý, co?<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh9N4sAEeKWNDw3NjVUCOclzSweYAjCRbfN-55kb35rqeA0BwqE-VGUqMIB87F-RIVbWSV85NNc2GkR2y7mUt3-rGYt7p2a085xPCol2NIHi2TtMkOzT96VwHSoCcF9tRH4uNW0vltK0XE/s1600/IMG_2676.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh9N4sAEeKWNDw3NjVUCOclzSweYAjCRbfN-55kb35rqeA0BwqE-VGUqMIB87F-RIVbWSV85NNc2GkR2y7mUt3-rGYt7p2a085xPCol2NIHi2TtMkOzT96VwHSoCcF9tRH4uNW0vltK0XE/s400/IMG_2676.JPG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">SV650 regulátor v podsedlovce</td></tr>
</tbody></table>
Proto tyristorové regulátory mají tak obrovský chladič a za provozu je potřeba náporového chlazení. No ale co když se jede nějakej rallye závod, kdy motor je ve vysokých otáčkách, rychlost mizivá a chlazení taky žádné? Regulátor hřeje, hřeje a hřeje a polovodiče degradují. Ano, i polovodiče stárnout (za extrémních podmínek, nejčastěji teplotních). Existuje na to pěkná derating curve, která to pěkně popisuje. Parametry součástek se tedy časem mění (k horšímu) a pak se jednoho krásného dne stane, že se regulátor v jedné nebo více fází vyzkratuje. Zkrat jedné fáze ještě jde přežít a jezdit s tím, více je ale problém.<br />
Jak odhalit zkratovaný regulátor, resp. usměrňovač? První je třeba trochu názvosloví, a to jest dioda, která má dva vývody, katodu a anodu.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiD5GzHHOsBY54499TZMNlxKGrncpoAVPYu4PU0c0NPUDgDIcQbf2gx8EHPY4wLZre-k_KoPJMuVUHyevhcdaU6NJ8JXGEepm0v18_U2YwkeOurfarPt4rvDGJoPMRKoy0rcQS9n2m8_ZE/s1600/backwardsDiode.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="120" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiD5GzHHOsBY54499TZMNlxKGrncpoAVPYu4PU0c0NPUDgDIcQbf2gx8EHPY4wLZre-k_KoPJMuVUHyevhcdaU6NJ8JXGEepm0v18_U2YwkeOurfarPt4rvDGJoPMRKoy0rcQS9n2m8_ZE/s320/backwardsDiode.png" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Katoda a anoda diody</td></tr>
</tbody></table>
Pokud je dioda dobrá, tak v jejím propustném směru lze naměřit úbytek napětí 0,5-0,7 V (záleží podle teploty). V závěrném směru se musí naměřit nic (NIC, ne nula, ale NIC). U ručního multimetru se přepne k měření diod (nebo taky pípák, většinou to bývá společná fce) a dioda se proměří v obou směrech. Většinou stačí v propustném směru, protože pokud není přerušená a nebo zkratovaná v propustném směru, tak je dobrá i v tom závěrným.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiHo87LB7qBdVimG67eXbY-kfLmIT8TiWC-0gZLC145943lmEk_vuaJ9zyagXncbpSG6jC-hGoyHxyUtxGrd0oxnQTj4nM_xD3x4JmkX8IRPUkwecrPN-ukwJlXTZvKdZ6zqkDbDUeahyY/s1600/IMG_2678.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiHo87LB7qBdVimG67eXbY-kfLmIT8TiWC-0gZLC145943lmEk_vuaJ9zyagXncbpSG6jC-hGoyHxyUtxGrd0oxnQTj4nM_xD3x4JmkX8IRPUkwecrPN-ukwJlXTZvKdZ6zqkDbDUeahyY/s400/IMG_2678.JPG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Měření diod na regulátoru</td></tr>
</tbody></table>
U regulátoru to znamená, že se měří diody v usměrňovači a to vždy mezi každou fází alternátoru a jedním z výstupních pólů regulátoru (tj. plus nebo minus). Měření samo probíhá při odpojeném regulátoru! Na obrázku výše proběhla kontrola všech diod, měly kolem 500 mV. Nutno dodat, že některé multimetry ukazují v milivoltech a některé ve voltech. Pokud multimetr nenaměří nic, je dioda přerušená, pokud 0 nebo začne pípat, tak je dioda zkratovaná (případně tyristor zkratovaný, když se měří dolní část usměrňovače).<br />
Pokud je dioda pouze u jedné fáze zkratovaná, lze tuhle fázi odpojit (jednoduše odpojit ten kabel z fází od alternátoru) a dále pokračovat v jízdě. Pokud jsou dvě diody proti sobě zkratované, je to problém, protože je takto zkratovaná i síť motorky. Takže no-go.<br />
<br />
Pokud se už takhle kontroluje regulátor, jistě stojí za to zkontrolovat i vinutí alternátoru. Stává se totiž, že když se zkratuje regulátor, tak jedno nebo více vinutí jdou stále do zkratu, přehřívají se, vznikne mezizávitový zkrat a to je konec pro alternátor. Spálení alternátoru není okamžitý proces (neboť je často ochlazován olejem), ale může trvat měsíce i roky.<br />
Při kontrole nestačí pouze proměřit vinutí ohmetrem (to by stačilo v případě, že by bylo vinutí přerušené), ale zkrat mezi závity takto odhalit nelze. Proč? No protože jedno vinutí fáze má dejme tomu 0,1 ohmu a odpor jednoho závitu je 0,001 ohmu. A jak asi poznám na multimetru, kterej měří pouze desetiny ohmu, zkrat jednoho nebo více závitů v řádově jednotkách miliohmu? Hm? NIJAK!<br />
Nehledě na to, že už jenom přechodový odpor měřicích vodičů kolísá v desítkách miliohmů.<br />
<br />
Jediný správný způsob jak odhalit že je něco špatně s vinutími alternátoru, je měření indukčnosti (v amatérských podmínkách). Ano i multimetry umí měřit indukčnost, obvykle to dělají ty o stovku dražší jako co ty ne.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgOtMBQSdbPPsxVt4m0nA8rgrJnq34qiTq6ZrVFfgOyKx4mQJSIgW6Kbmxt_z0r5Z-k3Bpo-LNeJN4_ClGxS3nWdx8C0AFTNAu831ijYWZz3-DB9jBNlYnjUJqKgUIOkEl7M0ulY8NARlk/s1600/IMG_2679.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgOtMBQSdbPPsxVt4m0nA8rgrJnq34qiTq6ZrVFfgOyKx4mQJSIgW6Kbmxt_z0r5Z-k3Bpo-LNeJN4_ClGxS3nWdx8C0AFTNAu831ijYWZz3-DB9jBNlYnjUJqKgUIOkEl7M0ulY8NARlk/s400/IMG_2679.JPG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Měření indukčnosti, hodnota 993 uH</td></tr>
</tbody></table>
Nejčastější zapojení statoru alternátoru je do trojúhelníku, viz obrázek.<br />
Existuje zapojení i do Y (hvězdy), ale to neposkytuje tak velký výkon.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEilTWCrVeE-1yWMLoSIbX_f7_J3HbLn4wAmnkZ2WXpvcPLpa6vFdtkHmZAwq2v1ZchB-AQAI5Bduy2aYKUNSkh1bVyjIWoDBugmd30Dr_b-J-maEZiya440lTJmuVdGDUMGclbx4OQkiAo/s1600/stator_delta_y.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="217" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEilTWCrVeE-1yWMLoSIbX_f7_J3HbLn4wAmnkZ2WXpvcPLpa6vFdtkHmZAwq2v1ZchB-AQAI5Bduy2aYKUNSkh1bVyjIWoDBugmd30Dr_b-J-maEZiya440lTJmuVdGDUMGclbx4OQkiAo/s400/stator_delta_y.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Trojúhelník/hvězda</td></tr>
</tbody></table>
Vyvedeny jsou pochopitelně tři vývody, takže nelze měřit jednotlivá vinutí samostatně. Vždy se měří jedno vinutí se dvěma sério-paralelně připojenými sousedními. Ale to zase tak nevadí.<br />
<table border="2" bordercolor="#FFFFFF" cellpadding="3" cellspacing="3" style="background-color: #222222; border-collapse: collapse; margin: 0 auto; width: 100%px;">
<caption>Indukčnost statoru s rotorem</caption>
<tbody>
<tr style="background-color: black; color: #01980c; padding-bottom: 4px; padding-top: 5px;">
<th>Vinutí</th>
<th>Indukčnost [µH]</th>
</tr>
<tr>
<th>X-Y</th>
<th>994 </th>
</tr>
<tr>
<th>Y-Z</th>
<th>969 </th>
</tr>
<tr>
<th>X-Z</th>
<th>1265 </th>
</tr>
</tbody></table>
<br />
Indukčnost vinutí se u SV650 alternátoru pohybuje kolem 1 mH. Jak je ale z měření patrné, poslední vinutí značně vybočuje z řady. Znamená to, že ta dvě mají mezizávitové zkraty? (protože mají výrazně menší indukčnost)<br />
Nutno ještě dodat, že měření indukčnosti může být rozdílné klidně o 10 %. Pokud je ale více, tak je buď zkrat mezi závity a nebo je lokálně zvětšená indukčnost. Jak? Jednoduše. Jelikož se měří na alternátoru, který má na sobě rotor s magnety, který může být zrovna natočen magnetem k jednomu vinutí a tedy i zvětší jeho celkovou indukčnost (protože se chová jako jádro).<br />
V takovém případě je třeba potočit motorem a provést měření znovu, dokud se nedosáhne stejné hodnoty jako na předcházejících vinutích. Dá to chvíli práce a měření. Zde to trvalo asi 5 zmáčknutí startéru (tak na 250 ms), než se rotor dostal do "správné" pozice.<br />
<table border="2" bordercolor="#FFFFFF" cellpadding="3" cellspacing="3" style="background-color: #222222; border-collapse: collapse; margin: 0 auto; width: 100%px;">
<caption>Indukčnost statoru s rotorem, více poloh</caption>
<tbody>
<tr style="background-color: black; color: #01980c; padding-bottom: 4px; padding-top: 5px;">
<th>Vinutí</th>
<th>#1 [µH]</th>
<th>#2 [µH]</th>
<th>#3 [µH]</th>
<th>#4 [µH]</th>
<th>#5 [µH]</th>
<th>#6 [µH]</th>
</tr>
<tr>
<th>X-Y</th>
<th>994 </th>
<th>1027 </th>
<th>966 </th>
<th>975 </th>
<th>994 </th>
<th>1280 </th>
</tr>
<tr>
<th>Y-Z</th>
<th>969 </th>
<th>943 </th>
<th>1020 </th>
<th>1181 </th>
<th>964 </th>
<th>1003 </th>
</tr>
<tr>
<th>X-Z</th>
<th>1265 </th>
<th>1238 </th>
<th>1268 </th>
<th>1151 </th>
<th>1260 </th>
<th>967 </th>
</tr>
</tbody></table>
<br />
Jak je patrné z tabulky, poslední hodnota indukčnosti se při šestém pokusu podařila změřit na hodnotu 967 µH, což odpovídá hodnotám ostatních vinutí.<br />
Celé alternátor je tedy v pořádku, protože kdyby na některém z vinutí byl zkrat, indukčnost by se vzájemně lišila o 50 % a více.<br />
<br />
A jaké je tedy řešení nebo upgrade, aby se regulátor nepřehříval a nespálil?<br />
<br />
<ul>
<li>výkonnější regulátor s větší chladící plochou</li>
<li>přidat malý ventilátor před chladič, nechť náporově chladí i při malé rychlosti</li>
<li>výměna za mosfet regulátor</li>
</ul>
<div>
Poslední varianta je asi nejlepší řešení. Regulátor, kde archaické tyristory jsou nahrazeny novějšími a rychlejšími mosfety, poskytuje nejenom menší termální ztráty, ale hlavně také rychlejší a hladší odezvu regulace, protože mosfet je asi 1000x rychlejší ve spínání a rozepínání nežli tyristor.</div>
<div>
Ke ztrátovému teplu - pokud uvažujeme 50 A při sepnutém mosfetu, jeho odpor přibližně 5 miliohm, pak ztráta na něm je 12,5 W. To je téměř 5x méně nežli u tyristoru! A to se vyplatí.</div>
<div>
A ano, mosfet se de facto chová jako řiditelný odpor, čili nemá parametr jako úbytek napětí, ale odpor v sepnutém stavu. Energie se potom sice protopí v alternátoru, ale ten je chlazen olejem, narozdíl od chudáka regulátoru, který třeba v případě SV650 je pod sedlem spolujezdce v plastové kapotáži (tj. bez přístupu čerstvého vzduchu).</div>
<div>
Rozhodně je to investice, která se vyplatí (ostatně u moderních motorek jiné nežli mosfetové usměrňovače snad ani nejsou). Nová technologie je náš přítel, nezůstávejme u třicet let staré obsolétní technologie.</div>
<div>
<br /></div>
<div>
Mosfetové regulátory vyrábí například firma Shindengen a jsou asi za stejnou cenu jako tyristorové. Např. pro první generaci SV650 postačuje typ FH008 nebo FH010, pro větší motorky pak FH012 (třeba V-Strom).</div>
Anubishttp://www.blogger.com/profile/12609335137227836814noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-7523815157649357586.post-64482281690481196102015-04-30T21:00:00.000+02:002015-05-01T16:46:37.356+02:00Kapacitní palivoměr, part 1/2Většina motorek, převážně sportovních, má pouze jedno/dvou stavový palivoměr. Některé ho nemají vůbec. U SV650 je "standardní" dvoustavový pomocí dvou NTC termistorů na tyčce, vzdálených od sebe pár centimetrů.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgxqD7etNapC4HK2MdLPM07jQ_yor_THfbhg8Hr4pbstCxNgQZKgRjIx1eoU5QH5oQscmcE1TtiT_L0P0uDoROF2QNv5NLGT2NHcsQ1tU8UOGB7G6MqgRNolXILBjsZ8BYYKqLEb9rUVHQ/s1600/palivom%C4%9Br.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgxqD7etNapC4HK2MdLPM07jQ_yor_THfbhg8Hr4pbstCxNgQZKgRjIx1eoU5QH5oQscmcE1TtiT_L0P0uDoROF2QNv5NLGT2NHcsQ1tU8UOGB7G6MqgRNolXILBjsZ8BYYKqLEb9rUVHQ/s1600/palivom%C4%9Br.jpg" height="300" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Dvoustavový SV650 palivoměr s NTC termistory</td></tr>
</tbody></table>
V reálu to funguje tak, že termistory prochází proud a ty se zahřívají. Vyhodnocovací jednotka poté měří úbytek napětí na těchto termistorech (termistor je polovodičová součástka, která s teplotou mění svůj odpor, v tomto případě u NTC termistoru hodnota odporu se zvyšující se teplotou klesá). <br />
<a name='more'></a>Ve chvíli, kdy jsou oba termistory ponořeny v benzínu, tak jsou ochlazovány a svůj odpor moc nesnižují. Ve chvíli kdy však jeden z termistorů je nad úrovní hladiny benzínu, jeho teplota rapidně vzroste (klidně na 70 °C a více) a v téhle chvíli má odpor velmi malý. Logika to potom vyhodnotí jako dosažení určitého minimálního množství paliva v nádrži.<br />
Jelikož připravuji novou verzi palubního počítače, jenž plánuji dát i na svůj stroj, rozhodl jsem se pro konstrukci sofistikovaného palivoměru, konkrétně kapacitního.<br />
Základem je symetrický válcový kondenzátor, kde právě dielektrikum tvoří palivo. S různým zaplněním kondenzátoru dielektrikem se mění i jeho kapacita (lineárně).<br />
Stačí tedy vytvořit obvod, který ji bude měřit. Ideální v tomto případě se jeví multivibrátor vytvořený pomocí OZ, resp. komparátoru.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://4.bp.blogspot.com/-ur3GTvgQxeI/VUOFhmxXffI/AAAAAAAADrY/rpBU02nkQZE/s1600/princip.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://4.bp.blogspot.com/-ur3GTvgQxeI/VUOFhmxXffI/AAAAAAAADrY/rpBU02nkQZE/s1600/princip.jpg" height="185" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Princip multivibrátoru s OZ</td></tr>
</tbody></table>
Takhle se realizuje převodník kapacita-frekvence. Teď už jenom nějaké MCU, jenž bude frekvenci vyhodnocovat. Palivoměr začíná být už poměrně inteligentní, tak co tak mu přidat pár fcí navíc:<br />
<ul>
<li><span style="color: yellow;">alarmový výstup typu open-drain</span></li>
<li><span style="color: yellow;">možnost nastavit parametry přes RS485</span></li>
<li><span style="color: yellow;">obslužný a kalibrační program pro PC</span></li>
<li><span style="color: yellow;">6-42 V vstupní napájecí napětí</span></li>
<li><span style="color: yellow;">ochrana proti přepólování a zkratu</span></li>
<li><span style="color: yellow;">stabilita měřené veličiny ≤0,5 %</span></li>
<li><span style="color: yellow;">PCB o průměru 21 mm </span></li>
<li><span style="color: yellow;">odolnost proti EMI</span></li>
</ul>
Poměrně cool zadání ne? Teď přijde realizace...<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://4.bp.blogspot.com/-x8Tg-un5wm0/VUOFiiEe9KI/AAAAAAAADrc/T_4YVJXbNR0/s1600/schema.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://4.bp.blogspot.com/-x8Tg-un5wm0/VUOFiiEe9KI/AAAAAAAADrc/T_4YVJXbNR0/s1600/schema.png" height="282" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Kompletní schéma kapacitního palivoměru</td></tr>
</tbody></table>
Pro tak široké napájecí napětí a hlavně zvětšení účinnosti stabilizace (jelikož použitý budič diferenciální sběrnice je poměrně žrout) jsem se rozhodl použít můj oblíbený IC pro step-down topologii. Pracuje asi na 1,5 MHz a proto umožňuje použití miniaturních komponent. Jelikož se celá elektronika musí vejít na PCB o průměru 21 mm (do díry uvnitř šroubu), je třeba poměrně velké miniaturizace.<br />
Proto jsem zvolil MCU v QFN pouzdru (bez nožiček). Problém byl najít takto malý AVR MCU, který má všechny potřebné periferie v sobě (komparátor a UART). Pro oscilátor je použit interní komparátor AVRka (ATtiny841), který je velmi kvalitní (díky použité výrobní technologii).<br />
<br />
Pro dosažení velké stability byl použit externí krystal pro hodiny MCU a pro nastavení offsetu oscilátoru kvalitní foliový WIMA kondenzátor. I když se zapojení zdá poměrně jednoduché, na PCB už nevyšlo místo pro programovací ISP konektor a tak jednotlivé piny jsou vyvedeny na test pointy.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhI1pvQrVmeJ16IVgV8ZFpkcFnu8w1yq4uoloO-9e0TUbau_-jVI5IC1VuDt5eCzXJhSiNjeHR-gOjwuIxn_uzL58bpJCfb7MK4SZfpcUT_kpTzT1y52ivYEzYFwtiY_HDqVQfPOIVEWL4/s1600/IMG_20141206_180801.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhI1pvQrVmeJ16IVgV8ZFpkcFnu8w1yq4uoloO-9e0TUbau_-jVI5IC1VuDt5eCzXJhSiNjeHR-gOjwuIxn_uzL58bpJCfb7MK4SZfpcUT_kpTzT1y52ivYEzYFwtiY_HDqVQfPOIVEWL4/s1600/IMG_20141206_180801.jpg" height="225" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Testování palivoměru ve vodě (relativní permitivita asi 80)</td></tr>
</tbody></table>
Pro ladění palivoměru jsem si v céčku napsal poměrně jednoduchý program pro komunikaci s palivoměrem. Umí z něj načíst patřičné konstanty, proměnné a nakalibrovat jej. Lze také nastavit threshold pro alarmový výstup (dosažení určitého minimálního množství paliva) a také nastavit filtr prvního řádu u měření (pro eliminaci přelívání se paliva ze strany na stranu v zatáčkách).<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh0ngzk9vMn4ljWVc9k_rznnJL4RlSfjU4KefhMEpMg8n98pcGC5S0jsUKhoBDgfSQsiN89QTkalgCFm140mwlxJ-LSI_hvuMoDAoKFfsYjN_uizxpIBMXuQ5lSlf3HOiOyWmJqe2jrJDk/s1600/program.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh0ngzk9vMn4ljWVc9k_rznnJL4RlSfjU4KefhMEpMg8n98pcGC5S0jsUKhoBDgfSQsiN89QTkalgCFm140mwlxJ-LSI_hvuMoDAoKFfsYjN_uizxpIBMXuQ5lSlf3HOiOyWmJqe2jrJDk/s1600/program.png" height="250" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Obslužný program v céčku</td></tr>
</tbody></table>
Na programování jsem použil standardně Atmelu Studio pro AVR a potom C++ Builder od Borlandu (2006). Ano, je to oldschool, ale efektivní.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://2.bp.blogspot.com/-XulGCqkvf9Q/VHodFh6E9_I/AAAAAAAADUE/ij_k5GRCeds/s1600/IMG_1029_resize.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://2.bp.blogspot.com/-XulGCqkvf9Q/VHodFh6E9_I/AAAAAAAADUE/ij_k5GRCeds/s1600/IMG_1029_resize.JPG" height="300" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Zastavěná PCB ve šroubu (pujde pak zalít do nějaké sračky)</td></tr>
</tbody></table>
Pasivní součástky jsou převážně velikosti 0402 (1x0,5 mm), větší pak 0603.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgHlrCyw4A2XB8dRLTXoFOzDIYgaDP_WA3PFenfk91NYQSm1LQuRoO1UJgBS6zr1d9TPZLu0aZrF5GrozoHx3gQsHdKEXpr3A6I5iUVzUS2WXc4kcNV35gowp7tOoI9t3mIp-NbHgB2e_0/s1600/casti.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgHlrCyw4A2XB8dRLTXoFOzDIYgaDP_WA3PFenfk91NYQSm1LQuRoO1UJgBS6zr1d9TPZLu0aZrF5GrozoHx3gQsHdKEXpr3A6I5iUVzUS2WXc4kcNV35gowp7tOoI9t3mIp-NbHgB2e_0/s1600/casti.jpg" height="300" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Jednotlivé komponenty kapacitního palivoměru</td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgkzUuJgFnBTMpVDbffT1p7afEKSvA5-iq8te49V_XLR2cHC8F7bk3ZPkL5cMawOU7dvHvuTE69rwpFvbUGhPvdqeG6LICFtoTvJiUsVi9OhPmRVITL0zkH612nKwuTk04_B8EOIWsaXko/s1600/IMG_1026_resize.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgkzUuJgFnBTMpVDbffT1p7afEKSvA5-iq8te49V_XLR2cHC8F7bk3ZPkL5cMawOU7dvHvuTE69rwpFvbUGhPvdqeG6LICFtoTvJiUsVi9OhPmRVITL0zkH612nKwuTk04_B8EOIWsaXko/s1600/IMG_1026_resize.JPG" height="300" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Sestavený palivoměr</td></tr>
</tbody></table>
A jaké že jsou výsledky z měření a testování? Dost dobré...<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiAYgJUusmBq1d59s56cw_Dje2f7ADRF6NqL15yBlJcR_-gapM4AwcTVRv3cfBqyItgOka1HlWOIsQ0tXeMk7zRLAr7TEjr22Qtdb-zef7UEAyODjygsM8FEmorLdulf0n_UoKilqcyptA/s1600/prubeh.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiAYgJUusmBq1d59s56cw_Dje2f7ADRF6NqL15yBlJcR_-gapM4AwcTVRv3cfBqyItgOka1HlWOIsQ0tXeMk7zRLAr7TEjr22Qtdb-zef7UEAyODjygsM8FEmorLdulf0n_UoKilqcyptA/s1600/prubeh.png" height="211" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Rychlost reakce na vytažení z vody a zpětné ponoření</td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://2.bp.blogspot.com/-uNqtaOxqrxA/VUOFi_YArSI/AAAAAAAADrQ/DDytc83YJ8A/s1600/stabilita.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://2.bp.blogspot.com/-uNqtaOxqrxA/VUOFi_YArSI/AAAAAAAADrQ/DDytc83YJ8A/s1600/stabilita.png" height="211" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Stabilita oscilátoru při konst. teplotě a integrační době 500 ms</td></tr>
</tbody></table>
Standardně palivoměr integruje (počítá pulzy) po dobu 500 ms. Tento interval jde ještě zvětšit, pokud by se chtěla zvýšit přesnost měření, což možná u benzínu nebude potřeba. Má sice relativní permitivitu pouze 2, což je 40x menší než v porovnání s testovací vodou, avšak následující souhrn parametrů jasně ukazuje, že dosavadní přesnost a stabilita dostačuje i pro benzín:<br />
<ul>
<li><span style="color: lime;">stabilita 10 ppm / 25°C</span></li>
<li><span style="color: lime;">stabilita 200 ppm v rozsahu -10 až +60 °C</span></li>
<li><span style="color: lime;">spotřeba 5 mA / 12V</span></li>
<li><span style="color: lime;">doba měření 500 ms</span></li>
<li><span style="color: lime;">odolnosti proti EMI </span></li>
<li><span style="color: lime;">rychlost komunikace 38400 Bd (RS485)</span></li>
</ul>
Vzhledem k tomu, že u SV650 bude palivoměr asi 11 cm od zapalovací svíčky, bude vystaven poměrně intenzivnímu EM rušení. Musí být tedy správně navržen a odstíněn (převážně PCB).<br />
<br />
Časem bude pokračování, part 2/2, kde dojde k již zfinalizování mechanické podoby elektrody (tohle byl pouze prototyp) a zabudování do nádrže... Anubishttp://www.blogger.com/profile/12609335137227836814noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-7523815157649357586.post-40515590310997260962015-04-26T10:30:00.000+02:002015-05-01T15:48:21.181+02:00Jarní koupel CapricyPři posledních úpravách na motorce jsem zaregistroval nadměrné zašpinění se. Není se čemu divit, motorka je poměrně otevřená co se nečistot týče a tak jsem se rozhodl prozkoumat nejsnadnější způsob čištění. Po důkladném studiu jsem došel k závěru, že nejrychlejší bude postříkat místa exponovaná špíně nějakým roztokem, který nečistoty rozpustí.<br />
Výhercem se stal čisticí přípravek od švýcarské firmy Panolin, který stojí asi 300 Kč/litr v rozprašovači.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi5luHmcuR9wWAx3dmnrb_wqdoarEV40Ax5BgTLj6xLaQsEM69X_fc9Z-pZ2US4rozqiLULtSmmQ5BiKvHgFUVFZZzzWJY9eOgTaf8PX8YMNxVNy3GT7fvNb6X5IvGU3rFTzHUbjj5jp_8/s1600/IMG_1242.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi5luHmcuR9wWAx3dmnrb_wqdoarEV40Ax5BgTLj6xLaQsEM69X_fc9Z-pZ2US4rozqiLULtSmmQ5BiKvHgFUVFZZzzWJY9eOgTaf8PX8YMNxVNy3GT7fvNb6X5IvGU3rFTzHUbjj5jp_8/s1600/IMG_1242.JPG" height="300" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Panolin Motobike Cleaner</td></tr>
</tbody></table>
Přípravek je šetrný k životnímu prostředí, nic nekontaminuje apod. Takže ekoteroristi, eh pardon aktivisti, nebudou snad kvičet.<br />
Nenarušuje ani plastové a lakované díly, což je skvělé.<br />
<br />
<a name='more'></a>Aplikace je snadná - prostě nastříkat na znečištěná místa, nechat minutu, dvě působit (nesmí zaschnout) a pak opláchnout silným proudem vody.<br />
Rád oplachuji vapkou, ale jsem línej ji pořád vytahovat, zapojovat apod., takže jsem postupem času přešel k obyčejné zahradní hadici napojenou na studniční vodu a oplachuji proudem vody přes trysku na konci hadice.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://3.bp.blogspot.com/-cWSHgy8MFQc/VUNu_rBMiLI/AAAAAAAADqI/Vf0_w4YbGn8/s1600/IMG_1245.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://3.bp.blogspot.com/-cWSHgy8MFQc/VUNu_rBMiLI/AAAAAAAADqI/Vf0_w4YbGn8/s1600/IMG_1245.JPG" height="300" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Umytá motka zezadu</td></tr>
</tbody></table>
A co na to řetěz? Nejdříve ho očistím pračkou na řetězy od firmy Kettenmax (stojí to pár korun a ušetří spoustu času a hlavně provede práci precizně) a až poté umyju zbytek motorky panolinem.<br />
Čistím petrolejem, je levnej. Jenom je pak třeba počkat pár hodin, než vyprchá, aby pak mazivo na řetěz mělo co největší přilnavost. <br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiEMKHSs1SX1ZO8LDQz99w1rfcvS78IVju6lxPgx7W5YF7bM461nvji8W2dI03PQU9dqETvc2sABvMBSEMDoD06CY7z1F2kWoCXM9RejPkf7s0y6V5eZbWzpzrKNQ1fWX9nZAhfeHUZS2M/s1600/IMG_1104_resize.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiEMKHSs1SX1ZO8LDQz99w1rfcvS78IVju6lxPgx7W5YF7bM461nvji8W2dI03PQU9dqETvc2sABvMBSEMDoD06CY7z1F2kWoCXM9RejPkf7s0y6V5eZbWzpzrKNQ1fWX9nZAhfeHUZS2M/s1600/IMG_1104_resize.jpg" height="300" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Detail čištění řetězu pračkou na řetězy</td></tr>
</tbody></table>
Výhoda pračky je ta, že vyčistí i mezery mezi články a vůbec všechny zákoutí, kam se dostanou nečistoty. Tohle by opravdu hadrem namočeným v petroleji nešlo (ten očistí pouze povrch).<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi130FCG-RoP-NPwCxmVUevIYtpAcqZ5N0UwGa5Q160BCYxcTHKe53rhDY93TVujttMAZ4MGGCsJyOT10DgJ0NpEbBRckc6TYV15zV2ruRM-y15Qu2Bz9rQ-qJgw0XlWOn47Oiaa-okL7o/s1600/IMG_1106_resize.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi130FCG-RoP-NPwCxmVUevIYtpAcqZ5N0UwGa5Q160BCYxcTHKe53rhDY93TVujttMAZ4MGGCsJyOT10DgJ0NpEbBRckc6TYV15zV2ruRM-y15Qu2Bz9rQ-qJgw0XlWOn47Oiaa-okL7o/s1600/IMG_1106_resize.JPG" height="300" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Očištěný řetěz a špinavá motka</td></tr>
</tbody></table>
Po téhle proceduře už se může aplikovat panolin na ráfky, kyvku apod...<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi0EAlSim8s-P7Xkw9w00p7IPcwu5MOAKoDtWi1ezEqz6uNLFokqHIS6fQqc0KlSRvl0X7nzgwtEUQLigaBUFiaPuRS2UOzl-pHta8yRCE_qwzyBA1MKDHhGmtkbhp10uTmYq-0Zihx0tk/s1600/IMG_1248.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi0EAlSim8s-P7Xkw9w00p7IPcwu5MOAKoDtWi1ezEqz6uNLFokqHIS6fQqc0KlSRvl0X7nzgwtEUQLigaBUFiaPuRS2UOzl-pHta8yRCE_qwzyBA1MKDHhGmtkbhp10uTmYq-0Zihx0tk/s1600/IMG_1248.jpg" height="300" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Ráfek jako nový!</td></tr>
</tbody></table>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
Poté, co jsem panolinem očistil ráfky (aniž bych používal kartáč, hadr či jakkoliv jinak si špinil ruce) jsem zjistil, že původní barva ráfků není černá, ale šedá!<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjhiyEjcymu_fE4Y3ng2ZjGJWFwlN0rQ9p2mAQvENq2CIDIRAXxypkZgSUDU4GXiqCwXUF_wbACtvguaVOz-l6DOMKc4M0QlaFmd__F_1MiBdLDJm_F2mmAq4FUMY3YuUO4tcDS_nYh-2E/s1600/IMG_1249.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjhiyEjcymu_fE4Y3ng2ZjGJWFwlN0rQ9p2mAQvENq2CIDIRAXxypkZgSUDU4GXiqCwXUF_wbACtvguaVOz-l6DOMKc4M0QlaFmd__F_1MiBdLDJm_F2mmAq4FUMY3YuUO4tcDS_nYh-2E/s1600/IMG_1249.jpg" height="300" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Detail na ještě mokrý ráfek</td></tr>
</tbody></table>
Poté stačí nastříkat sprejem na řetěz (doporučuji ELF Moto Chain Lube) mezery mezi články řetězu na jeho vnitřní straně. Je třeba aplikovat s nasazenou pračkou (stříkat až za ní), protože mazivo krásně pomocí kartáčů dostane do vnitřních útrob. A zároveň mazivo rovnoměrně rozetře.<br />
Prostě nejjednodušší, nejrychlejší a hlavně nejpreciznější péče o řetěz.<br />
Můžu prohlásit, že takhle namazaný řetěz jsem ještě nikdy neměl (jak jde krásně zvolna při točení zadního kola rukou).<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjX8Y8bfAZrt3w3HPpAFGiZCAs13Rbc12CZ9nPW1DdXHymqNnUlV0W4OnEnLTX10uYaTBesFxc2bqe1lo1-MLkRin-lv2SmZ09Q4wvDhBVaHxr_KYgpfWPQVPijzFkw32CRZeMcBbCiSRE/s1600/IMG_1215_resize.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjX8Y8bfAZrt3w3HPpAFGiZCAs13Rbc12CZ9nPW1DdXHymqNnUlV0W4OnEnLTX10uYaTBesFxc2bqe1lo1-MLkRin-lv2SmZ09Q4wvDhBVaHxr_KYgpfWPQVPijzFkw32CRZeMcBbCiSRE/s1600/IMG_1215_resize.JPG" height="300" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Nastříkaný řetěz ještě před umytím ráfku (neměl jsem tehda panolin)</td></tr>
</tbody></table>
Při stříkání je třeba dát kus kartonového papíru mezi kolo a řetěz, aby zbloudilé kapky stříkaného maziva nepřistály na umytém ráfku/pneumatice. Stačí myslet při aplikaci, nic více.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://2.bp.blogspot.com/-X1vUnVP7EBc/VUNu-oli_dI/AAAAAAAADqI/Z9oIjWlpSr0/s1600/IMG_1247.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://2.bp.blogspot.com/-X1vUnVP7EBc/VUNu-oli_dI/AAAAAAAADqI/Z9oIjWlpSr0/s1600/IMG_1247.jpg" height="300" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Caprica Six ve své plné kráse!</td></tr>
</tbody></table>
A pro rejpaly, kterým je moc dát litr za pračku, sprej na řetěz a čisticící přípravek - nečtěte tenhle blog. A nebo si spočítejte finančně, kolik času a peněz by spotřebovalo takhle důkladně vyčistit a namazat řetěz, kdyby se to dělalo celý ručně a třeba kartáčkem na zuby. Je třeba běžet efektivně!Anubishttp://www.blogger.com/profile/12609335137227836814noreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-7523815157649357586.post-36154056949759834762015-03-28T15:00:00.000+01:002015-05-01T14:03:19.139+02:00Úprava podvozku Capricy pro lepší ježdění<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
První série SV650 až do roku cca 2003 neměli vůbec nastavitelný zadní tlumič, potažmo přední. V praxi to vypadá tak, že na zadku lze nastavit pouze předpětí pružiny a na předku vůbec nic. Jinak je to motorka vskutku skvělá, ale z budgetového hlediska to odnesly právě tlumiče.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
V reálném provozu je předem i zadek velmi měkký, a motorka je poměrně neklidná na nerovnostech. Převážně tedy v zatáčkách s nerovným povrchem (typické české silnice, pardon, enduro tratě). Věděli jste, že ČR má největší a nejdelší počet endurových tratí ve světě? =)</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
Inu, to je však na jinší téma a tento blog vždy byl a bude politicky a morálně nekorektní.</div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://2.bp.blogspot.com/-VHeekZqn3N8/VRb_OqkTlOI/AAAAAAAADpE/j5JtOxMXUGM/s1600/IMG_1158.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://2.bp.blogspot.com/-VHeekZqn3N8/VRb_OqkTlOI/AAAAAAAADpE/j5JtOxMXUGM/s1600/IMG_1158.JPG" height="300" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Mick přeměřuje pružinu na mou váhu</td></tr>
</tbody></table>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
</div>
<a name='more'></a>Zpět však k úpravě. Zadní tlumič jde naštěstí vyměnit a shodou okolností do něj velikostně pasuje SHOWA tlumič z Ninjy, konkrétně ZX636. Zakoupil jsem tedy po netu tlumič a nechal jej repasovat. Kupodivu nejevil mnoho opotřebení. Takhle jsem získal kvalitní tlumič za čtvrtinu jeho ceny, než kdybych jej kupoval brand new.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
Tlumič má na horní straně expanzní nádobku, která zasahuje do prostoru akumulátoru a části přichycení nádrže, takže bylo potřeba udělat menší úpravu.</div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiXF7MDdOd9oP9NXCeUEpYKqsDkzcAnsvF0kYrSVJ67k6qtXoxgt9IkFfsSxsGZev6e7uRZZm5b6moXlHMLrjrKPU5u3fDUL9o7OOav0boX7eqvAdo_dO_eJYlLd25k0WigOrbkEU5HEQo/s1600/IMG_1162.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiXF7MDdOd9oP9NXCeUEpYKqsDkzcAnsvF0kYrSVJ67k6qtXoxgt9IkFfsSxsGZev6e7uRZZm5b6moXlHMLrjrKPU5u3fDUL9o7OOav0boX7eqvAdo_dO_eJYlLd25k0WigOrbkEU5HEQo/s1600/IMG_1162.JPG" height="300" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Prej co se to děje?</td></tr>
</tbody></table>
Bylo třeba sundat veškerou zadní kapotáž a blatník, což je vlastně jeden plastový díl (PP) včetně battery boxu, SPZ, CDI aj. Pak je třeba odlehčit zadek motorky tak, aby zadní kolo bylo lehce ve vzduchu a tlumič nebyl stlačen. Jako nejrychlejší a nejbezpečnější mi přišlo zavěsit zadní část kurtnami uchycenými za strop přístřešku.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://2.bp.blogspot.com/-rlMmC_XiI9k/VRb_X4nrGYI/AAAAAAAADpE/MMZrSejwtts/s1600/IMG_1171.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://2.bp.blogspot.com/-rlMmC_XiI9k/VRb_X4nrGYI/AAAAAAAADpE/MMZrSejwtts/s1600/IMG_1171.JPG" height="300" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Nadzdvihnutý zadek</td></tr>
</tbody></table>
Pak stačilo vymontovat starý tlumič a namontovat novej, repasovanej a s patřičně nastaveným předpětím pružiny na mou váhu + útlumu a komprese.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhrA978mirZdvxt-vpQLOwf34neFSKZkjmsc5XiuhgR5e1bkWaDbgQ-40Zhk9YKvHiWOpAN9Ubbj4cwZN3wkHNtrR0zIm1FZE2MQnDnXipOVpCHnN5e4nkGxApGuswo_lu9I7dwLITJ-tA/s1600/IMG_1179.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhrA978mirZdvxt-vpQLOwf34neFSKZkjmsc5XiuhgR5e1bkWaDbgQ-40Zhk9YKvHiWOpAN9Ubbj4cwZN3wkHNtrR0zIm1FZE2MQnDnXipOVpCHnN5e4nkGxApGuswo_lu9I7dwLITJ-tA/s1600/IMG_1179.JPG" height="400" width="300" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Novej ZX636 vs. starej stock tlumič</td></tr>
</tbody></table>
Spodní uchycení tlumiče na přepákování je trochu natěsno, ale při jízdě nedochází k žádným problémům a tření či v nejhorším případě zasekávání se matky/čepu o páku.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjkavgq3e3Wx8SBYtafar88oVD5SVFE-RMFpEgdxHGdKJZdprL9MgavfvwVWPDBS_kveQpfZRskxQYBXwRfX7nYH1ODQ1TpPHzbIhobLEXl3LVamSMEiMKG90orfhzzFdALQZk9-3plTOI/s1600/IMG_1229.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjkavgq3e3Wx8SBYtafar88oVD5SVFE-RMFpEgdxHGdKJZdprL9MgavfvwVWPDBS_kveQpfZRskxQYBXwRfX7nYH1ODQ1TpPHzbIhobLEXl3LVamSMEiMKG90orfhzzFdALQZk9-3plTOI/s1600/IMG_1229.JPG" height="300" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Matka na pravé straně má vůli asi 1.5mm od páky</td></tr>
</tbody></table>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
Po namontování nastaly dva (resp. tři), již dříve zmiňované, problémy. Jednak překážející akumulátor expanzní nádobce a druhak překážející část uchycení/aretace akumulátoru od nádrže.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjs8vwdEPUj3YOsEfht0wdKqb_S5GxmATwhsMEmUR-ovswEHlfjRyvNErkmk9SCPN04zkGCshvaSM5AfglBnnLw2ilIb_bcFzDBMHUaPAyHK3LP-DIRW5xX_5A4Ifm6IXoIA9TBprCsMPc/s1600/IMG_1198.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjs8vwdEPUj3YOsEfht0wdKqb_S5GxmATwhsMEmUR-ovswEHlfjRyvNErkmk9SCPN04zkGCshvaSM5AfglBnnLw2ilIb_bcFzDBMHUaPAyHK3LP-DIRW5xX_5A4Ifm6IXoIA9TBprCsMPc/s1600/IMG_1198.JPG" height="300" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Namontovaný tlumič a jeho expanzní nádobka</td></tr>
</tbody></table>
Řešení je prosté a to vyhnout battery box s akumulátorem pomocí distančních sloupků délky 48 mm. Díky tomu, že celá zadní část je z PP, dá se pěkně ohnout/vyhnout a vytvoří se tak místo pro akumulátor.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgkCMNV-NxfjW3UP14GrM839SCbDLKztBA-wRgpJkhf6KgCeQcMWDqVjtFhwEJVCJIMRlCQqmVlmx30ql_vW_DXdGZNF8vAsJOAf293L7RJGyndb7BTG-66Y4fmo7STbvBbK3zXsz1kovw/s1600/IMG_1202.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgkCMNV-NxfjW3UP14GrM839SCbDLKztBA-wRgpJkhf6KgCeQcMWDqVjtFhwEJVCJIMRlCQqmVlmx30ql_vW_DXdGZNF8vAsJOAf293L7RJGyndb7BTG-66Y4fmo7STbvBbK3zXsz1kovw/s1600/IMG_1202.JPG" height="300" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Distanční sloupky z mosazi (jinší materiál nebyl k dispozici)</td><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><br /></td><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><br /></td><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><br /></td></tr>
</tbody></table>
Bohužel jinší materiál než mosaz nebyl k dispozici, takže mám nyní "zlaté" prvky na motorce. Časem je nastříkám na černo, ať zapadnou.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://1.bp.blogspot.com/-GyMWTv1syFk/VRb_wfAXieI/AAAAAAAADpE/Swb_9v2FSvg/s1600/IMG_1222.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://1.bp.blogspot.com/-GyMWTv1syFk/VRb_wfAXieI/AAAAAAAADpE/Swb_9v2FSvg/s1600/IMG_1222.JPG" height="300" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Vyhnutý battery box s akumulátorem</td></tr>
</tbody></table>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
Díky této úpravě bylo třeba i upravit mini-blatníček proti blátu chránící od nečistot tlumič. Stačilo jej zkrátit asi o 3 cm a pak jej opět prodloužit pomocí 2 mm tlusté gumy (odolné proti olejům a benzínu).<br />
Blatníček (mudflap) pomocí gumy pěkně kopíruje překážky v závislosti na pohybu kyvné vidlice.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://2.bp.blogspot.com/-BnQzJoodoqs/VRb_qXvAamI/AAAAAAAADpE/z7tV3NLYGx0/s1600/IMG_1210.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://2.bp.blogspot.com/-BnQzJoodoqs/VRb_qXvAamI/AAAAAAAADpE/z7tV3NLYGx0/s1600/IMG_1210.JPG" height="300" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Modifikovaný mudflap</td></tr>
</tbody></table>
Od nádrže bylo pak potřeba ještě flexou odříznout kus plechu, co aretuje akumulátor v původní poloze battery boxu. Tenhle plech totiž překážel expanzní nádobce.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhQPRJetugnExqMX1BghqS7PeejceepGrPjngGR8S3N0l86XptwPH2HblY16y1D2o6V7QCR4TrT5OzNRI0maf6kb8js9OAMEUlho5Z9vGLAm4NTricd4eUxSH9OoA0viVj8_mUZnj7pSbo/s1600/IMG_1226.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhQPRJetugnExqMX1BghqS7PeejceepGrPjngGR8S3N0l86XptwPH2HblY16y1D2o6V7QCR4TrT5OzNRI0maf6kb8js9OAMEUlho5Z9vGLAm4NTricd4eUxSH9OoA0viVj8_mUZnj7pSbo/s1600/IMG_1226.JPG" height="300" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Přebytečný věci musej pryč!</td></tr>
</tbody></table>
A pak už nic nepřekáželo celkové kompletaci a testovací jízdě!<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEge4bJFapG6dhQ24lI5LN12qDoQQKPE9kC7KprhH94WnawDEktebT1TCdnSgCdTkensNOpl0jH6bTD45913H4qbuU_TKhtLK9ZwaDQEsPr2v-Q3GcHfc2HVLzb7BHgkTLa1MoPCD3KyNnk/s1600/IMG_1231.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEge4bJFapG6dhQ24lI5LN12qDoQQKPE9kC7KprhH94WnawDEktebT1TCdnSgCdTkensNOpl0jH6bTD45913H4qbuU_TKhtLK9ZwaDQEsPr2v-Q3GcHfc2HVLzb7BHgkTLa1MoPCD3KyNnk/s1600/IMG_1231.JPG" height="300" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Sestaveno, hotovo (lze si všimnou distančních sloupků)</td></tr>
</tbody></table>
Při první testovací jízdě jsem měl pocit, že jedu uplně na jinší motorce. Zadní kolo nádherně kopíruje nerovnosti na silnici (s vypočítaným nastavením, žádné dolaďování "on the fly" nebylo třeba). Trochu se zhoršila kvalita odpružení přední vidlice, protože když je zadek tvrdší, na předek jde logicky více dynamické váhy. V plánu je dopředu dát progresivní tlumiče, které by tohle mohly/měly eliminovat.<br />
Konečně můžu bezpečně jezdit pilu v zatáčkách na rozbitých silnicích. Do budoucna ještě dám kvalitnější pneu (něco co má malej nájezd, ale hlavně to drží) a vyzkouším modifikace na okruhu =)<br />
<br />
Celá galerie úprav je <a href="https://picasaweb.google.com/107173210249169096439/CapricaNinjaTlumic?authuser=0&authkey=Gv1sRgCMaPp9bWqbXDUg&feat=directlink" target="_blank">ZDE</a> Anubishttp://www.blogger.com/profile/12609335137227836814noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7523815157649357586.post-86864467098966701842014-12-24T01:30:00.000+01:002015-01-01T02:01:29.320+01:00Motorka chtěla na výlet a já taky!Tenhle prosinec byl obzvláště teplý a tak by bylo naškodu, kdyby se toho patřičně nevyužilo. Po dlouhém čase bylo potřeba provětrat Capricu a poškádlit obyvatele sousedních měst a vesnic charismatickým zvukem dvouválce.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://3.bp.blogspot.com/-e_K4zaltFHU/VJthBooCEfI/AAAAAAAADZg/Fh9BHbcyXs4/s1600/IMG_1044_2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://3.bp.blogspot.com/-e_K4zaltFHU/VJthBooCEfI/AAAAAAAADZg/Fh9BHbcyXs4/s1600/IMG_1044_2.jpg" height="300" width="400" /></a></div>
Byl to standardní výlet po vidlákově (i s Mickem), kde si postarší a otrávení lidé klepali na čela, kdo může v tomhle zimním počasí jezdit na dvou kolech. Přitom bylo krásných +13 °C, ovšem poměrně foukalo.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://3.bp.blogspot.com/-7eX-gUIFxnY/VJthBa2jBQI/AAAAAAAADZc/T2ss3I4C-vU/s1600/IMG_1036_2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://3.bp.blogspot.com/-7eX-gUIFxnY/VJthBa2jBQI/AAAAAAAADZc/T2ss3I4C-vU/s1600/IMG_1036_2.jpg" height="300" width="400" /></a></div>
<br />
<a name='more'></a>Zjistil jsem, že sportovní provedení mého stroje není zcela vhodné pro české tankodrom-type cesty (poděkujme předchozím vládám) a proto jsem se rozhodl pro menší úpravy do budoucí sezóny.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
Jelikož SVčko je budget motorka a japonci šetřili zrovna na tlumičích, tak jízda je značně nepohodlná, v zatáčkách nervózní a až nebezpečná.<br />
Jednoduše řečeno, předek i zadek je příliš měkký a celý stroj se dobře houpe až poskakuje (vlivem jeho nízké hmotnosti).<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://1.bp.blogspot.com/-cgRh3xhSJzs/VJthC-H2gjI/AAAAAAAADZs/HOhZ2p3NT0Q/s1600/IMG_1056_2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://1.bp.blogspot.com/-cgRh3xhSJzs/VJthC-H2gjI/AAAAAAAADZs/HOhZ2p3NT0Q/s1600/IMG_1056_2.jpg" height="300" width="400" /></a></div>
<br />
Rozhodl jsem se tedy pořídit nový zadní tlumič z Ninja ZX6, který se řadí mezi lepší tlumiče a jde hlavně rozumně nastavit na zkurvený český silnice.<br />
Do předních vidlí pujdou tužší pružiny (současné mají k~0.7, na mou váhu mají být k~0.95) a olej s trochu větší dynamickou viskozitou (aktuálně je tam nějaký 15W).<br />
<br />
S pneumatikami typu road attack nejsem moc spokojen. Jednak nedrží dle mých představ a hlavně přední vykazuje zvláštní strukturální poškození (možná jsem narazil zrovna na drbnutou směs).<br />
Půjdou tedy nahradit buď Michelin Power 3 a nebo nějakými sportovními Pirelli. Raději přilnavost a nájezd 5k km, nežli propagovat hloupou českou vlastnost "co nejlevnější a co největší nájezdnost".<br />
Motorka přeci není věc, na který by se mělo šetřit ale naopak - je to hobby.<br />
<br />
Celá úprava by se odhadem měla pohybovat kolem 12-15k CZK, což je přijatelné.Anubishttp://www.blogger.com/profile/12609335137227836814noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7523815157649357586.post-21400962478888966042014-12-01T19:00:00.000+01:002014-12-16T13:20:27.571+01:00VZ 32 let - PUNK´S NOT DEAD, VY VOLOVÉ!Visací zámek a jeho inženýrské kulatiny (32 let) se uskutečnily v komorním prostředí Lucerna Music Baru. Jako předkapela zahráli Plexis, pokračoval mistr Záviš a nakonec samotní VZ.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi5Bwz3c2MtLtrFAO3ox6wU4bh1CrXcODwCyA0LNY_8q9Q0y271eI8lYGco-82oiOniXUaFeBn7UC_pkM0OkgDtd7HQQQvknyy4yLf-JYoJnWjexa-H5JNXdhCPT_I6Vg6LtmftZdCf6hg/s1600/1549392_10152428781650443_6094492526461993249_n.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi5Bwz3c2MtLtrFAO3ox6wU4bh1CrXcODwCyA0LNY_8q9Q0y271eI8lYGco-82oiOniXUaFeBn7UC_pkM0OkgDtd7HQQQvknyy4yLf-JYoJnWjexa-H5JNXdhCPT_I6Vg6LtmftZdCf6hg/s1600/1549392_10152428781650443_6094492526461993249_n.jpg" height="266" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Zábava to byla převeliká</td></tr>
</tbody></table>
Jakožto vyznavač punku bylo vhodné se patřičně na punkový večírek zkulturnit.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://2.bp.blogspot.com/-WC33eV-oFaI/VJAdFhreYeI/AAAAAAAADXU/9t1yvhSnirg/s1600/10309496_10204542166373226_5937242907339958460_n.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://2.bp.blogspot.com/-WC33eV-oFaI/VJAdFhreYeI/AAAAAAAADXU/9t1yvhSnirg/s1600/10309496_10204542166373226_5937242907339958460_n.jpg" height="400" width="300" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Megačíro (46 cm)</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<a name='more'></a>Při menší pauze došlo k založení Punkového království a korunovaci krále Honyho.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEghca7KxS5kNFbUqq6H6z9KiGcjxGxD3o9iXaNYNeXur6ZVfYwFmJQqnKZ2A5yy2NqDqmBKf-H-fpN-ZFZVf_2MgyqH1ZyE37MU32w9wkvYaFe4N-4vbOBB0ksIpf9loHkGOKfNARJ64CI/s1600/img_28539_13312_17408_2164736_4538.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEghca7KxS5kNFbUqq6H6z9KiGcjxGxD3o9iXaNYNeXur6ZVfYwFmJQqnKZ2A5yy2NqDqmBKf-H-fpN-ZFZVf_2MgyqH1ZyE37MU32w9wkvYaFe4N-4vbOBB0ksIpf9loHkGOKfNARJ64CI/s1600/img_28539_13312_17408_2164736_4538.jpg" height="266" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Korunovace Jana Hauberta, alias Hony Ušaté torpédo</td></tr>
</tbody></table>
Mistr Záviš byl také ve skvělé náladě a zahrál několko ze svých osvícených písní.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://1.bp.blogspot.com/-dQvvRWtwx8E/VJAdHny0GxI/AAAAAAAADW8/O43kqnrY74Y/s1600/IMG_20141201_212818.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://1.bp.blogspot.com/-dQvvRWtwx8E/VJAdHny0GxI/AAAAAAAADW8/O43kqnrY74Y/s1600/IMG_20141201_212818.jpg" height="400" width="225" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Záviš a jeho inspirativní plznička</td></tr>
</tbody></table>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
Cestovat s megačírem, a to ještě ve dvou, přes celou Prahu je velkolepé, hlavně přes václavák. Lidi se s vámi chtějí fotit, holky si šáhnout (na číro). Hlavně Pixiesovi se číro velmi líbilo.<br />Problém nastal při kolektivním archivním focení, kdy se prostě nešlo vlízt do záběru :)<br />
<br />
<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://2.bp.blogspot.com/-kxSp91Fg8vk/VJAdGu_eYoI/AAAAAAAADXI/y0DOyv_slzg/s1600/1939801_10152439643110443_8998031050060401140_n.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://2.bp.blogspot.com/-kxSp91Fg8vk/VJAdGu_eYoI/AAAAAAAADXI/y0DOyv_slzg/s1600/1939801_10152439643110443_8998031050060401140_n.jpg" height="268" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Číro a číro =)</td></tr>
</tbody></table>
<br />Anubishttp://www.blogger.com/profile/12609335137227836814noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-7523815157649357586.post-17902610883416583812014-08-29T16:00:00.000+02:002014-09-01T01:17:26.700+02:00Mickova Jawa 350, model 639 - alternátor nedobíjíZačátek byl takový, že si Mick všimnul malého napětí na akumulátoru, těsně po jízdě. Hodnota se pohybovala kolem 12.3 V u tři měsíce starého akumulátoru po přibližně sto kilometrové jízdě. Vypadá to, že Jawa prostě nedobíjí. Ale kde bude problém? Vadný regulátor jsem zavrhnul téměř ihned, je to totiž regulátor buzení alternátoru + 3f usměrňovač a tam se prakticky nemá co pokazit, resp. ne tak pravděpodobně jako zkratovací regulátory pro alternátory s permanentními magnety (většina motorek) kde se přebytečná energie mění v teplo a regulátor většinou umře na nedostatečné vyzařování tepla.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiwflYf33nLYCweRF_X7Jq5Buaqnz627rXSIh24BwJHcNqM-F-HG5mHfD0by2FSU9nxFiSXDX_FIdMT1EWlPwTd-13wul5y8YAuKVT7zvT76nmreuclWLlHI7c_CylSicnKUDQyZHuMTUY/s1600/IMG_0727.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiwflYf33nLYCweRF_X7Jq5Buaqnz627rXSIh24BwJHcNqM-F-HG5mHfD0by2FSU9nxFiSXDX_FIdMT1EWlPwTd-13wul5y8YAuKVT7zvT76nmreuclWLlHI7c_CylSicnKUDQyZHuMTUY/s1600/IMG_0727.JPG" height="300" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Měření rotoru alternátoru</td></tr>
</tbody></table>
Při měření napětí akumulátoru se zapnutými světly a okolo 3000 RPM bylo napětí přibližně 12.5 V, což je velmi málo (mělo by být asi 13.8 V). Přitom budicí proud do rotoru alternátoru byl v pořádku. Zaměřil jsem se tedy na proměření 3f statoru a hle - problém nalezen!<br />
Stator je zapojen do hvězdy (X-Y-Z) s vyvedeným středem na pinu s číslem 86. Aby byla identifikace vadného vinutí co nejpřesnější, je třeba měřit každé vinutí zvlášť, tedy proti středu - označme jej jako S.<br />
<div class="nobrtable">
<table border="2" bordercolor="#FFFFFF" cellpadding="3" cellspacing="3" style="background-color: #222222; border-collapse: collapse; margin: 0 auto; width: 100%px;">
<caption>Naměřené indukčnosti vadného statoru</caption>
<tbody>
<tr style="background-color: black; color: #01980c; padding-bottom: 4px; padding-top: 5px;">
<th>Vinutí</th>
<th>Indukčnost [µH]</th>
</tr>
<tr>
<th>X-S</th>
<th>290</th>
</tr>
<tr class="alt">
<th>Y-S</th>
<th>133</th>
</tr>
<tr>
<th>Z-S</th>
<th>333 </th>
</tr>
</tbody></table>
</div>
<br />
<a name='more'></a>Z tabulky je zřejmé, že prostřední vinutí je vadné, jelikož jeho indukčnost je zcela mimo mez tolerance mezi jednotlivými vinutími (uvažujme oboustranou toleranci 10 %).<br />
Velmi důležitá je poznámka, že je nutné měřit vždy indukčnost vinutí, neboť při měření odporu se téměř vždy dosáhne nesmyslného výsledku (tedy za předpokladu že vinutí není uplně přerušené).<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
Na internetu totiž kolují hodnoty odporu mezi jednotlivými fázemi kolem 0.5 Ω. Tuto hodnotu nepopírám, velikost odporu jedné fáze je 0.21 Ω, což pro dvě vinutí je 0.42 Ω + přechodový odpor při měření odporu vinutí a máme zde hodnotu, která koluje všude po internetu.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiaBu67f4-LXWHKmWISY00WDjp1l23TOvLS3A5mLh6kEFhbjVu2QRuYRkURaxc_f5AgzR2y_Q2UulL_c6sv6jxWHXd_y_DlHxEpO61MIHtyk5hTE0Eq7FTAbKmy1XBYl2H7yJT0JSSZqUk/s1600/IMG_0719.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiaBu67f4-LXWHKmWISY00WDjp1l23TOvLS3A5mLh6kEFhbjVu2QRuYRkURaxc_f5AgzR2y_Q2UulL_c6sv6jxWHXd_y_DlHxEpO61MIHtyk5hTE0Eq7FTAbKmy1XBYl2H7yJT0JSSZqUk/s1600/IMG_0719.JPG" height="300" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Měření odporu vinutí jedné fáze 4W metodou</td></tr>
</tbody></table>
Pro objasnění nesmyslnosti měřit odpor vinutí je na výše uvedeném obrázku měření právě onoho zkratovaného vinutí. Hodnota odporu je stejná jako pro dobré vinutí a to je použita čtyřvodičová metoda měření a přístroj, který lze svou hodnotou srovnat s pořizovací cenou Jawy 350.<br />
<br />
Proto bych chtěl požádat všechny Franty, Vocase, Vohnouty, Zmrdy a absolventy strojních nebo ekonomických fakult, nechť odpor vinutí nikdy neměří, ale ať si raději na multimetru nastaví fci pro měření indukčnosti - standardně umí každý multimetr o pár stovek dražší než ten, co to neumí.<br />
<br />
Důvod, proč měření odporu nic neřekne je ten, že mezizávitový zkrat někde ve vinutí se většinou týká poměrně krátké délky vodiče, jenž má velmi malý odpor (řádově stovky mikroohmů). Proto je prakticky nemožné tento rozdíl odporu naměřit, pokud se nejedná o větší úsek, resp. více zkratů.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiwflYf33nLYCweRF_X7Jq5Buaqnz627rXSIh24BwJHcNqM-F-HG5mHfD0by2FSU9nxFiSXDX_FIdMT1EWlPwTd-13wul5y8YAuKVT7zvT76nmreuclWLlHI7c_CylSicnKUDQyZHuMTUY/s1600/IMG_0727.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiwflYf33nLYCweRF_X7Jq5Buaqnz627rXSIh24BwJHcNqM-F-HG5mHfD0by2FSU9nxFiSXDX_FIdMT1EWlPwTd-13wul5y8YAuKVT7zvT76nmreuclWLlHI7c_CylSicnKUDQyZHuMTUY/s1600/IMG_0727.JPG" height="300" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Měření indukčnosti rotoru alternátoru</td></tr>
</tbody></table>
Měření indukčnosti však funguje na jinším principu. Pokud totiž dojde k mezizávitovému zkratu, tj. vytvoří se jeden závit nakrátko, dochází v tomto místě k deformaci mag. pole, resp. jeho zkratu a značnému proudovému odběru z budicí strany (tj. ze strany multimetru). Proto se naměří velké rozdíly v indukčnosti jednotlivých vinutí.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://4.bp.blogspot.com/-B_ryUhtuXXg/VAOaUehXiaI/AAAAAAAADHE/SxGgu7Z2VSY/s1600/IMG_0717.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://4.bp.blogspot.com/-B_ryUhtuXXg/VAOaUehXiaI/AAAAAAAADHE/SxGgu7Z2VSY/s1600/IMG_0717.JPG" height="300" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Čtyřvodičové měření statoru</td></tr>
</tbody></table>
V našem případě bylo vadné pouze jedno vinutí, což ovšem ve výsledku dělá "vadným" celý alternátor, neboť vinutí jsou zapojena do hvězdy bez středu (pro konfiguraci s regulátorem VAPE). V této konfiguraci proud prochází vždy dvěma vinutími, čili v tomto případě 2/3 statoru dodávalo málo proudu a jenom se hřálo. Zbytek výkonu musela tahat zbylá 1/3 alternátoru. Odpovídá to i hranici nedobíjení akumulátoru, neboť rozsvícená světla mají odběr asi 72 W a alternátor celkový výkon cca 200 W.<br />
Stator tedy musel ven a být nahrazen funkčním, použitým, který jsem předtím přeměřil.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://1.bp.blogspot.com/-0KW89LoHrec/VAOabH6lfzI/AAAAAAAADHs/zZHBOX6kwi0/s1600/IMG_0724.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://1.bp.blogspot.com/-0KW89LoHrec/VAOabH6lfzI/AAAAAAAADHs/zZHBOX6kwi0/s1600/IMG_0724.JPG" height="300" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Demontáž statoru</td></tr>
</tbody></table>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
Mick se tedy jal odborného odmontování statoru (nepotřeboval ani kladivo). Po demontáži bylo poškození i vizuálně rozpoznatelné - zdá se, že se někdy stator uvolnil a rotor do něj narazil.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://2.bp.blogspot.com/-D3_uo6h_X3A/VAOadpIs5sI/AAAAAAAADIA/ksv3h9OY_vs/s1600/IMG_0726.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://2.bp.blogspot.com/-D3_uo6h_X3A/VAOadpIs5sI/AAAAAAAADIA/ksv3h9OY_vs/s1600/IMG_0726.JPG" height="300" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Pěkný stator, ale špatný!</td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhhDKdwhALeqLQWPO53x-PQDDmjM-An5IJFI753OMFkOu1-KdZhVLeMIcC29t7CSDTNIaxlgQMHSuwmWjguNp9B-D0cDZKC64yXxK7prpk0cSX3_DiY4pR-ZLn-sJvmlTbM6kfyeUlovqU/s1600/IMG_0729.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhhDKdwhALeqLQWPO53x-PQDDmjM-An5IJFI753OMFkOu1-KdZhVLeMIcC29t7CSDTNIaxlgQMHSuwmWjguNp9B-D0cDZKC64yXxK7prpk0cSX3_DiY4pR-ZLn-sJvmlTbM6kfyeUlovqU/s1600/IMG_0729.JPG" height="300" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Mechanické poškození části statoru</td></tr>
</tbody></table>
Pohnuté plechy uvnitř statoru poničily izolaci vinutí a došlo ke zkratu mezi závity. Jak prosté.<br />
Inu, dali jsme "nový" stator a Jawa nyní opět dobíjí jak má a také více svítí!<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://3.bp.blogspot.com/-beCRUsyPW30/VAOakyG5KuI/AAAAAAAADIw/O8fhBOlZDdU/s1600/IMG_0733.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://3.bp.blogspot.com/-beCRUsyPW30/VAOakyG5KuI/AAAAAAAADIw/O8fhBOlZDdU/s1600/IMG_0733.JPG" height="300" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Utahování jisticí matky palce</td></tr>
</tbody></table>
Ještě uvedu správné hodnoty indukčnosti statoru a rotoru. Hodnoty se týkají alternátoru PAL na modelech Jawa 350/632, 638, 639 a 640 a mohou se nepatrně lišit, ale nikdy více než o 10-15 % na daném kusu mezi sebou. Velmi důležité je také informace, zdali se indukčnost měří u vyndaného statoru bez rotoru, a nebo s rotorem uvnitř (indukčnost vzroste až dvojnásobně). Případně pro rotor platí, zdali je uvnitř statoru a nebo na klikové hřídeli. <br />
<div class="nobrtable">
<table border="2" bordercolor="#FFFFFF" cellpadding="3" cellspacing="3" style="background-color: #222222; border-collapse: collapse; margin: 0 auto; width: 100%px;">
<caption>Dobrý stator - bez rotoru</caption>
<tbody>
<tr style="background-color: black; color: #01980c; padding-bottom: 4px; padding-top: 5px;">
<th>Vinutí</th>
<th>Indukčnost [µH]</th>
</tr>
<tr>
<th>X-S</th>
<th>244</th>
</tr>
<tr class="alt">
<th>Y-S</th>
<th>225</th>
</tr>
<tr>
<th>Z-S</th>
<th>210 </th>
</tr>
<tr>
<th>X-Y</th>
<th>545 </th>
</tr>
<tr>
<th>Y-Z</th>
<th>506 </th>
</tr>
<tr>
<th>X-Z</th>
<th>519 </th>
</tr>
</tbody></table>
</div>
Pro dobrý rotor byla naměřena indukčnost 29.65 mH a odpor cca 5 Ω (platí pro rotor na stole, měřeno na kroužcích). Odpor rotoru zapojeného na motoru přes uhlíkové kartáče je kolem 6 Ω a indukčnost cca 100 mH bez okolního statoru (pouze na klikové hřídeli, která tvoří jádro a zvětšuje indukčnost).<br />
Pro porovnání uvádím ještě hodnoty indukčnosti mezi jednotlivými fázemi při rotoru uvnitř statoru.<br />
<div class="nobrtable">
<table border="2" bordercolor="#FFFFFF" cellpadding="3" cellspacing="3" style="background-color: #222222; border-collapse: collapse; margin: 0 auto; width: 100%px;">
<caption>Dobrý stator - s rotorem</caption>
<tbody>
<tr style="background-color: black; color: #01980c; padding-bottom: 4px; padding-top: 5px;">
<th>Vinutí</th>
<th>Indukčnost [µH]</th>
</tr>
<tr>
<th>X-Y</th>
<th>766 </th>
</tr>
<tr>
<th>Y-Z</th>
<th>702 </th>
</tr>
<tr>
<th>X-Z</th>
<th>809 </th>
</tr>
</tbody></table>
</div>
Tak a teď doufám, že už skončí to nesmyslné honění se za měřením odporu vinutí a neustálými debatami, jaký ten odpor vlastně je...Anubishttp://www.blogger.com/profile/12609335137227836814noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-7523815157649357586.post-55691188637680937512014-08-08T16:00:00.000+02:002014-08-27T22:28:54.063+02:00Spojková páčka storyVšiml jsem si, že spojka na motorce se "vypne" až při úplném zmáčknutí spojky + chybí vůle na spojkovém lanku. Začal jsem tedy tento problém řešit, neboť při delším zmáčknutí spojky začíná bolet zápěstí a obecně to není zcela pohodlné (nutnost zmáčknou páčku až na doraz).<br />
Při demontování páčky, resp. čepu co ji drží v držáku na řídítka jsem byl překvapen.<br />
Nějaký KOKOT (pravděpodobně absolvent fakulty strojní nebo ekonomiky) vyvrtal vedle díry pro čep další díru a prostor mezi nimi propiloval. Vznikla tedy jakási pseudodrážka, ve které se čep volně pohyboval.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://2.bp.blogspot.com/-XQSGiaP9OiU/U-JuiCgUxSI/AAAAAAAAC_c/0ahVAZ6_bqo/s1600/IMG_0621.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://2.bp.blogspot.com/-XQSGiaP9OiU/U-JuiCgUxSI/AAAAAAAAC_c/0ahVAZ6_bqo/s1600/IMG_0621.JPG" height="400" width="300" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">KOKOT tuning</td></tr>
</tbody></table>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<br />
<a name='more'></a>Dále tam byla uplně jiná páčka (rozměrově odpovídala na DL 650 motorku), která byla však o něco větší, takže třela v místě otáčení o držák. Dohromady tento systém fungoval zcela nesprávně, ale aspoň spojka šla vypnout.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://3.bp.blogspot.com/-DUlINz4JHuk/U-JuiJmFzjI/AAAAAAAAC_U/8ggHNtvn3uY/s1600/IMG_0612.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://3.bp.blogspot.com/-DUlINz4JHuk/U-JuiJmFzjI/AAAAAAAAC_U/8ggHNtvn3uY/s1600/IMG_0612.JPG" height="300" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Vymačkaná páčka (jak v místě čepu tak i na hraně - dotyk s držákem)</td></tr>
</tbody></table>
Sundal jsem tedy levý grip (kde dalším překvapením byla dobře obroušená tyčka od pádu na asfaltu) a držák vymontoval a nechal zavařit.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://2.bp.blogspot.com/-948md_LrZbU/U-JuknmwkkI/AAAAAAAAC_o/ivPz1uboXsY/s1600/IMG_0623.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://2.bp.blogspot.com/-948md_LrZbU/U-JuknmwkkI/AAAAAAAAC_o/ivPz1uboXsY/s1600/IMG_0623.JPG" height="300" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Obroušená tyčka</td></tr>
</tbody></table>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
Doma jsem poté vzal dremel a díry na zavařeném kusu vytvořil (byl částečně zavařen, takže nebylo třeba vrtat). A díky dremelu a jemného frézování jsem docílil přesnější obrobitelnosti nežli s vrtákem.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi4ZSqIc2aHZSj1725t4hsp8CEQXWXDyMovf4vdivDtKKb_AuxCGAHq75Wp_a-TPaY2DklIn1y_jNBeS-qoEMEEwi2uEZqHfPvMLaVmATXZLER-7fbWI33eu0Au3A4raM6KnMizY2P4Q1Q/s1600/IMG_0648.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi4ZSqIc2aHZSj1725t4hsp8CEQXWXDyMovf4vdivDtKKb_AuxCGAHq75Wp_a-TPaY2DklIn1y_jNBeS-qoEMEEwi2uEZqHfPvMLaVmATXZLER-7fbWI33eu0Au3A4raM6KnMizY2P4Q1Q/s1600/IMG_0648.JPG" height="300" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Zavařený, zabroušený a ofrézovaný držák páčky</td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi86ujfeegr4v85hNRZhDi2t3_3hjeVHwkEhq6ysGgHWwiEE1_uMR7QbEshba_j1mt0a8rk_ByZQZcH54TnOUQi0s_jWn_fVZph187gUXLygHcM_j0LL39cT_hSudFLPXgDuJUrbQECJRE/s1600/IMG_0656.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi86ujfeegr4v85hNRZhDi2t3_3hjeVHwkEhq6ysGgHWwiEE1_uMR7QbEshba_j1mt0a8rk_ByZQZcH54TnOUQi0s_jWn_fVZph187gUXLygHcM_j0LL39cT_hSudFLPXgDuJUrbQECJRE/s1600/IMG_0656.JPG" height="300" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Komplet s novou páčkou</td></tr>
</tbody></table>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
Zbývalo už dát jenom nějakou povrchovku, rozhodl jsem se k černé vypékací barvě s postupným nánosem šesti vrstev.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEihyphenhyphenqS74UThIAMqg40PFuNg2Ze0cFKAZcA_6aoHVhcQuB3-6LdDBIP9Q0vmDyKaaAOg97dPgFy1NgsLpBz4ocOohAQlYqd_m8CoA8eVFiOQ99Bv91OVDCPtROXuvC9D8MjffGjKLzpQ-Ic/s1600/IMG_0663.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEihyphenhyphenqS74UThIAMqg40PFuNg2Ze0cFKAZcA_6aoHVhcQuB3-6LdDBIP9Q0vmDyKaaAOg97dPgFy1NgsLpBz4ocOohAQlYqd_m8CoA8eVFiOQ99Bv91OVDCPtROXuvC9D8MjffGjKLzpQ-Ic/s1600/IMG_0663.JPG" height="300" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Hotový opravený držák</td></tr>
</tbody></table>
Poté následovalo seřízení spojkového lanka na patřičnou vůli a také jsem pro jistotu nastavit i šnekový mechanismus zasouvající tyčku do spojky. Problém nastal v tom, že jsem nemohl nastavit korektní vypnutí spojky. Příčina byla ve studeném oleji a hlavně faktu, že motor asi týden neběžel a lamely byly patrně slepeny. Po nastartování a lehkém zahřátí oleje seřízení spojky proběhlo již bez problémů.<br />
<br />
<br />
<br />Anubishttp://www.blogger.com/profile/12609335137227836814noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7523815157649357586.post-65258415502539043792014-07-30T00:00:00.000+02:002014-07-31T00:13:23.998+02:00Pepa Sršeň a jeho občasné technoblábolyTrocha úvodu - Pepa Sršeň je velkým hitem nejenom v Autosalonu na Primě, kde testuje motorky, ale hlavně také na internetu a mezi motorkářskou komunitou obecně. Má také za co - bývalý stunt rider a držitel 8 světových rekordů (např. jízda po předním kole rychlostí 234 km/h), dnes pořádající svou motoškolu a také testujíc motocykly. Je to opravdu skvělý jezdec a pohodový řízek, bohužel má i stinnou stránku. Mnohdy vysloví nějaké technobláboly, kterým bohužel spousta řidičů (těch popírajících racionální logiku) věří ať se děje co se děje - ještě aby ne, tvrdí to přeci sám Sršeň! Já osobně tedy doufám, že to říká jenom tak, a sám tomu nevěří, protože občas je to opravdu nonsense. Pojďme se nyní na pár takových věcí podívat.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://thefunniestpictures.com/wp-content/uploads/2014/03/W1TVVdk.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://thefunniestpictures.com/wp-content/uploads/2014/03/W1TVVdk.png" height="223" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Science bitches!</td></tr>
</tbody></table>
První je tvrzení, že motorka se řídí pouze přenášením váhy a nikoliv rukama, tj. zatáčením pomocí řídítek. Tohle tvrzení padne v čase cca 4m40s následujícího videa:<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='320' height='266' src='https://www.youtube.com/embed/pLxnO1S5GCk?feature=player_embedded' frameborder='0'></iframe></div>
Jak je tomu doopravdy? Řídí se motorka jenom naklopením? A co to vlastně to naklopení je?<br />
<a name='more'></a>Zajímalo by mě, jestli je mi schopen odpovědi na tyhle otázky zdůvodnit někdo z jeho fan clubu. Pravděpodobně ne, protože to tak prostě je a víc vědět nepotřebuju. Bohužel, není to tak.<br />
Ve skutečnosti motorka zatáčí pomocí řídítek a to tak, že řídítky se točí na opačnou stranu, nežli se uzavírá zatáčka. Zajímavé, že? Vlastní naklopení stroje ve směru dostředivé síly (tj. do středu oblouku zatáčky) je pak nutnost z toho důvodu, aby se stroj udržel na silnici vlivem odstředivého zrychlení (resp. síly).<br />
Princip tohoto řízení je na následujícím videu v čase 4m45s:<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='320' height='266' src='https://www.youtube.com/embed/xnsOOqo57tw?feature=player_embedded' frameborder='0'></iframe></div>
Jedná se o tzv. countersteering, neboli kontra-řízení, viz [<a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Countersteering" target="_blank">1</a>]. Fyzikální podstatu zde vysvětlovat nebudu (ostatně by to bylo ve velké části příliš komplikované pro cílené čtenáře), ale funguje to již nad cca 10km/h (nepočítaje vyhýbání se kuželů na krátký a hustý překážkový dráze na letišti).<br />
Nevěříte? Tak si to dop*če zkuste v provozu, sledujte ruce a řidítka, kam se vám točej, když projíždíte zatáčku. Taky jsem tomu nevěřil, dokud jsem to nevyzkoušel.<br />
A prosím, neignorujte to, jakmile jsem podobný post dal na Sršňovu FB fan page, kde se smál tomu, že jedině on tvrdí pravdu a všichni ostatní bludy, tak byl celý topic záhadně smazán :))<br />
<br />
Inu, jdeme k dalšímu bludu! Mám zde menší výtažek ohledně údržby řetězu:<br />
<blockquote>
<i>1. - nejen mazat - ale i čistit!<br />2. - přípravkama na to určenýma - petrolej fakt NE! .....je mastnej - tudíž musim ten řetěz před mazáním odmastit....práce navíc! - a řetěz kurví!<br />3. - řetěz má bejt namazanej tam, kde dochází k největšímu tření - místo, kde řetez zabíhá do řeť. kolečka a rozety - ( na bocích řetězu ke tření fakt nedochází - tam se má lesknout jak psí koule! ) -<br /> 4. - když pominu finanční stránku nový sady - která neni nejlevnější - mě osobně zajmají ztráty výkonu na zadním kole - který sou cca. 18-20% oproti výkonu motoru - a nejvíc všichni ztrácíme právě na řetězu! - nedej bůh když je řetězovka vytahaná jak kozy starý seniorky a namazaná WDčkem.....<br />5. - vyplatí se to! ( věčný hospodský kecy o výkonech motorek jsou naprosto zcestný - když nejsou udávaný na zadním kole - ale na motoru - tam nás nemá výkon zajímat! ) - mít občas zasraný ruce od manuální práce na svým biku neni od věci ne?<br />6. -<br /> 7. - bych zapoměl - přeplej řetěz zamezuje fungování zadního tlumiče!!!!!!<br />8. - jestli máte kardan nebo řemen - ČETLI STE TO NAPROSTO ZBYTEČNĚ</i></blockquote>
Takže, tři věci - nečistit petrolejem, protože ničí těsnicí kroužky a řetěz je potom mastnej, takže na něj nechytne mazivo.<br />
Je pravda, že těsnicí kroužky a pryž obecně požírá ethanol, aceton a podobná rozpouštědla, petrolej však nikoliv (ve VELKÉ většině případů). To by potom každému chcalo palivové potrubí, protože by to prostě benzín sežral (ano, benzín žere kroužky asi stejně jako petrolej) a nebo letadla by daleko nedoletěla, protože ještě před startem by z palivového potrubí začal stříkat letecký petrolej.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
A jak je to s tou mastnotou, že se na to nepřichytí mazivo na řetěz? Zkusil jsem menší experiment - do kádinky jsem nalil trochu petroleje a poté do ní nastříkal mazivo na řetěz, jenž používám - Elf chain lube. Co myslíte, že se stalo? Přesně to, co jsem očekával - mazivo se pěkně naředilo v petroleji (rozpustilo) naprosto samovolně. Je to vcelku logický, protože jsou na podobný ropný frakci. Díky tomu se mazivo nastříkaný na řetěz dostane hlouběji (mezi kroužky, přesně tam kde potřebujeme), protože vyzlíná/je vedeno dovnitř daleko méně viskóznějším petrolejem.<br />
<br />
Druhá věc - k největšímu tření dochází na kolečkách a na rozetě, proto je tam potřeba nakydat co nejvíce maziva! U všech skotů, vysvětlí mi někdo, proč? Protože to Sršeň řekl, jasně...<br />
K pochopení se podívejme nejdříve na obrázek, jak takový jeden řetězový článek vypadá v řezu.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://www.xbhp.com/talkies/attachments/universal-threads/36680d1295023942-bike-o-ring-chain-cleaning-lubrication-o-ring-chain-closeup.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://www.xbhp.com/talkies/attachments/universal-threads/36680d1295023942-bike-o-ring-chain-cleaning-lubrication-o-ring-chain-closeup.jpg" height="400" width="384" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Řez jednoho články řetězu</td></tr>
</tbody></table>
A nyní osvěta, jak takový řetěz funguje. Sekundární řetěz slouží k přenosu hnací síly od motoru (malé ozubené kolečko) k zadnímu kolu (velké ozubené kolečko - rozeta) a to nejlépe tak, aby nedocházelo ke zbytečným výkonovým ztrátám na něm. Články řetězu zapadají do jednotlivých zubů koleček a dochází k přenosu síly. Aby celý proces byl optimalizovaný, tak vnější váleček (roller) dotýkající se zubu se o něj pevně zapře a pootočí se vlivem otáčení celého kolečka na čepu (pin) řetězu. Vnější váleček je z poměrně tvrdé oceli a proto mezi čepem musí být ještě kluzné ložisko z měkčího materiálu (bushing) a následně mazivo (lubricant), které usnadňuje otáčení vnějšího válečku. Nedochází tak ke zbytečným ztrátám třením a řetěz se ani zbytečně nezahřívá. Za předpokludu že je v něm mazivo. Málem bych zapomněl na těsnicí kroužky na kraji každého článku - ty zabraňují uniknutí maziva ven z článku, případně vniknutí nečistot (vydření ložisek) a vody (vymytí maziva). Proto když třeba často jezdíte se silničním řetězem v prachu či písku, tak jde brzy do kytek, jelikož se vydřou těsnicí kroužky, mazivo vyteče a nové když se tam nažene, tak rychle zmizí taky. Existují speciální řetězy pro terénní účely, ale to je jiné téma...<br />
Zpět k mazání řetězu - řetěz se tedy maže (po umytí vhodným čističem, třeba petrolejem) právě na krajích kde se nacházejí těsnicí O (X) kroužky. Proč? Protože jedna dostaneme trochu maziva do článku (pokud kroužek je již vyběhaný) ale hlavně namažeme prostory mezi kroužkem a okolním kovem a snížíme samotné tření na těchto plochách. Zvýšíme tak životnost kroužků, neboť jak je známo z druhého termodynamického zákona "třením vzniká teplo" a kroužky nebudou teplotně degradovat.<br />
Ale klidně si mažte řetěz na vnějším válečku, přeci jedině tak je to správně!<br />
<br />
A poslední poznámka na závěr. Ztráta výkonu na zadním kole? Ano, nejvíce mechanických ztrát je vskutku mezi klikovou hřídelí motoru a zadním kolem (resp. povrchem vozovky) - pokud pomineme účinnost motoru. Bohužel 18-20 % to není, ale max. 10 %.<br />
Pokud by však největší podíl na ztrátě měl právě řetěz, tak by vydržel patrně pouze jednu vyjížďku a to ještě k tomu docela krátkou. Pokud by na něm byla ztráta 10 % celkového výkonu motoru (to je polovina z 20 %, čili ani ne většina!) tak by na mém SV 650 tato ztráta činila 4.8 kW.<br />
To je 4.8 kW výkonu, neboli 4800 J/s. Pokud bych to přirovnal k ohřívající se vodě, tak řetěz by uvolňoval tolik tepla, co je potřeba na ohřátí jednoho litru vody o 80 °C za jednu minutu! To by znamenalo, že jeden litr vody bych přivedl k varu (z pokojové teploty) jenom za vyjetí z garáže na první křižovatku (za předpokladu, že bych to točil stále kolem 8000 RPM).<br />
<br />
Vezměme tedy reálnější podmínky - pojedeme na polovinu výkonu (normální cestovní tempo), to je tedy 2.4kW ztrát na řetěz. Jak se bude tepelně ohřívat řetěz vlivem ztrát na něm? Vezměme trochu fyziky na to.<br />
Můj řetěz váží 2.1 kg a měrná tepelná kapacita železa je $c_{Fe}=450\, J \cdot kg^{-1} \cdot K^{-1}$.<br />
Dále, množství energie pro ohřátí tělesa o hmotnosti $m$, měrné tepelné kapacitě $c$ a změny jeho teploty $\Delta t$ se spočítá jako<br />
$$Q=c \cdot m \cdot \Delta t$$<br />
kde výkon (v našem případě ztrátový) je vlastně energie za čas, čili<br />
$$P = {Q \over t}$$<br />
K tomuto všemu je ještě třeba vzít v úvahu tepelnou výměnu mezi řetězem a okolním vzduchem (protože řetěz je chlazen prouděním vzduchu). Pro jednoduchost úvahy počítejme s koeficientem $10\, W \cdot K^{-1}$ (tento koeficient vynásobený rozdílem teplot odečteme od ztrátového výkonu).<br />
Opravdu velmi nepřesně (ale pro představu že to tak doopravdy není) by se při téhle úvaze řetěz oteplil asi o 300 °C při hodinové jízdě, přičemž by těsnicí kroužky byly dávno pryč a řetěz pravděpodobně zadřen...<br />
<br />
Sršně respektuji, je to můj oblíbený jezdec se skvělými hláškami typu "<i>na brzdu s citem, pevný úchop si nechte na večer na kozy svýho náctiletýho mrdátka</i>", ale mohl by se kouknout občas do odborný literatury, jak to doopravdy je, místo zbytečného matení méně vzdělaných a naivních lidí. Jistě by to mělo i dopad na bezpečnost jízdy mnohých jezdců, kteří se potom jeho špatnými radami řídí.<br />
<br />
Tak a teď doufám, že za tuhle objektivní kritiku nedostanu ban do jeho motoškoly příští rok :D<br />
<br />
<br />Anubishttp://www.blogger.com/profile/12609335137227836814noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-7523815157649357586.post-50900145884167971422014-07-08T16:30:00.000+02:002016-11-10T22:42:31.009+01:00M1T330 a výměna TTL obvodůTyto multimetry jsou pověstné svou nespolehlivostí - většinou selžou propojovací kabely mezi deskami a nebo FRB konektory. Často se však stává, že se multimetr při provozu jen tak zasekne. Na vině jsou zvláštně chovající se TTL obvody TESLA (TEchnika SLAbá). Pravděpodobně za to může rozdílná teplotní roztažnost křemíku a použitého materiálu na výrobu pouzder (po 40 letech). Při zahřátí pak můžou vzniknout různé studené spoje, případně přímo poškození čipu.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://1.bp.blogspot.com/-PiROCzbVn-Q/U77owwHW2cI/AAAAAAAACzI/DKn2Ly46eas/s1600/IMG_0466.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="300" src="https://1.bp.blogspot.com/-PiROCzbVn-Q/U77owwHW2cI/AAAAAAAACzI/DKn2Ly46eas/s1600/IMG_0466.JPG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Vystřihané staré obvody</td></tr>
</tbody></table>
Rozhodnul jsem se tedy co nejvíce obvodů nahradil novými CMOS, řady HCT (TTL kompatibilní).<br />
<a name='more'></a>Staré TTL byly vyštípány kleštěmi a na jejich místo byly zapájeny obvody nové. Je to nejrychlejší a nejšetrnější metoda - vzhledem k tomu, že jinak to bez poškození PCB ani nejde (v tomto případě).<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiEd0aAl8fY_kqiz_NnOlEyNhmcqwHaFHPXz8WZdSGe7dTJzIjMJ3ualzoX-0pUGtRfVD5r8jShEaXooLyEt8kmIt19L_j_9JpVbNDb9wWYskIJJJxdqs26IoLYwZDfWIPu_79R7GkndsY/s1600/IMG_0462.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiEd0aAl8fY_kqiz_NnOlEyNhmcqwHaFHPXz8WZdSGe7dTJzIjMJ3ualzoX-0pUGtRfVD5r8jShEaXooLyEt8kmIt19L_j_9JpVbNDb9wWYskIJJJxdqs26IoLYwZDfWIPu_79R7GkndsY/s1600/IMG_0462.JPG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Nově zapájené obvody</td></tr>
</tbody></table>
Problém však nastal ve chvíli, kdy multimetr nechtěl fungovat s novými obvody a já hledal příčinu. Po prostudování schématu jsem na ni přišel - vyměnil jsem i obvody v kruhovém oscilátoru cca 400 Hz pro clockování klopných obvodů. Pravděpodobně vlivem rozdílných pracovních bodů tento oscilátor neběžel. Musel jsem tedy vrátit dva původní TTL obvody, a multimetr již začal fungovat korektně.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjZAAmN6gsooYzHs0Ka9nPhhXb6VnWxHj1fWkW3ZeHmeAKhCaYG-BtqYQj9B0ImtZCzJr2DyppAxCUb4DIqLJXKT489yvObXcV_URzMLPj-7UFQhsc4uwKik6Z_dNs2krofftRv5aGOS70/s1600/IMG_0464.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjZAAmN6gsooYzHs0Ka9nPhhXb6VnWxHj1fWkW3ZeHmeAKhCaYG-BtqYQj9B0ImtZCzJr2DyppAxCUb4DIqLJXKT489yvObXcV_URzMLPj-7UFQhsc4uwKik6Z_dNs2krofftRv5aGOS70/s1600/IMG_0464.JPG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Kruhový oscilátor s TTL</td></tr>
</tbody></table>
Udělal jsem zátěžový test - multimetr nechal běžet a měřit asi dva dny v kuse - všechno v pořádku.<br />
Znovu jsem jej ještě otevřel, abych mohl vyměnit zbylé obvody v analogové části - prakticky pouze budiče oddělovacích transformátorků. Bohužel se mi podařilo cínem kápnout mezi napájecí větve -45 V a +12 V, čehož jsem si samozřejmě všiml až po zapnutí multimetru, kdy nedokázal komunikovat s analogovou deskou.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiXCHYNq8_Ltkz7G_NpfdTLMESDUWd4_NBV6sHOhg9foSLq4u9wKa38483VEk_ukNQhGOD6NjYo_OE5P1kq9O5lU5gDZO2Tfze4VUMPguoq4DBVNepbkyQrh1YgG0BkqvnwvBiXviKuZk0/s1600/IMG_0463.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiXCHYNq8_Ltkz7G_NpfdTLMESDUWd4_NBV6sHOhg9foSLq4u9wKa38483VEk_ukNQhGOD6NjYo_OE5P1kq9O5lU5gDZO2Tfze4VUMPguoq4DBVNepbkyQrh1YgG0BkqvnwvBiXviKuZk0/s1600/IMG_0463.JPG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="font-size: 13px;">Digitální část částečně osazena HCT</td></tr>
</tbody></table>
Ve výsledku se na kladnou napájecí větev dostalo asi -17 V, což stačilo ke zničení několika OZ a jednoho komparátoru (přepólování). Někdy až seženu náhradní součástky, tak to vyměním a voltmetr bude opět fungovat (i když jej bude třeba pravděpodobně i znovu nakalibrovat).Anubishttp://www.blogger.com/profile/12609335137227836814noreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-7523815157649357586.post-13284042983509964202014-07-06T23:00:00.000+02:002014-07-10T22:23:41.241+02:00100W LED poleDelší dobu si stěžuji na málo světla při osazování PCB SMD součástkami. Bohužel standardní žárovky nedokázaly uspokojit mou potřebu dostatečně silného a koncentrovaného světla. Koupil jsem tedy 100W LED pole (studená bílá) i s čočkou a upevňovacím rámem.<br />
Pochopitelně takto výkonný zdroj světla (polovodičový) již potřebuje adekvátní chlazení. Vzal jsem tedy chladič z nějakého Athlon64 a udělal do něj díry + závity na upevnění LED pole.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://1.bp.blogspot.com/-6ihK0itKbiU/U7R_7Nhk9AI/AAAAAAAACuY/oT9rYKMSlgw/s1600/IMG_0393.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://1.bp.blogspot.com/-6ihK0itKbiU/U7R_7Nhk9AI/AAAAAAAACuY/oT9rYKMSlgw/s1600/IMG_0393.JPG" height="300" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Vrták pro díru na M3 závit</td></tr>
</tbody></table>
<a name='more'></a><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi43QMyF0hR8eOID5000sE6m7c4L9jerLS18CLWkJnRMamiRe4wlEufI8rYPjPFCRKwjTfZYFu6xxUFWAhPxPj9SPgsTz9iWNqaez47Qp3A7W4yYhJYFYTsm1gA4o2-src5DJmjuBMZCco/s1600/IMG_0397.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi43QMyF0hR8eOID5000sE6m7c4L9jerLS18CLWkJnRMamiRe4wlEufI8rYPjPFCRKwjTfZYFu6xxUFWAhPxPj9SPgsTz9iWNqaez47Qp3A7W4yYhJYFYTsm1gA4o2-src5DJmjuBMZCco/s1600/IMG_0397.JPG" height="300" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Vrtání děr</td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://2.bp.blogspot.com/-9KcbBAvHMcs/U7R_-Y1H6OI/AAAAAAAACu4/KclfLh-imw4/s1600/IMG_0400.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://2.bp.blogspot.com/-9KcbBAvHMcs/U7R_-Y1H6OI/AAAAAAAACu4/KclfLh-imw4/s1600/IMG_0400.JPG" height="300" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Tada, trefil jsem se!</td></tr>
</tbody></table>
Poté přišlo prvotní zapojení pole, se zkušebním výkonem 28W...<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://2.bp.blogspot.com/-fI77oSJkohM/U7SAD4JIxdI/AAAAAAAACv0/5hR2PPRHxcc/s1600/IMG_0419.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://2.bp.blogspot.com/-fI77oSJkohM/U7SAD4JIxdI/AAAAAAAACv0/5hR2PPRHxcc/s1600/IMG_0419.JPG" height="300" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">28W příkonu</td></tr>
</tbody></table>
.... a svit to byl již dostatečný. Nakonec bylo třeba celý tento bastl s chladičem a větrákem přidělat na stávající lampu - pomocí jednoho duralového plechu (dva se mi dělat nechtělo).<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://3.bp.blogspot.com/-Cq0S1ZLyyd8/U7SAFwq8DLI/AAAAAAAACwA/3IFXD4LPG8U/s1600/IMG_0421.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://3.bp.blogspot.com/-Cq0S1ZLyyd8/U7SAFwq8DLI/AAAAAAAACwA/3IFXD4LPG8U/s1600/IMG_0421.JPG" height="300" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Jasný svit</td></tr>
</tbody></table>
Jelikož mě jasný svit do strany velmi iritoval, by jsem nucen vyrobit si stínítko - rychle a jednoduše - z kusu alobalu.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgR7ZGJNfLOFJ-FrpjbZHWu4TYIMQAq7vEnQ8sRakrmYhWnPAUr-WJoZKJ1z9UMgKTnxRgHs9frReTgtUYt316JZl47b4zFGkjMwd8PEdEiUf7a5boSW33GQqk7vsSiOHl3AFZPT2D4NQc/s1600/IMG_0424.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgR7ZGJNfLOFJ-FrpjbZHWu4TYIMQAq7vEnQ8sRakrmYhWnPAUr-WJoZKJ1z9UMgKTnxRgHs9frReTgtUYt316JZl47b4zFGkjMwd8PEdEiUf7a5boSW33GQqk7vsSiOHl3AFZPT2D4NQc/s1600/IMG_0424.JPG" height="400" width="300" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="font-size: 13px;">Hotové světlo i se stínítkem</td></tr>
</tbody></table>
Jediná nevýhoda tohoto světla je příliš ostré spektrum použitého zdroje - je to příliš studená bílá. Někdy LED pole zkusím vyměnit za teplejší odstín.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhyABuwTtZjPaPOMZAfJR1mn0FzaXGj4K7_wP11a-j3UXcQy4JQ0-a7OXllLoFiwq3zCZlepXyb0C1U9EF5cuIqN4YbkOKmMoNsxXuBmK15hoy69UpT8wJMlqMl1zXna3ESYM4pos6ikkM/s1600/IMG_0420.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhyABuwTtZjPaPOMZAfJR1mn0FzaXGj4K7_wP11a-j3UXcQy4JQ0-a7OXllLoFiwq3zCZlepXyb0C1U9EF5cuIqN4YbkOKmMoNsxXuBmK15hoy69UpT8wJMlqMl1zXna3ESYM4pos6ikkM/s1600/IMG_0420.JPG" height="300" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Svit při 28 W (běžně provozuji na 12 W)</td></tr>
</tbody></table>
Časem si postavím PWM proudový zdroj s nějakým AVR (v současnosti je světlo napájeno z laboratorního zdroje).<br />Anubishttp://www.blogger.com/profile/12609335137227836814noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7523815157649357586.post-14573254997927069782014-07-05T22:00:00.000+02:002014-07-10T22:08:24.483+02:00Zářivka nad stůlPři menším úklidu jsem našel zářivkový předřadník pro jednu zářivku a ke vší náhodě i nějakou 40 cm zářivku. Byl to jasný signál udělat z toho nějaké mini svítidlo. A jelikož světla na pájení není nikdy dost, tohle hi-tech svítidlo jsem umístil pod poličku s laboratorním zdrojem.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://1.bp.blogspot.com/-uQ8OK6PO6Jk/U77pJ9HsI6I/AAAAAAAACzs/_LzTQKyr4bo/s1600/IMG_0454.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://1.bp.blogspot.com/-uQ8OK6PO6Jk/U77pJ9HsI6I/AAAAAAAACzs/_LzTQKyr4bo/s1600/IMG_0454.JPG" height="300" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Kus dřeva, předřadník, patice a magnetický úchyt</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<a name='more'></a><br />
Zespodu poličky (ocelová) mě překvapil magnet ze staré 5.25" disketovky - ideální na magnetický úchyt celého svítidla!<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://3.bp.blogspot.com/-_HbANtrvm9c/U77pJ6cPlzI/AAAAAAAACzo/4iQLeDtTRm0/s1600/IMG_0455.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://3.bp.blogspot.com/-_HbANtrvm9c/U77pJ6cPlzI/AAAAAAAACzo/4iQLeDtTRm0/s1600/IMG_0455.JPG" height="300" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Magnet z 5.25" disketovky</td></tr>
</tbody></table>
Do konstrukce rotoru jsem vyvrtal tři upevňovací díry pro šrouby a přišrouboval na nosnou konstrukci (kus dřeva) zářivky. Stejně tak i patice pro zářivku, předřadník a objímku na kabel.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg6agbqUcHlUM2notfEcMHJ6S7d25XEruT10akTEymMY7VlEBvUCuJmmEuaJt2dnpChNXb_Vr2YxCDl8CBkrdOInaSj9ATGFZeigCPWmt5T6rbYWSgs7LKjYkhgJDG9Cane1RVickShv0M/s1600/IMG_0456.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg6agbqUcHlUM2notfEcMHJ6S7d25XEruT10akTEymMY7VlEBvUCuJmmEuaJt2dnpChNXb_Vr2YxCDl8CBkrdOInaSj9ATGFZeigCPWmt5T6rbYWSgs7LKjYkhgJDG9Cane1RVickShv0M/s1600/IMG_0456.JPG" height="300" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Komplet svítidlo</td></tr>
</tbody></table>
Dále jsem objevil dvoulinku i s vypínačem na kabel, ihned byl vyřešen systém zapínání.<br />Zářivka slouží dobře, osvěcuje hlavně prostor stolu kde je stín díky poličce.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://4.bp.blogspot.com/-WRwM2ws2y0A/U77pLyZMSQI/AAAAAAAACz4/6553UcK1QCU/s1600/IMG_0457.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://4.bp.blogspot.com/-WRwM2ws2y0A/U77pLyZMSQI/AAAAAAAACz4/6553UcK1QCU/s1600/IMG_0457.JPG" height="300" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Svítící zářivka pod poličkou</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<br />
<br />Anubishttp://www.blogger.com/profile/12609335137227836814noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-7523815157649357586.post-53485821264218292922014-07-02T02:00:00.000+02:002014-07-10T21:58:45.670+02:00Odporová dekádaPodařilo se mi ukořistit odporovou dekádu od Metry, ročník 1972 s rozsahem do 100 kΩ. Je to již novější kompaktní typ, který má ovšem i své neduhy. Používá totiž otočné přepínače s postříbřenými kontakty - stříbro se po čase pokryje vrstvou sulfidu stříbrného. Starší typ dekády používal standardní otočné přepínače s mosaznými kontakty - tam to nebylo tak kritické.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://4.bp.blogspot.com/-9qWNgI7iWBg/U77puOGbhKI/AAAAAAAAC1Q/aGilkxprCSM/s1600/IMG_0449.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://4.bp.blogspot.com/-9qWNgI7iWBg/U77puOGbhKI/AAAAAAAAC1Q/aGilkxprCSM/s1600/IMG_0449.JPG" height="300" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Odporová dekáda</td></tr>
</tbody></table>
Sulfid stříbrný má značný měrný elektrický odpor a dochází pak k blbnutí dekády (převážně na nižších rozsazích). Bohužel přítlačná pružina na zkratovací kontakt má příliš malou sílu na obroušení sulfidu pomocí několikanásobného točení přepínačem a tak je třeba dekádu rozdělat a ručně vyčistit.<br />
<a name='more'></a><br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhUzip0_l7TqwlZYo40JFKCUbQBGhd1uxFKb0mw7vShNlGnB0NAZllGIpaepwGpPbA90ZcuMIbf2dQGK-BHi5GNCEKA6qPZN7c6WV91xcEJmr0xoT7JoqUCg8Fn3S8l87oG9vN2jMi5XLw/s1600/IMG_0447.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhUzip0_l7TqwlZYo40JFKCUbQBGhd1uxFKb0mw7vShNlGnB0NAZllGIpaepwGpPbA90ZcuMIbf2dQGK-BHi5GNCEKA6qPZN7c6WV91xcEJmr0xoT7JoqUCg8Fn3S8l87oG9vN2jMi5XLw/s1600/IMG_0447.JPG" height="400" width="300" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Vnitřní uspořádání</td></tr>
</tbody></table>
<div>
Ke každému přepínači přísluší jedna PCB s kalibrovanými rezistory - vyleptané cesty, které jsou ještě ručně proškrábány - dokalibrovány. Poslední rozsah je řešen pomocí vinutých rezistorů.</div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhBzDz753dRAU_yJNybvcTpMiigPaN9dCz6-ZWtbvOkUbd9KYBSoQ1qmI0TK032salgMbd_BTLh595tVZX_Ve0uIh_dHZUY_i8r48jNqdqZG1jRAcdr5F8TuOXACIS5AqlKqLn-CnRNfPM/s1600/IMG_0446.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhBzDz753dRAU_yJNybvcTpMiigPaN9dCz6-ZWtbvOkUbd9KYBSoQ1qmI0TK032salgMbd_BTLh595tVZX_Ve0uIh_dHZUY_i8r48jNqdqZG1jRAcdr5F8TuOXACIS5AqlKqLn-CnRNfPM/s1600/IMG_0446.JPG" height="300" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Jednotlivé části</td></tr>
</tbody></table>
<div>
Jednotlivé části jsou k sobě připájeny a zapojeny do série. Dekáda měla proměnný přechodový odpor 1 - 4 Ω, takže jsem se rozhodl všechny přepínače rozdělat, obrousit a nakonzervovat.</div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://1.bp.blogspot.com/-f3sFAWjfajQ/U77pnUV_jPI/AAAAAAAAC0g/GurfqYqXPuo/s1600/IMG_0443.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://1.bp.blogspot.com/-f3sFAWjfajQ/U77pnUV_jPI/AAAAAAAAC0g/GurfqYqXPuo/s1600/IMG_0443.JPG" height="300" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Již obroušený PCB přepínač</td></tr>
</tbody></table>
<div>
Některé přepínače měly na sobě tolik sulfidu, že byly celé černé. Doufám, že konzervant zpomalí jeho další tvorbu. <br />Nakonec jsem vyčistil ještě styčné plochy u banánkovým zdířek a přívodních kabelů a dekádu přeměřil na miliohmetru HP4328A. Její nulový odpor je 14,5 mΩ, což je v intervalu dle výrobce (15 mΩ s oboustranou tolerancí 3 mΩ).</div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://1.bp.blogspot.com/-T0QNMEFE2ko/U77puBo0bOI/AAAAAAAAC1M/iXp-xqn_R2o/s1600/IMG_0450.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://1.bp.blogspot.com/-T0QNMEFE2ko/U77puBo0bOI/AAAAAAAAC1M/iXp-xqn_R2o/s1600/IMG_0450.JPG" height="300" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Měření vnitřního odporu dekády</td></tr>
</tbody></table>
<div>
<br /></div>
Anubishttp://www.blogger.com/profile/12609335137227836814noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7523815157649357586.post-10913849739752637932014-06-22T21:31:00.000+02:002016-10-29T21:13:11.010+02:00M1T390 a jeho pseudo-kalibraceJelikož kalibrační data v eeprom SDA2526 jsou opatřena nějakým algoritmem pro paritu, lze jenom těžko je násilně přepsat (multimetr to pochopitelně pozná a nové koeficienty neakceptuje). Prozatím nemám návod (ale už se pracuje na jeho získání), nicméně se mi však podařilo získat schéma přístroje. Zajímavé jsou změny oproti mé verzi (prototypová), kde např. napájecí zdroj na sekundární straně je impulzní měnič, kdežto v oficiálním schématu to jsou lineární stabilizátory 78xx. Pravděpodobně zdroj časem upravím, neboť se po čase neuvěřitelně rozpíská.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEifB28SFMkgBf4E-bhTNJ2GkknUTydmbha3oRSxYV2UauCTvsMsSYCpmZxuB_wEluz0G6ar88EM-Bvg94EymJM2WWdAj9v7H3f-ppQgZTjf9Uss0JVndgRen2Pv7txMVwblUEMRktidTgU/s1600/100_2165.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEifB28SFMkgBf4E-bhTNJ2GkknUTydmbha3oRSxYV2UauCTvsMsSYCpmZxuB_wEluz0G6ar88EM-Bvg94EymJM2WWdAj9v7H3f-ppQgZTjf9Uss0JVndgRen2Pv7txMVwblUEMRktidTgU/s1600/100_2165.jpg" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Schéma analogové části</td></tr>
</tbody></table>
Ze schématu si lze všimnout, že měření napětí a odporu (teploty) je vzájemně oddělené. Dokazuje to skutečnost, že podle měření bylo mimo toleranci pouze napětí a proud, odpory seděly. Pro proměření jsem si postavil napěťový kalibrátor s tepelně vyhřívanou referencí MAB399 a odporovou síť z několika 0805 odporů, čili takový pseudo odporový etalon (jelikož ty odpory mají asi 200 ppm/K).<br />
<br />
<a name='more'></a><br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://3.bp.blogspot.com/-L7yjZEoMPpU/U6clqU67vnI/AAAAAAAACtY/qkZo-ImVMlU/s1600/IMG_0388.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="300" src="https://3.bp.blogspot.com/-L7yjZEoMPpU/U6clqU67vnI/AAAAAAAACtY/qkZo-ImVMlU/s1600/IMG_0388.JPG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Odporová síť (z druhé strany jsou headery)</td></tr>
</tbody></table>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
Tato odporová síť + napěťové reference (s několika rozsahy) byla přeměřena na HP34401A, což je 6,5 místný multimetr. Poté jsem hodnoty porovnal s naměřenými na M1T390 a zde je pár výsledků.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://1.bp.blogspot.com/-zpVUXicCF04/U6cceOuLstI/AAAAAAAACr0/RKZpM_JNqqw/s1600/res_error_thick.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="211" src="https://1.bp.blogspot.com/-zpVUXicCF04/U6cceOuLstI/AAAAAAAACr0/RKZpM_JNqqw/s1600/res_error_thick.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Odchylka odporu od skutečné hodnoty</td></tr>
</tbody></table>
Z grafu je patrné, že až na rozsahu 20M (2-20M) je poněkud větší chyba měření, avšak všechno jde dle specifikací výrobce. Když mám ověřeno, že multimetr měří velmi přesně odpor na malém rozsahu, rozhodl jsem se vyrobit si proudový bočník chlazený olejem. Použil jsem k tomu topné těleso z fénu (namotaný drát s velkou plochou) a ponořil jej do zavařovačky naplněné olejem. Odpor takového bočníku je 144,82 ohmů a díky oleji je krásně chlazený a začal odpor razantně měnit až při vyšší zátěži, resp. oteplení.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiSjsDq9Fv7tsnG8ScA1nTkEV9YZplaF4_Wyt_xGHLLeYroCvEHfYTRpaDUVKvmgcLEburglw0hKMMf2brutoCCrxTkDVztPMY-DVzzohL7HjbWxz6jAcHIJV5T3zMYdodY0IGammYq_mk/s1600/IMG_0377.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiSjsDq9Fv7tsnG8ScA1nTkEV9YZplaF4_Wyt_xGHLLeYroCvEHfYTRpaDUVKvmgcLEburglw0hKMMf2brutoCCrxTkDVztPMY-DVzzohL7HjbWxz6jAcHIJV5T3zMYdodY0IGammYq_mk/s1600/IMG_0377.JPG" width="300" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Bočník v olejové lázni</td></tr>
</tbody></table>
Na následujícím grafu je znázorněno měření napětí - jednak tolerance, kde by se to mělo pohybovat a potom napětí před a po pseudo kalibraci.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://2.bp.blogspot.com/-CJMfprS0mPE/U6ccfaUYc0I/AAAAAAAACsE/8AL52TU6gdY/s1600/voltage_error_after.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="153" src="https://2.bp.blogspot.com/-CJMfprS0mPE/U6ccfaUYc0I/AAAAAAAACsE/8AL52TU6gdY/s1600/voltage_error_after.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Odchylky měření napětí</td></tr>
</tbody></table>
A v čem taková pseudo kalibrace spočívala? Z grafu je patrné, že napětí je prakticky posunuté pouze o nějaký offset. A jelikož jsem se hrabal v modulačním zesilovači, očekával jsem, že k tomuto dojde. Vzal jsem tedy šroubovák a offset ručně dotrimmoval trimrem P1. Zelený průběh (po nastavení) je už přijatelný a hlavně je v mezích tolerance od výrobce.<br />
První hodnotu grafu (asi 450 mV) je třeba ignorovat, neboť v tomto bodě není reference stabilní.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgBuo39gGjw2IKtOnRrqkmLBu98L7R5mgLfAfSbYWxpASiOhG4kLCuwGFWWA7witIXBgJeZYeIzcvikrb49kKBvWxAJzCNV3-wj6CGpNsO1_zNJ5TRFcx6bsr2MQOEgXFVmPpUTUzGgcoE/s1600/IMG_0380.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgBuo39gGjw2IKtOnRrqkmLBu98L7R5mgLfAfSbYWxpASiOhG4kLCuwGFWWA7witIXBgJeZYeIzcvikrb49kKBvWxAJzCNV3-wj6CGpNsO1_zNJ5TRFcx6bsr2MQOEgXFVmPpUTUzGgcoE/s1600/IMG_0380.JPG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Ověřování odchylek</td></tr>
</tbody></table>
Dále následovala kontrola měření proudu. Jelikož je měření proudu prováděno stejně jako měření napětí (pouze přes integrované proudové bočníky), tak tohle měření už sedělo.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
Úbytek napětí na bočníku byl měřen M1T330, který má samozřejmě také nějakou chybovost, hlavně na nižším rozsahu. Z konce grafu je patrná zvětšující se odchylka měření. Je to dáno zahřívajícím se bočníkem, na kterém byla výkonová ztráta asi 23 W, což je dost i na olejové chlazení.<br />
Tohle měření však nesloužilo k úpravě kalibrace ale pouze na ověření, že všechno sedí. A sedí.<br />
Nakonec odchylka měření napětí pro M1T330:<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://4.bp.blogspot.com/-Arbpo-3y3AQ/U6cceNGjJzI/AAAAAAAACr4/jz1iU5YF0CQ/s1600/m1t330_volt_error.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="211" src="https://4.bp.blogspot.com/-Arbpo-3y3AQ/U6cceNGjJzI/AAAAAAAACr4/jz1iU5YF0CQ/s1600/m1t330_volt_error.png" width="400" /></a></div>
Další kalibrace tedy není nutná (možná ještě pro střídavou složku napětí resp. proudu), ale to až někdy jindy.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<br />Anubishttp://www.blogger.com/profile/12609335137227836814noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7523815157649357586.post-52220888074095661852014-06-07T17:00:00.000+02:002016-10-29T21:13:27.623+02:00Oprava multimetru M1T390Podařilo se mi získat poslední výrobek ČSSR Metra Blansko a to je 4.5 místný digitální multimetr M1T390. Je velmi podobný svému předchůdci M1T380 s tím, že používá modernější technologii a obsahuje patřičně méně součástek a je spolehlivější. Např. kalibrační data jsou uložena v externí sériové EEPROM SDA2526-2 (256x8) a řízení obstarává MCU D8751 od AMD a o komunikaci/zobrazování se stará MCU MHB8748.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgwQN31g7aV8VdbXEEcqEgz8Ov874Hokihy-23UJ4Ls-SBPr85v6T0w3R3iaVLelNJHuMFPRYMaDgxoiMEvUyEEho0YtQ1gtc_xks36GYSrHtlIOKpkf2FP7yRH9H2hHpYATVGeNEnwKTQ/s1600/IMG_0047.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgwQN31g7aV8VdbXEEcqEgz8Ov874Hokihy-23UJ4Ls-SBPr85v6T0w3R3iaVLelNJHuMFPRYMaDgxoiMEvUyEEho0YtQ1gtc_xks36GYSrHtlIOKpkf2FP7yRH9H2hHpYATVGeNEnwKTQ/s1600/IMG_0047.JPG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">M1T390 v provozu</td></tr>
</tbody></table>
Multimetr umí měřit napětí a proud (DC/AC), odpor dvouvodičově nebo čtyřvodičově a teplotu. Bohužel k multimetru nemohu sehnat žádný servisní ani uživatelský manuál, protože se jich na trh dostalo pravděpodobně velmi málo. <br />
<a name='more'></a>Avšak na FEKT VUT v Brně jej mají a na web dali k dispozici přehled parametrů [<a href="http://www.utee.feec.vutbr.cz/files/kestazeni/pristroje/M1T390.pdf" target="_blank">1</a>]. Bohužel jaký typ teplotního čidla používá jsem se nedozvěděl (pravděpodobně to bude PT100, protože při připojeném rezistoru 100 ohmů ukazuje teplotu kolem 0 °C).<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://4.bp.blogspot.com/-ghaf0fnHJtM/U0A5I4zjw4I/AAAAAAAACbI/pdqv5ATt4a8/s1600/IMG_0048.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="300" src="https://4.bp.blogspot.com/-ghaf0fnHJtM/U0A5I4zjw4I/AAAAAAAACbI/pdqv5ATt4a8/s1600/IMG_0048.JPG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Displej je krásně čitelný</td></tr>
</tbody></table>
Bohužel multimetr začal vykazovat zvláštní chování - automaticky přepínat rozsahy bez připojeného zdroje a zmateně se snažil nakalibrovat nulu, resp. offset vstupní analogové části.<br />
Po konzultaci s více lidmi na fóru ebastlirny jsem byl odkázán na pravděpodobnou závadu ve vstupním modulačním zesilovači.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhWUsHGaIbP1LKissSUik5BNzKF3VRcOJ69A8VhFlF7GJghkYI-ibHt8s-cM1Ai4pFfdXl80bnt6SbsG09N8T98JbVNJN05mYGKohcxncIEKB3Z7jkvnFyd07fyci7KEJbAGqK8UxZQAfc/s1600/IMG_0308.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhWUsHGaIbP1LKissSUik5BNzKF3VRcOJ69A8VhFlF7GJghkYI-ibHt8s-cM1Ai4pFfdXl80bnt6SbsG09N8T98JbVNJN05mYGKohcxncIEKB3Z7jkvnFyd07fyci7KEJbAGqK8UxZQAfc/s1600/IMG_0308.JPG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Modulační zesilovač v odstíněném krytu</td></tr>
</tbody></table>
Zesilovač je složen z několika částí a jedná se o modifikaci modulového zesilovače AS131 z M1T380. Je prakticky identický, jediná změna je v zenerově diodě D3 - místo ní je rezistor 9K09.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://3.bp.blogspot.com/-6-NrzGOqVLE/U5OqSE64B9I/AAAAAAAACmg/ZcqZbrMUwKw/s1600/as101.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="400" src="https://3.bp.blogspot.com/-6-NrzGOqVLE/U5OqSE64B9I/AAAAAAAACmg/ZcqZbrMUwKw/s1600/as101.jpg" width="355" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Schéma modulačního zesilovače</td></tr>
</tbody></table>
Modulační zesilovač zjednodušeně funguje tak, že si střídavě měří vstupní / výstupní offset a upravuje si takto na výstup nulu. Poté vzorkuje vstupní signál a tuto střídavou složku zesiluje. Vzorkovací frekvence u tohoto typu je 400 Hz. V tomto režimu zapojení dosahuje vynikajících výsledků při zesilování velmi nízkých vstupních napětí (řádově nanovolty).<br />
Proměřil jsem tedy tento zesilovače v zapojení se zesílením -880 a dočkal se nemilého překvapení.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://3.bp.blogspot.com/-4mCQUacWuDc/U5OrV6WzJyI/AAAAAAAACmw/TziV47v-Pa8/s1600/po_oprave_spravne_namereno.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="217" src="https://3.bp.blogspot.com/-4mCQUacWuDc/U5OrV6WzJyI/AAAAAAAACmw/TziV47v-Pa8/s1600/po_oprave_spravne_namereno.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Průběhy napětí na zesilovači</td></tr>
</tbody></table>
Výsledkem byl výstupní offset (při nule na vstupu) -1.35 V, přitom bez dodatečné korekce by měl mít kolem 20 mikrovoltů. Také jsem si všiml, že při zapnutí napájení výstup nejdříve vyskočí na +2.5 V a potom během sekundy pomalu padá na -1.35 V.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://3.bp.blogspot.com/-bC9wO1rDPIo/U5OQ22JSMfI/AAAAAAAACjw/Tx2e2xOYcCw/s1600/IMG_0299.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="300" src="https://3.bp.blogspot.com/-bC9wO1rDPIo/U5OQ22JSMfI/AAAAAAAACjw/Tx2e2xOYcCw/s1600/IMG_0299.JPG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Vnitřní realizace AS131</td></tr>
</tbody></table>
Všechno nasvědčovalo špatnému nulovacímu tranzistoru T1, který je velmi staticky citlivý. Jeho výměna bohužel nepomohla, nepomohla ani výměna OZ MAB355.<br />
Pak mne však napadlo, zdali nemůže být vadný některý z pochybných zelených rezistorů TR191. Pokud má nějaký špatný kontakt na metalickou vrstvu (studený spoj), vysvětlovalo by to občasnou funkčnost přístroje.<br />
Kupodivu, ihned první rezistor na který jsem multimetr sáhl, byl špatný - rezistor R9 100k byl přerušený.<br />
Vyměnil jsem jej tedy za 100k rezistor v pouzdru 0805 (jinší jsem neměl) a vrátil zpátky původní MAB355. Původní KF521 jsem bohužel vyhodil.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://3.bp.blogspot.com/-B6vRr7kKxJg/U5OQ2ifvNeI/AAAAAAAACjs/BwoWyy9NBWs/s1600/IMG_0304.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="300" src="https://3.bp.blogspot.com/-B6vRr7kKxJg/U5OQ2ifvNeI/AAAAAAAACjs/BwoWyy9NBWs/s1600/IMG_0304.JPG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">0805 rezistor z druhé strany desky</td></tr>
</tbody></table>
Zesilovač konečně začal korektně fungovat a já jej mohl vrátit do multimetru. Bohužel tímto zásahem do citlivého vstupního dílu se mírně rozjela kalibrace přístroje, takže v dohledné době jej budu muset nakalibrovat a to pravděpodobně podobnou metodou, jako M1T330.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://3.bp.blogspot.com/-Lna1mqN61xY/U0A5DWyCO0I/AAAAAAAACdM/FNyln7_VS5k/s1600/IMG_0030.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="300" src="https://3.bp.blogspot.com/-Lna1mqN61xY/U0A5DWyCO0I/AAAAAAAACdM/FNyln7_VS5k/s1600/IMG_0030.JPG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Digitální část</td></tr>
</tbody></table>
Na desce jsou sice kalibrační přepínače, bohužel bez manuálu neznám hodnoty kalibračních normálů a tak nezbývá nic jiného, nežli přímý přístup do paměti a úprava konstant dle vlastních "normálů".<br />
<br />Anubishttp://www.blogger.com/profile/12609335137227836814noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7523815157649357586.post-37842053852196161262014-06-06T13:00:00.000+02:002016-10-29T21:13:41.043+02:00Kalibrace voltmetru M1T330Před nedávnem jsem se <a href="http://anubisuv.blogspot.cz/2013/11/voltmetr-m1t330-jeho-oprava.html" target="_blank">[zde]</a> zmiňoval o opravě tohoto voltmetru. Bohužel vlivem stáří některým kusům již přesně nesedí kalibrační konstanty v paměti a je s tím potřeba něco udělat.<br />
Tyto hodnoty se nacházejí na posledních 8 pozicích (1016.-1023. bajt) v druhé ROM paměti (ta prostřední).<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://4.bp.blogspot.com/-QxKb7XvMPIQ/UpCJ_tAh7_I/AAAAAAAAB4w/R7OQXLmpuSY/s1600/IMG_20131122_114434_0.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="300" src="https://4.bp.blogspot.com/-QxKb7XvMPIQ/UpCJ_tAh7_I/AAAAAAAAB4w/R7OQXLmpuSY/s1600/IMG_20131122_114434_0.jpg" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Číslicová část M1T330</td></tr>
</tbody></table>
Kalibrační konstanty jsou 16 bitové s pravděpodobným pořadím LSB-MSB s tím, že pořadí pro jednotlivé rozsahy (300 mV, 3 V, 30 V a 300 V) je od nejvyššího po nejnižší.<br />
<a name='more'></a>Tedy na paměťovém místě 1016 se nachází LSB bajt konstanty pro rozsah 300 V. V následující tabulce je přehled pozic kalibračních konstant.<br />
<style type="text/css">.nobrtable br { display: none } tr {text-align: center;} tr.alt th {background-color: #454545; color: white;} caption {caption-side:bottom;}</style>
<br />
<div class="nobrtable">
<table border="2" bordercolor="#FFFFFF" cellpadding="3" cellspacing="3" style="background-color: #222222; border-collapse: collapse; margin: 0 auto; width: 100%px;">
<caption>Přehled konstant</caption>
<tbody>
<tr style="background-color: black; color: #01980c; padding-bottom: 4px; padding-top: 5px;">
<th>Pozice LSB-MSB</th>
<th>Rozsah</th>
</tr>
<tr>
<th>1016-1017</th>
<th>300 V</th>
</tr>
<tr class="alt">
<th>1018-1019</th>
<th>30 V</th>
</tr>
<tr>
<th>1020-1021</th>
<th>3 V</th>
</tr>
<tr class="alt">
<th>1022-1023</th>
<th>300 mV</th>
</tr>
</tbody></table>
<br />
Prozatím jsem natrefil u různých kusů na stejné hodnoty MSB bajtů, vždy EAh (234). Nebyl jsem schopen přesně určit výpočet kalibrační konstanty, nicméně závislost zobrazovaného napětí je:<br />
<div style="text-align: center;">
$$ U=ADC \cdot K_x $$</div>
kde $K_x$ je kalibrační konstanta pro daný rozsah a $ADC$ je nějaká napočítaná hodnota z AD převodu.<br />
Voltmetr jsem nakalibroval metodou pokus/omyl (tj. odhad kalibračních konstant) v porovnání s napěťovým etalonem. Nejdéle trvalo pochopitelně mazání a zapisování do EPROM.<br />
Nicméně se voltmetr podařilo úspěšně zkalibrovat a nyní měří korektně.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://4.bp.blogspot.com/-aYfbfgqp9t8/U5SC6mOz2ZI/AAAAAAAACn4/I9mVD1Bl21w/s1600/IMG_0326.JPG" imageanchor="1"><img border="0" height="300" src="https://4.bp.blogspot.com/-aYfbfgqp9t8/U5SC6mOz2ZI/AAAAAAAACn4/I9mVD1Bl21w/s1600/IMG_0326.JPG" width="400" /></a></div>
<br />
<br /></div>
Anubishttp://www.blogger.com/profile/12609335137227836814noreply@blogger.com0